Vladimír Zelinka: Proč soukromé školy mají úspěch

pondělí 22. června 2009 ·

V 90. letech minulého století se na vzdělávacím trhu začalo rodit nové uskupení vzdělávacích organizací – soukromých škol. Soukromé školy si postupně budovaly své krédo a vytvořili svoji zastřešující organizaci Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska.

Ta vytvořila a prosadila v české legislativě zásadní podmínky jejich činnost a zabezpečila jim i finanční jistoty zákonem č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám. K letošnímu roku byl zákon několikráte novelizován a i nyní je předložena jeho další novela.

V počátečním (rok 1995/1996) maximálním nárůstu na 91 tisíc žáků v soukromých středních školách se počet žáků stabilizoval na úroveň cca 65 tisíc žáků. Ani v roce 2008 nedošlo k zásadnímu poklesu žáků 1. ročníků.

Ptáte se, proč soukromé střední školy se u nás těší stálému zájmu rodičů i samotných studentů? Výši školného prakticky drží soukromé školy na úrovni počátku tohoto století, tj. okolo 15 000 Kč/rok/žák. Výjimkou jsou velká města, kde pronájmy prostor škol jsou vysoké a díky současné komunální politice se neustále zvyšují. Přesto pro mnohé rodiče je hlavní překážkou školné. Soukromé školy nemají zájem zvyšovat školné, a proto hledají i další finanční zdroje.

Většina soukromých škol není výsadou jen bohatých. Těch se stotisícovým školným je cca deset a většinou mají zahraniční kapitál. Většina soukromých škol má zažitý motivační systém stipendií, sociálních fondů a i nadačních fondů, které talentovaným dětem ze sociálně slabších rodin pomáhají finančně zajistit studium na dané škole.

Od počátku vzniku soukromých škol je názorem veřejnosti, že si na těchto školách rodiče pouze zaplatí maturitu. Lze říci, že první zlatokopové vymizeli ze soukromých škol na samotném počátku. Nyní s odstupem času, když se zeptáte již cca 600 tisíc maturantů soukromých škol od roku 1994, potvrdí vám opak.

Podmínkou přijetí na soukromá gymnázia je často dobrý prospěch ze
základní školy a i na specializovaných soukromých školách nevezmou všechny uchazeče o studium. Z těchto škol se pak pochopitelně většina studentů hlásí na vysoké školy. Statistiky úspěšnosti si provádí každá škola.

Žáci soukromých škol mají ve většině případů lepší předpoklady, než studenti krajských škol. Nadstandard poskytovaný soukromou školou, tj. nižší počet žáků ve třídě a vedení k posílení osobnosti žáka v kolektivu, pak přináší jeden z těchto pozitiv. Učitel v soukromé škole má většinou lepší kontakt třeba s deseti žáky než se třiceti v krajské škole.

Největší předností soukromých škol je vztah škola – rodina, učitel – žák. Způsob práce s jednotlivcem, posuzování jeho schopností i nabývání znalostí a dovednosti ve smyslu upokojování potřeb „zákazníka“ je tím hlavním rozdílem. Z tohoto přístupu vyplývá rodinné prostředí soukromé školy, kdy např. studenti oslovují vyučující křestními jmény, informace o činnosti školy dostávají přímo do svých e-mailových schránek a někde mohou i rodiče osobně navštěvovat hodiny.

Každá soukromá škola je originálem a nyní při tvorbě svého školního vzdělávacího programu se to projevuje ještě více. To je také důvod, proč se někteří rodiče rozhodnou právě pro soukromou školu. Nabízí se např. rozšířená výuka jazyků a jejich množství, využití nových technologií a ICT ve vysoké kvalitě SW. Každá soukromá škola má rozšířenou nabídku doplňkových aktivit. V současné době jsou to zejména mezinárodní stáže a studijní pobyty. Již standardem jsou školy v přírodě, lyžařské výcviky, pobytové zájezdy k moři a zabezpečení dopravy do školy školním autobusem a podobně.

Dalším faktorem, proč soukromou školu rodiče upřednostňují, je její technické vybavení. Většina soukromých škol má lépe vybavené základní i odborné učebny. Již běžnou výbavou ve třídách jsou interaktivní tabule či projektory. Soukromé školy jsou úzce propojeny na regionální podnikatelské okolí a využívají spolupráce s firmami na své technické vybavení. Zejména podniková učiliště mají vysokou úroveň a úzké propojení na praxi. To dává možnost vyššího uplatnění na trhu práce a schopnost vyšší konkurenceschopnosti absolventa soukromé školy.

Ptáte se, jak to bude dál se soukromým školstvím? Zatím současný administrativní způsob řízení školství státem a kraji prakticky brání soukromým školám, aby mohly být budovány nové mosty mezi vzděláním a praxí. Také, aby vzdělání bylo přizpůsobeno pracovním příležitostem v daném regionu a dokonce jsou soukromé školy za to trestány sníženou dotací u nového potřebného oboru o 30%.


Jaké máme poznatky ze současné školské politiky

Zapojení do operačních programů ESF je pro soukromé školy velice složité. Již to, že většinu peněz rozděluje školám kraj jako konkurenční zřizovatel, který určuje pravidla a provádí výběr, je pro soukromé školy diskriminující. Lze jednoduše zjistit, kdo je na kraji dobře zapsán a některé kraje již předem rozhodují.

K investičním zdrojům EU ani ČR nemají soukromé školy přístup. Např. program zateplování škol MŽP se netýká soukromých škol, které jsou obchodními společnostmi. Obchodní společnosti jako školy nemohou žádat o dotaci na MPO, kde je program úspor energií , protože jsou školy. Urgovali jsme tento problém na ministerstvu životního prostředí, ale bezvýsledně.

Ze školského zákona jsme omezeni limitem počtu žáků ve škole a oboru. To určuje náš konkurent kraj. Vedou se složitá jednání o změnách v počtu žáků v oborech po přijímacím řízení, někdy i bez kladného výsledku. Když škola přestane učit obor déle než dva roky, je trestána a nastává krácení dotace o 30%. Při možnosti dále učit musí požádat o inspekci ČŠI a znovu žádat, přesto, že se nezměnilo technické a personální vybavení školy a školy byla hodnocena jako vynikající.

Stanovení DPH 19% na vzdělávání je dalším limitem celoživotního učení a není dohoda s MF na nejbližší roky.

Povolovací řízení na nové obory s reakcí na trh práce je dán postihem 30 % dotací soukromým školám v prvním roce i když se jedná o příbuzný obor či inovační. Není žádná motivace inovovat a zkvalitňovat poptávku po kvalifikovaných pracovnících, spíše naopak je snaha brzdit rozvoj soukromé školy finanční postihem ze zákona. Stát daňově nemotivuje podnikatele ani fyzické osoby k dalšímu vzdělávání v celoživotním učení.

Závěrem vás všechny zvu do našich škol. Podívejte se, ptejte se a uvidíte novou dynamickou sílu ve školství, která vám zabezpečí další vzdělání a umožní kvalitní vstup na trh práce i v tomto těžkém období.

PaedDr. Vladimír Zelinka
předseda Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska o. s.
www.soukromeskoly.cz


4 komentářů:

Milan Pertot řekl(a)...
23. června 2009 v 8:46  

Pane Zelinko, dostávají nebo nedostávají soukromé školy finanční příspěvek na žáka od státu?

Anonymní řekl(a)...
23. června 2009 v 18:14  

Vážený pane Zelinko,
na soukromé školy chodí většinou arogantní podnikatelští nixmochři a dutohlavci. Jejich mocní mocí zpití arogantní ale prachatí rodiče jim zaplatí "pěkné známky" a "nádherné maturitní či vysokoškolské vysvědčení".A to těm a zejména těm,o kterých rodiče sami velmi dobře ví,že jsou tupí jak tága.
Hlat funguje zásada:
ZA PRACHY VŠECHNO: ŠKOLSTVÍ,JISTICE,ÚŘADY, SEX,PRAVDA,AUTO, ZDRAVÍ,....

Anonymní řekl(a)...
23. června 2009 v 23:52  

@Pertot: Ano, dostávají ;-)

K článku: Asi učím na jiné soukromé škole. Úroveň špatná, ale je pravda, že vztah škola-rodič-student je tam nadstandardní. Hlavně když rodiče platí :-)

Anonymní řekl(a)...
1. července 2009 v 9:11  

Autor pravděpodobně působí v jiném vesmíru.
Soukromé střední školy u nás jsou (výjimky asi existují, ale neznám je) atributem úpadku kvality. Prakticky jediným kritériem úspěšnosti studenta je platba škoného.
Pokud by se zavedly státní maturity a zejména se jejich rovné a objektivní hodnocení, naprostá většina těchto škol by okamžitě zkrachovala. Proto také manipulace studenty a tlak na odložení státních maturit
Dalším problémem je v současnosti menší počet absolventů ZŠ. Aby se soukromé školy udržely, berou úplně všechny, i ty, kteří by se dříve nebyli schopni ani vyučit.

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger