Sylva Konečná: Potřebujeme na českých školách výuku etické výchovy?

středa 27. května 2009 ·

Jak víme, stále hlasitěji se volá po narovnávání mezilidských vztahů, po akceptování lidské individuality a upozorňuje se na zhoršování morálky dětí, žáků a studentů. Může tedy výuka etické výchovy na českých školách v tomto směru pomoci?


V současné době jsou v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV) zastoupeny dva doplňující vzdělávací obory (DVO), kterými jsou Další cizí jazyk a Dramatická výchova. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) společně s Výzkumným ústavem pedagogickým přišlo s návrhem rozšířit DVO o další a tím by měla být etická výchova. V současnosti je etická výchova zařazena Výzkumným ústavem pedagogickým Praha do Školního vzdělávacího programu (ŠVP) gymnaziálního vzdělávání jako doplňující vzdělávací obor. Zařazení předmětu etická výchova do ŠVP základního školství je v jednání. MŠMT chce pomocí etické výchovy v českých školách pěstovat smysl pro spravedlnost, dovednosti jako jsou reflexe a sebereflexe, rozvíjet smysl pro povinnost a odpovědnost, aktivně a vědomě dodržovat závazky.

Etická výchova jako DVO je založena na osvojování sociálních dovedností u žáků a klade si za hlavní cíl požadavek vést žáky k prosociálnímu způsobu chování, tj. schopnosti učinit něco dobrého, pozitivního pro druhého, aniž bychom žádali odměnu či protislužbu. Etická výchova tedy rozvíjí a podporuje prosociálnost, humánní jednání člověka, pomáhá budovat harmonické vztahy v rodině, na pracovišti, učí toleranci mezi společenskými skupinami, mezi národy, rozvíjí psychosociální dovednosti potřebné pro multikulturní výchovu (pozitivní hodnocení sebe a druhých, empatie, tolerance). Etická výchova se snaží vytvořit přátelský, ale náročný a ve svých požadavcích důsledný vztah mezi učitelem a studentem (žákem).

Doplňující vzdělávací obor etická výchova používá metody běžné v zážitkové pedagogice, jako jsou rozhovor, diskuze, didaktické hry, besedy, projekty, inscenační techniky, řešení problémové situace atd.

Etické Fórum (EF) se v současné době zabývá průzkumem, který se snaží zjistit, zda by se měla etická výchova na školách vyučovat jako průřezové téma, či by se měla stát samostatným vyučovacím předmětem. Názory se různí. Jedna skupina tvrdí, že etika se prolíná v mnoha různých předmětech a samostatný předmět není z tohoto hlediska již potřebný. Dále vyvstávají obavy, že nebude dostatek aprobovaných učitelů, kteří by tento předmět mohli vyučovat. Druzí by zase etickou výchovu jako samostatný předmět uvítali, a to hlavně z důvodu zhoršení vzájemných vztahů mezi žáky ve třídě. Tato názorová skupina tvrdí, že dostatečný prostor pro rozvoj individuality žáka a interakci mezi ním a učitelem lze nejlépe vytvořit právě ve vyhrazené vyučovací hodině, v samostatném předmětu etická výchova pod vedením proškoleného pedagoga.

Praxe je ale jiná: Není-li etická výchova vyučována jako samostatný předmět, ale je vypsána jako průřezové téma v jiných předmětech, není v reálné situaci vedle probírané odborné látky čas ani síla na experimentální ráz sociálních prožitků, a už vůbec na vzájemnou, individuální a učitelem korigovanou reflexi toho, co se ve skupině děje. Naučit se sociálním dovednostem při použití zážitkových metod učení vyžaduje totiž bezpodmínečně dostatek času.

Názorů je opravdu mnoho, ovšem nelze nezmínit, k jakým praktickým výsledkům dospěla ve výuce etiky Slovenská republika. Od září r. 1990 se etická výchova začala vyučovat na 20 slovenských školách. V dalším roce se tento počet více než zdesetinásobil. Hlavním iniciátorem, který prosadil zavedení etické výchovy do škol, je Mgr. Ladislav Lencz, který navazuje na koncepci prosociální výchovy prof. R. Roche Olivara. Projekt etické výchovy podle prof. Olivara z Nezávislé univerzity v Barceloně je dnes realizovaný v sedmi státech světa. Je založen na prožitkové metodě, která garantuje relativní trvalost mravních postojů a návyků dětí. Během hodnocení, které probíhalo na základě dotazování pedagogů etické výchovy na Slovensku v létě r. 1991, se dospělo k následujícím zjištěním: Žáci získali větší důvěru k učiteli etické výchovy než ke kterémukoliv jinému učiteli působícímu na škole a dokázali se svěřit se svými problémy. Změnilo se chování během výuky – ubylo hádek a sporů a zvýšila se disciplinovanost žáků. Žáci začali respektovat vzájemné odlišnosti. Výuka etické výchovy se stala pro všechny příjemným zážitkem. Pomocí etické výchovy se vyřešilo několik složitých výchovných případů.

Hlavní úskalí této problematiky spatřuji v tom, jak budou muset být pedagogové připraveni pro výuku samostatného vyučovacího předmětu etická výchova. Je více než jasné, že etickou výchovu by měli vyučovat aprobovaní učitelé. Nároky etické výchovy na osobnost učitele jsou vysoké, proto si vynucují zcela novou, specifickou přípravu učitelů, jíž MŠMT svěřilo EF ČR udělením Osvědčení o způsobilosti vzdělávacího zařízení a Akreditace v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (květen 2000). EF řídí v rámci postgraduálního vzdělávání kurzy pro lektory a učitele etické výchovy na základních a středních školách. Učitelé etické výchovy jsou školeni přímo k tomu, aby se uměli k odlišnému postoji a chování jednoznačně vyjádřit, ale taky aby je uměli ctít a respektovat.

V případě přijetí etické výchovy jako samostatného vyučovacího předmětu předpokládám, že prozatím nelze výuku etické výchovy zajistit dostatečným pokrytím kvalifikovaných pedagogů se zájmem o předmět. V horším případě poslouží předmět etická výchova jako doplnění učitelského úvazku komukoliv, kdo o etické výchově nemá žádné povědomí. Z tohoto hlediska by bylo výhodné, aby i studenti pedagogických fakult procházeli v rámci vysokých škol metodikou a průpravou na výuku etické výchovy. Vzniká zde problém s realizací a financováním. Je ale potřeba si uvědomit, že právě pomocí vhodné investice do vzdělávání se mohou ušetřit peníze nutné na pozdější nápravu škod. Pro dosažení požadovaných výsledků v etické výchově je zapotřebí, aby se etická výchova stala samostatným vyučovacím předmětem, kde by byl dostatečný prostor a čas pro nácvik sociálních dovedností a řešení problémových situací.

Ve finální podobě by měla být etika vyučována natolik kvalifikovanými učiteli, kteří by uměli nenásilně, avšak cíleně své dovednosti zážitkovou formou předat dál dětem. Přijetím etické výchovy můžeme postupně přispět k výchově mladé generace tak, aby z ní vyrůstali morálně kvalitní a duševně krásní lidé.


Další informace k tématu ZDE a ZDE.


1 komentářů:

Anonymní řekl(a)...
27. května 2009 v 11:36  

Při vší úctě, není ten špatný stav (kromě nedostatečné výchovy v rodinách) výsledek výuky takových předmětů jako občanská výchova a rodiná výchova? Jak je možné, že žáci těmito předměty "projdou" a nezanechá to na nich stopy?
:)
Tak to napravíme dalším předmětem ...
... a dotaci vezmeme kde?
:(
Navrhl bych z dotace na matematiku, fyziku, chemii a kdyby nebylo vyhnutí obral bych i češtinu.
Vzhůru k lepším zítřkům!

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger