Jana Kodysová, Tomáš Zdechovský: Čeští středoškoláci se neumí učit

čtvrtek 28. května 2009 ·

Téměř osmdesát procent studentů základních a středních škol má problémy s učením. Vyplývá to z dlouhodobého výzkumu, který provádí od roku 2004 agentura Commservis.com na základních a středních školách po celé České republice.


Největším zlozvykem českých studentů je učit se problematiku nazpaměť bez zájmu, porozumění a souvislostí, což ve výsledku vede k rychlému zapomínání a špatné orientaci v naučené látce.

„Základem učení je vždycky motivace, bez ní se nikdy nic nenaučím. Na motivaci se potom nabalují další aspekty ovlivňující studijní výsledky,“ říká specialista na komunikaci z agentury Commservis.com Tomáš Zdechovský, který se problematikou efektivního učení a vzdělávání několik let zabývá.

Zatímco v České republice se metodám učení téměř nikdo nevěnuje, v západních zemích je tomu naopak. Na základní, střední i vysoké školy dochází lektoři komunikace, pedagogičtí pracovníci a psychologové, kteří dětem s tím, jak se mají učit, odborně poradí.

„Když přijde student na střední školu nebo vysokou školu v zahraničí, je zcela běžné, že v úvodních dnech nového školního roku projde kurzem, jak se má efektivně učit. Takové úvodní kurzy bohužel v Česku neexistují,“ komentuje současný stav Zdechovský. Podle něj takové znalosti mohou výrazně ovlivnit prospěch studentů při přechodu na vyšší typ školy. „I nadaní studenti mají zbytečně špatný prospěch,“ dodává Zdechovský.

Psychologické výzkumy potvrzují, že nejdůležitější je do učení zapojit co nejvíce smyslů, které upevní učenou látku a v neposlední řadě studenty nabádají k neustálému trénování paměti například formou společenských stolních her.

Jana Kodysová


Zajímavosti z výzkumu

Jedním z kvantifikovatelných výsledků výzkumu je zjištění, že u většiny studentů (78 %) došlo k převyprávění zprávy/článku bez zařazení do jakéhokoliv dalšího kontextu a schopnosti nad textem jakkoliv diskutovat.

Schopnost studentů porozumět běžnému obsahu novin byla velmi nízká, když 81% vůbec netušilo, o čem článek byl.

V případě, že něčemu nerozumí, snaží se danou látku naučit nazpaměť a pak jí slovo do slova opakovat.

U studentů chybí motivace věnovat se látce, které nerozumí – v případě, že jsou motivováni odměnou nebo ústně, výrazně zájem o látku stoupá – ověřeno na focus group.

Převést článek do logické osnovy/struktury, dokázalo pouhých 27 % žáků z výzkumu dále vyplynula nízká schopnost studentů veřejně vystupovat před vrstevníky a obhajovat své názory.

Většina dotazovaných studentů (64 procent) má špatné nebo nedostačující učební návyky – neučí se u stolu, neumí si zvolit priority, nevědí, jak se mají učit, kde si mají v případě potřeby najít informace.

Většina studentů nedokázala kombinovat učení se z více zdrojů (poznámky, učebnice, encyklopedie, internet a další)

V letech 2004 a 2005 pozorována na středních odborných školách nižší počítačová gramotnost – téměř polovina studentů uváděla, že nikdy nepracovala s vyhledávači. To se v posledních letech výrazně mění.


Informace o projektu

Název projektu: Sociologický průzkum studentů základních a středních škol
Kód projektu: 182/2004/2009
Termín provedení: 2004–2009
Počet respondentů: 739 (53 škol), celá ČR
Vedoucí projektu: Mgr. Tomáš Zdechovský
Kontakt: 774 888 300, zdechovsky@commservis.com


7 komentářů:

Gymnázium Tachov řekl(a)...
28. května 2009 v 1:34  

Se vším naprosto souhlasím. Opravdu děkuji za výborný výzkum. Jako dlouholetý pedagog jsme rád, že na to někdo upozornil

Anonymní řekl(a)...
28. května 2009 v 6:55  

Výzkum mi mluví naprosto z duše. Už pět let navrhuji na poradách zavedení předmětu, jak se správně učit. Bohužel bezvýsledně. Myslím, že by to mnohé problémy vyřešilo. Hálová Marie, Praha

Anonymní řekl(a)...
28. května 2009 v 8:04  

Objevujete Ameriku.To co píšete popisuje každý kantor už řadu let. Ale aspoň to. Třeba si toho i ministerský úředník všimne.
Děti se neumí učit, mají rok od roku slabší paměť. Prostě demagogie učení se jen toho, co budou údajně v životě potřebovat přináší své ovoce.
Nechápou psaný text. Když nejsou vedeny ke čtení a nečtou, jak mají chápat?.Navíc u nás na učilišti čím dál víc dětí po skončení ZŠ neumí násobilku a neumí pořádně číst a psát.Jsem zvědav kdy si tohoto konečně reformátoři našeho školství všimnou.
Ono hraní stříleček na počítači moc četbu a paměť nerozvíjí.
Třeba někoho napadne zavést do škol povinné hodiny čtení, jak to mají v USA(když je to teď náš vzor) Ale po zkušenostech z minulých let spíš někoho napadne odstranit čtení ze škol úplně tak jak dopadla maturita z matematiky s odůvodněním vždyť to přece děti nemají rády a nebudou to tak moc potřebovat.Stačí když si přece přečtou volební lístek, aby věděly koho volit a umí se podepsat(tři křížky budou stačit) na daňové přiznání.

Ondřej Neumajer řekl(a)...
28. května 2009 v 16:36  

Většina dotazovaných studentů (64 procent) má špatné nebo nedostačující učební návyky – neučí se u stoluTomu nerozumím - to má být špatný návyk? Není to snad věc silně individuální? Závislá na učebním stylu studenta?

Vladimír Václavík řekl(a)...
29. května 2009 v 23:55  

Někdo sice slovo kompetence nemá rád, ale z pohledu popisovaného výzkumu má nově prosazovaný požadavek RVP rozvíjet ve škole "kompetence k učení" velký význam. Je třeba začít nejpozději už na 1. stupni. K tomu mám 3 hezké požadavky, k čemu je třeba žáky vést, co je naučit: 1. Umět si organizovat čas, 2. Umět si organizovat práci, 3. Umět pracovat nezávisle.

Anonymní řekl(a)...
30. května 2009 v 23:41  

Doučit studenty a učeně nad 15 let tomu, jak se učit, je moc těžké a skoro nemožné, protože obvykle už mají hotové postoje, celkový vztah k učení a ke škole vůbec! A je to ovšem vztah "nuda, otrava, zbytečnost". Děti nedorazuje od učení to, že se někteří učitelé snaží udělat výuku praktickou, ale možná spíše naopak, že v ní nejde o nic velkého, lidsky napínavého, citově krásného nebo inteletuálně vyzývavého. Nad tou látkou, která je dosud ve většině učebnic, a v školních programech, se nedivím tomu, jak jsou otrávení. Když se někdo naučí učit se, všimněte si, že to bývá proto, že se pro to sám z nějakého svého osobního důvodu rozhodl. Začnou něco chtít, o něco se zajímat. Ale ten mezi učiteli tak populární strach ze známek atp. je donutí se leda dřít nazpaměť ty nesmysly, které pak zapomenou.
Co se v rodině a ve škole pokazí v chuti a návyku na učení do věku 11 let, to se potom už těžko dohání, a spíše nedohoní.
Vymlouvat se na moderní metody výuky? A kolikpak učitelů u nás je používá? A kolik těch,kdo se o to pokouší, to už umí? To si někdo myslí, že se novým přístupům k dětem a ve výuce člověk naučí za dvě tři odpoledne na nějakém školení? Nepleťme si moderní výuku s nedbalostí nebo prostou neinformovaností učitelů, a nezapomeňte, že to, co se mění nejrychleji a přede vší školou, je vůbec způsob života dnešních dětí! A jejich rodiče jsou obvykle vaši vlastní žáci, pokud jste učitelé se zkušeností...
Na rozdíl od vyšších škol je v základní škole naprosto nutné, aby dítě bylo učeno učit se už samotným způsobem výuky. Vždycky se divím, jak málo učitelů tomu rozumí. Co vidím ve školách nejčastěji, je "házení do vody", a ne výuka plavání. "Udělejte cvičení na str. 58" - to je obvyklý postup. Ale když má učitel odpovědět na žákovu otázku "A co tedy mám dělat, abych to příště měl dobře?" odpovídá jen málokdo skutečným podáním návodu, kterými kroky postupovat, aby se věc dostala na lepší úroveň. "nedělej hrubky" není rada ani výuka. "Nepleť si znaménka při počtech není rada ani návod, protože žák neumí si to neplést, neví, jak se to dělá, aby se ve větě neobjevilo tvrdé y atp. Moje zkušenosti s češtinou praví, že obvykle to nedovede říct ani pan učitel. On už to prostě umí, ale vyučovat tomu, co umím, je něco hodně jiného.
Na střední škole možná kurs učení pomůže - pokud najdete žáka, který by ho opravdu chtěl navštěvovat!
Ale děti v základce nespasí žádný kurs učení, dokud budou hodiny výuky probíhat tak, že se při nich dítě neučí, jen trefuje "správné odpovědi", nebo jen opakuje látku a píše cvičení, nebo jen poslouchá výklady. Stejně jako děti nepoužijou nic z předmětu "etická výchova", dokud nebudou lidské vztahy a provozní poměry aspoň ve škole kolem nich eticky rovné.
Ondřej Hausenblas

Anonymní řekl(a)...
2. června 2009 v 10:31  

Naprosto souhlasím s příspěvkem pana Ondřeje Hausenblase.
Nedávno jsem zaslechla názor jedné paní učitelky....
škola nemá vychovávat.....!!!
má pouze učit....!!!
To že naše děti jsou většinu času ve škole není asi podstatné.
Možná lidskost..je ten správný přístup..
Marie Rýdlová

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger