Simona Juřičková: Temperament žáka a jeho vliv na školní úspěšnost

pondělí 31. srpna 2009 ·

Začátek školního roku představuje každoroční přesun žáků a učitelů zpět do školních tříd. Někteří žáci jdou do školy poprvé, jiní jsou už zkušenými školáky. Ve školních lavicích se objevují děti různých schopností a dovedností. Jedni jdou do školy s nadšením a přesvědčením, že budou úspěšní. Jiní bojují s obavami, zda školní nároky a požadavky zvládnou.

I učitelé vnímají začátek školního roku různě. Ti zkušenější jsou sebejistí, připraveni na vše, bez sebemenších pochybností o svých schopnostech. Jiní vstoupí před děti poprvé a přemýšlejí, jakou taktiku a přístup zvolit, aby se uvedli co nejlépe, jak zakrýt vlastní obavy či nejistotu. Ať už jde o učitele zkušeného nebo nováčka, každý z nich se zamyslí nad „svými“ dětmi, jelikož právě s nimi bude trávit následujících deset měsíců mnoho společného času.

Školní třída je složité sociální prostředí, ve kterém dítě čelí specifickým nárokům. Žáci musí reagovat na nespočet změn, které ve vyučování nastávají, například přechod ze skupinové činnosti na práci individuální nebo z hodiny tělesné výchovy na hodinu českého jazyka. Od žáků se očekává, že budou pružně a adaptabilně reagovat na veškeré učební požadavky a s nimi související změny.

Vnímavý učitel si povšimne rozdílných reakcí žáků na tentýž podnět, i když jde o situaci, ve které mají všichni žáci relativně stejné podmínky a dostává se jim stejné pozornosti. Proč jedno dítě je aktivní, čilé a ochotné dělit se o své pocity a jiné jakoby utlumené, plaché, bez zájmu o dění kolem? Proč některé dítě je při náhlé změně aktivity rozrušené a jiné si dokáže pozornost a úsilí udržet? Je to proto, že žáci se odlišují nejen svými schopnostmi, vědomostmi a dovednostmi, ale také svými temperamentovými vlastnostmi.


Vliv některých temperamentových charakteristik na úspěšnost dítěte ve škole

Řada výzkumů podpořila myšlenku, že temperament ovlivňuje školní úspěšnost. Jde především o tři temperamentové charakteristiky, které mají významný vliv na učení. Jedná se o aktivitu, roztěkanost a vytrvalost. Každá z těchto charakteristik může více či méně ovlivnit úspěšnost ve škole, někdy pozitivně a jindy zase negativně.

Aktivita – je posuzována jako „motorická síla“. Zamyslíme-li se nad dvěma protipóly, pak máme děti vysoce aktivní, neposedné, překypující energií, děti, které nemají kontrolu nad svou aktivitou. Klidové činnosti představují pro tyto děti problém. Naopak najdeme děti velmi klidné, lehce unavitelné a preferující klidové činnosti před fyzickými aktivitami. Oba zmíněné extrémy mohou ovlivnit schopnost přizpůsobit se školním požadavkům a samotný výkon dítěte.

Roztěkanost – příliš roztěkané dítě vyruší podněty, které ostatní děti nevnímají. Tyto podněty žáka snadno vytrhnou z činnosti, naruší jeho pozornost a soustředěnost. Jedná se o podněty nesouvisející s výukou, například konverzace lidí na chodbě školy, zvuk sekačky doléhající oknem, projíždějící vozidlo nebo jiné zvuky.

Vytrvalost – je zde myšlena jako rozpětí pozornosti a ochota a schopnost dítěte pokračovat v činnosti, i když jde o náročný úkol. Málo vytrvalé děti se vzdají, jakmile se objeví první překážka, kterou vlivem své malé vytrvalosti neumí překonat. Zpravidla nedokončí těžký úkol, nevyřeší slovní úlohu o více krocích nebo nedočtou dlouhou pohádku. Vytrvalost je důležitý rys pro úspěšnost. Avšak extrémní vytrvalost může být rovněž na obtíž. Dítěti, které se ponoří do úkolu tak, že není ochotno skončit nebo změnit to, co dělá, potom jeho extrémní vytrvalost překáží a brání adaptaci na měnící se podmínky ve třídě.

Zmíněné temperamentové charakteristiky dohromady tvoří faktor „orientace na úkol“, který má významný dopad na výuku dětí ve škole. Ovlivňuje schopnost vydržet u zadaného úkolu, odolávat rušivým vlivům a je nezbytnou součástí školního úspěchu.


Ve kterých školních situacích může učitel blíže poznat temperamentové rysy žáků?

Jde o pět běžných školních situací, při nichž učitel může pozorovat chování a reakce žáků. Dostává informace o aktivitě, pozornosti, vytrvalosti, přizpůsobivosti nebo sociabilitě dítěte.

Zaměstnání vsedě – zcela běžná situace v hodině, která poskytuje informace o aktivitě, stálosti, pozornosti a jejich podmínkách.

Práce v menších skupinkách
– poskytuje informace o aktivitě, kvalitách pozornosti a stálosti. Rozpoznáme vysoce aktivní a sociálně přizpůsobivé jedince. Tito jedinci zastíní při práci ostatní děti. Práce v menších skupinkách poskytuje informace také o přizpůsobivosti.

Změna činnosti – při přecházení z jedné vyučovací hodiny na jinou hodinu, z písemné činnosti na ústní, ze samostatné práce ke skupinové apod. Přechod z jedné činnosti na druhou přináší informace o aktivitě, pozornosti, stálosti a přizpůsobivosti.

Přechod z činnosti uskutečňované mimo třídu do výuky – například z vycházky, kina, divadla zpět do výuky. Opět se vyskytují informace o aktivitě, pozornosti a stálosti. Podstatné jsou také informace o sociabilitě (například schopnost navázat kontakty). Rozpoznáme žáky vysoce přizpůsobivé, kteří se výrazně angažují do sociálních kontaktů, obtížně se od nich odpoutávají a následně mají potíže s přechodem na jinou činnost. Tato vysoká sociální aktivita žáka může být v rozporu s požadavky dané situace.

Volná aktivita ve školním prostředí – jde například o činnosti během školní přestávky, ve družině nebo při besedě apod. Při volné aktivitě žáka lze pozorovat úroveň jeho aktivity, pozornosti, stálosti a sociability (schopnost navázat kontakty, družnost, společenskost). Lze pozorovat i intenzitu reakcí, základní tvorbu nálad a přiměřenost reakcí na dané podněty.


Proč je dobré, aby učitel věděl více o temperamentových rysech svých žáků?

Už jen pro samotný fakt, že poznání temperamentových charakteristik učiteli pomůže žáka lépe pochopit a vyhnout se tak situacím, které způsobují problémové chování (negativní emoce, nepřiměřenost chování, afekty apod.).

Rozpoznání temperamentových rysů učiteli pomůže odhadnout, jak žák zareaguje při zadání složitého úkolu, jak bude vytrvalý při plnění úkolu, jak rychle se přizpůsobí nové situaci, jakou dobu bude potřebovat na zklidnění po rušné hodině tělesné výchovy, jak přijme kritiku nebo zvládne stresovou situaci. Poznání temperamentových charakteristik žáků je pro učitele značným přínosem.

Mgr. Simona Juřičková, Základní a Mateřská škola Haňovice


Použitá literatura

KEOGH, B.: Temperament ve třídě. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1504-9.
DOČKALOVÁ, V., SOBOTKOVÁ, I.: Vybrané kapitoly z psychologie pro učitele (1. díl). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1994.
DVOŘÁKOVÁ, M.
: Pedagogicko-psychologická diagnostika II. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 1999. ISBN 80-7040-282-2.





0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger