Zdeněk Bělecký: SERIÁL – Vzdělávací strategie 10

pondělí 15. února 2010 ·

Poslední desátý díl našeho seriálu se týká integrace a rekapituluje všechny uvedené vzdělávací strategie.


Integrace

Integrace znamená sjednocování, spojování, slučování. Může jít o scelování toho, co bylo (dříve) rozděleno, může jít o vytváření nových celků z prvků, které (zatím) nikoho nenapadlo spojit. Integrace je opakem selekce, oddělování, vyčleňování, které je v naší vzdělávací soustavě mnohem starší, propracovanější a zažitější. Projevuje se v rozdělování dětí do skupin podle věku, schopností, pohlaví, ve strukturování vzdělávacího obsahu do předmětů a jejich složek, v oborové přípravě učitelů. V systému založeném na principu selekce není snadné uplatňovat princip opačný, navíc v situaci, kdy jsou systému stanovovány rozporné cíle a jsou v něm vytvářeny protichůdně působící mechanizmy (1). Přesto je možné integraci alespoň v omezené míře využívat, což zdaleka neznamená jen začleňování zdravotně postižených žáků do běžných tříd (2). Integrací je rovněž (i dočasné) vytváření věkově smíšených skupin dětí nebo vznik tříd se širším věkovým rozpětím (3).

Vedle toho a společně s tím může docházet k integraci kurikula na úrovni spojování teorie a praxe, uplatňování mezipředmětových vztahů a nebo seskupování témat jednotlivých předmětů do funkčních celků. Aby integrace nebyla samoúčelná, musí realizovat cíle, kterých není možné dosáhnout v (tradičním) selektivním modelu nebo je to možné jen s mimořádnými obtížemi. Takovým cílem je získání nějaké zkušenosti, prožitku, porozumění, vytvoření postoje nebo hodnotové orientace. Někteří autoři (4) přesvědčivě dokládají, že učení se podle předmětů nevyhovuje přirozeným způsobům fungování mozku, který je zařízen na řešení životních situací, které mají celostní, komplexní povahu, a navrhují vytvářet kurikulum zásadně na principu témat a podtémat s aplikačními úkoly.

Výchozím bodem integrace kurikula může být aktuální zážitek žáka (např. jeho dočasné ohromení světem dinosaurů, četba napínavého příběhu, pokus) stejně jako promyšlená volba učitele, který zaujme děti nosným tématem. Integrace kurikula je někdy mylně interpretována jako rušení předmětů, což je zjevný nesmysl. Integrace znamená věcné, vnitřně logické propojení jejich obsahu (např. v tématu Francie českého jazyka, francouzštiny, zeměpisu, přírodopisu, dějepisu, hudební a výtvarné výchovy). Náplň předmětů zůstává zachována, mění se jen pořadí jednotlivých témat a často také organizace vyučování. K integraci je pochopitelně vhodnější nelineární učivo, respektive k lineárnímu uspořádání se lépe přiřazují nelineární struktury (zeměpis k matematice) než naopak (matematika k zeměpisu), pokud při integraci nemá jít jen o procvičování, zviditelňování nebo nějakou podobnou módní záležitost.


Příklad integrace obsahu různých předmětů


Téma: Voda

český jazyk: vyhledávání a četba (úryvků) děl různých autorů a žánrů s námětem vody

matematika
: měření a výpočty objemu, převody jednotek, spotřeba vody, námětové úlohy

přírodopis: význam vody pro život, ochrana zdrojů, zdravá výživa

zeměpis: vliv vody na utváření krajiny, významné vodní stavby, přístavy

dějepis
: osidlování krajiny, vznik a rozvoj lodní dopravy a mořeplavby, objevitelské cesty

cizí jazyk: slovní zásoba související s tématem, klimatem, počasím, krajinou

fyzika, chemie: vlastnosti vody, přeměna skupenství, anomálie

hudební výchova
: písně s námětem vody, skladby ztvárňující zvuky vydávané vodou

výtvarná výchova: malba krajiny, výtvarné vyjadřování zvuků, nálad souvisejících s vodou

tělesná výchova
: plavání, vodní nebo zimní sporty

praktické činnosti: pěstitelské práce, příprava pokrmů, chovatelství, provoz domácnosti


Integrace

Učitelé, kteří utvářejí klíčové kompetence žáků, využívají jako vzdělávací strategii integraci, která zahrnuje jak vytváření skupin žáků, blížících se svým složením běžné sociální struktuře, tak propojování obsahu různých předmětů, umožňující celostní pohled na realitu.


Rekapitulace vzdělávacích strategií zmíněných v seriálu

- brainstorming, definování, analogramy, otázky a další techniky mapování prekonceptů žáků a zkoumání nových témat

- zdůvodňování výběru tématu, hledání individuálního vztahu žáků k tématu, kladení a zodpovídání otázek po smyslu učení, po přínosu daného učiva k životu a rozvoji žáků, ukazování, jaké je praktické uplatnění naučených vědomostí a dovedností

- poznávání individuálních dispozic žáků, jejich stylu učení a typu inteligence, vytváření různých příležitostí, situací a úkolů pro sebeuplatnění a pocit úspěchu každého žáka

- vytváření materiálního i sociálního prostředí příznivého pro učení, využívání prostředků psychofyzického nalaďování dětí na učení

- projevování očekávání úspěchu, používání pozitivních motivačních pobídek, zaměřených především na proces poznávání a učení a na reflexi rozvoje žáků

- kooperativní formy vyučování – práce ve dvojicích, v kruhu, v týmech; vytváření dlouhodobě pracujících heterogenních skupin žáků

- používání pozorování, měření, třídění, kvantifikace, usuzování, předvídání a dalších komponent vědecké metody samostatného zkoumání a objevování, formulování a ověřování hypotéz, uplatňování principů kritického myšlení

- aplikace projektové metody – využívání reálných životních situací k samostatnému plánování, rozhodování a jednání žáků, jehož cílem je vytvoření produktu sloužícího k ovlivnění nebo porozumění skutečnosti

- využívání pohybových, orientačních, intelektuálních, jazykových a dalších her; využívání hry v roli jako hlavního prostředku prozkoumávání situací, motivů a jednání lidí, vytváření a projevování postojů a hodnotové orientace

- propojování vzdělávacího obsahu různých předmětů, vytváření funkčních tematických celků učiva umožňujících komplexní, globální vnímání, zkoumání a hodnocení jevů a skutečností


Slovo závěrem

Navržené vzdělávací strategie určitě nejsou jediné možné či správné ani nejsou úplným výčtem existujících postupů. V tomto smyslu není seriál ukončen. Jeho cílem nebylo vytvořit vzorový seznam, ale přispět k hledání odpovědí na otázku, JAK vést vyučování, aby žáci získávali klíčové kompetence. Pokud vám toto hledání usnadnil, splnil svůj účel.


Učitelské listy 2006/2007, č. 10, str. 6


Další díly seriálu: 1. díl – úvod k seriálu ZDE, 2. díl – Smysl učení ZDE, 3. díl – Dispozice žáka k učení ZDE, 4. část – Nalaďování ZDE, 5. díl – Motivace ZDE, 6. díl – Kooperace ZDE, 7. díl – Věda ZDE, 8. díl Projekty ZDE, 9. díl – Hra ZDE.


___________________

(1) Víceletá gymnázia jsou typickým (a historicky podmíněným) produktem principu selekce, zatímco dnešní zrušení tzv. zvláštních škol je zcela jistě uplatněním principu integrace. Vzdělávací soustava řízená dvěma protisměrně působícími principy však nemůže fungovat bez obrovských sociálních a vzdělávacích problémů, které se v současnosti samozřejmě koncentrují na II. stupni základní školy.

Jiným příkladem rozpornosti je na jedné straně deklarovaná pluralita a pedagogická autonomie škol a proti nim postavená sjednocující státní maturita. Školy, které mají různé cíle a obsah vzdělávání, však nemohou mít stejné výsledky, proto jsou úvahy o stejné úrovni maturity z češtiny nebo matematiky zcela absurdní. Stejnou zkoušku by mohli podstupovat jen žáci škol se stejnými vzdělávacími programy, cokoli jiného je nefér především vůči žákům.


(2) Principy inkluze (Rogers, 1993):
– jsme přesvědčeni, že každé dítě sem patří
– připravujeme individualizovanou výuku pro všechny
– jsme přesvědčeni, že všichni mohou mít z integrace užitek
– spolupracují učitelé
– povzbuzujeme zapojení postižených do všech akcí školy
– začleňujeme rodiče do komunity
– měníme kurikulum
– začleňujeme postižené do co největšího počtu evaluačních procedur

(3) Jako je tomu v pedagogickém systému Montessori, který se u nás začíná prosazovat jako jedna z alternativ. Se širší věkovou skupinou pracují vlastně i jednotřídní či málotřídní školy a v jistém smyslu i domácí vzdělávání.

(4) Kovaliková, S.: Integrovaná tematická výuka, Spirála, Kroměříž, 1995

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger