Pavla Bradáčová: Schopnost myslet bývá na škodu

úterý 23. listopadu 2010 ·

„Pro potenciální maturanty skládající zkoušku ve školním roce 2010–2011 je situace nepřehledná, upřesňování důležitých informací až v průběhu 4. ročníku považuji za nehorázné a vysoce neprofesionální. Studenti mají plné právo být připravováni k maturitní zkoušce po celou dobu studia, tj. po čtyři roky“, píše autorka ve svých poznámkách k nové maturitě z hlediska předmětu Český jazyk a literatura.


1. Studenti mají plné právo být připravováni k maturitní zkoušce po celou dobu studia, tj. po čtyři roky.


Ke struktuře obecně

2. Rozsah učiva, které má být prověřováno, není stanoven (ŠVP si tvoří školy samy), chybí i odpovídající učebnice.

3. Stále chybí „prováděcí předpis", který by stanovil s konečnou platností všechny požadavky a termíny; výše zmiňované se v průběhu posledních dvou let několikrát měnilo a upravovalo. Pro potenciální maturanty skládající zkoušku ve školním roce 2010–2011 je tudíž situace nepřehledná, upřesňování těchto důležitých informací až v průběhu 4. ročníku považuji za nehorázné a vysoce neprofesionální. Studenti mají plné právo být připravováni k maturitní zkoušce po celou dobu studia, tj. po čtyři roky.

4. Bodové limity mají být stanoveny až po proběhnutí maturitních zkoušek na všech školách – po získání výsledků se teprve určí hranice pro složení zkoušky (!), nadcházející čtvrtý ročník má tedy být jakýmsi průkopníkem, lépe řečeno „pokusným králíkem" fungování/nefungování systému.

5. Objektivita hodnocení a míra úspěšnosti zkoušky je založena na pofidérním bodování: „V případě, že se hodnotitelé v některých z posuzovaných charakteristik ani po vzájemném dohadovacím řízení neshodnou, přiklání se v dané charakteristice ústní zkoušky k vyšší bodové hodnotě z obou navržených, neboť je zřejmé, že by neuměli jednoznačně interpretovat či zdůvodnit bodové hodnocení žákovi, který by se proti výsledku ústní zkoušky odvolal." In: Komplexní zkouška z českého jazyka a literatury společné části maturitní zkoušky. Cermat, Praha 2009. s. 29.

6. Logistice a administrativě je dle dostupných předpisů přisuzována větší váha, než samotnému obsahu zkoušky a vzdělání vůbec.

a) V testech se velmi často prověřuje logika, v lepším případě slovníkové znalosti; kreativita je nadbytečná – nedá se hodnotit prostřednictvím tabulek, schopnost myslet bývá na škodu – zejména v případech, kdy testová otázka považuje za správnou pouze jednu z nabízených možností.

b) Kopírování pracovních listů a písemných prací, logistika testů, přístupnost/nepřítupnost informací na internetu z důvodu bezpečnosti zkoušky atd. nesmyslně zatěžuje pedagoga i celou školu, zejména pro menší školy je situace komplikovaná, a to nejde o vzdělání samotné, pouze o neúměrná maturitní „opatření".

7. Školení k "nové maturitě" považuji za irelevantní. E-learningová část byla zaměřena na několik stále se opakujících pojmů a na logistiku. Osvědčení o absolvování kurzu „Bezpečnost maturitní zkoušky" bylo lze získat za pouhé „proklikání se" několika internetovými stránkami.

Tři čtyřhodinová školení prostřednictvím tutorů nepřinesla žádné nové, a hlavně podstatné informace – čas byl z velké části věnován opakování toho, co již bylo známo z e-learningu, zbytek vyplnila diskuse o formální struktuře zkoušky (včetně dotazů, zda pracovní list má ve svém zadání používat formulace v infinitivu, nebo v imperativu; to, že předložený pracovní list obsahoval pravopisné i gramatické nedostatky, nebylo nijak relevantní!). Další část školení byla věnována „nácviku" bodového hodnocení.

Hodnocení zkoušek vypadá jako vyplňování žádosti o evropský grant – například na slohové práce se vztahují složité tabulky, které se mají postarat o to, aby hodnocení bylo objektivní, žádnou literární hodnotu však od studentů nechtějí." iDNES. cz, 15. 12. 2009

To, že všechna školení probíhají ve volném čase a tedy bez jakéhokoli nároku na finanční náhradu, je jen neodiskutovatelným faktem završujícím celkovou trapnost těchto školení.

8. Zohlednit studenty s LMD považuji za vhodné, nicméně problematické. Školení k tomuto se vztahující je nejen časově náročné, ale obsahově předpokládá znalosti samotného studijního oboru Speciální pedagogika. Pro pedagoga bez této specializace jsou požadavky neúměrně vysoké a nad rámec jeho kompetencí.

9. Příprava na novou maturitu znamená zvládnout požadovaný systém a technickou stránku, nejde o vlastní učení a vzdělání.

10. Odpovědnost za přípravu a průběh maturitní zkoušky se přesouvá na jednotlivé školy, přestože vlastní organizace je dílem nadřízených orgánů.


Didaktický test


1. „Z hlediska typologie testových úloh nelze obecně konstatovat, že každý typ úlohy je vhodným nástrojem pro ověřování každé dovednosti. Některé typy úloh jsou specificky vhodným nástrojem pro prověřování určitých žákovských dovedností, zatímco pro ověřování dovedností jiných je vůbec nelze použít." In: Komplexní zkouška z českého jazyka a literatury společné části maturitní zkoušky. Cermat, Praha 2009, s. 29.

2. Taková informace v základní příručce k nové maturitě je zcela vágní, mnohé úlohy didaktického testu se bohužel nesou v tomto duchu.

3. Testy obsahují otázky, které s předmětem souvisejí jen velmi vzdáleně a prověřují logiku, nikoli jazykové či literární znalosti (např. různé grafy). Řadu úkolů považuji za přinejmenším problematickou – otázky typu „Který nadpis nejlépe odpovídá textu…", kdy je za správnou odpověď považována pouze jedna z daných možností, jsou voleny zcela chybně; student se zamýšlí spíše nad tím, jak to asi autoři testu mysleli, a vlastní názory a hlavně myšlení musí ponechat stranou. Na škodu takovým otázkám je i to, že uvádějí, celkem pochopitelně, pouze úryvky textů, které často bez znalosti dalších okolností a kontextu postrádají smysl.

4. Test je z velké části zaměřen především na porozumění textu, což je pro studenty krok zpět, porozumět textu může i člověk bez předchozího středoškolského studia.

…Nadále ověřují v příliš velké míře schopnost porozumět přečtenému textu a pracují s typy úkolů, u nichž často nelze dospět k jednoznačnému řešení." Rysová, K.: Ještě o nové maturitě. In: Čjl, 60, 2009–2010, č. 1, s. 27.

V testech z češtiny, které jsme si vyzkoušeli ve škole, byly nejednoznačně zadané otázky, odpovědi byly často věcí názoru. Vůbec nic nevypovídaly o našich znalostech." MF Dnes, 16. 4. 2009, s. A5.

5. Rozsah učiva literatury prověřovaného didaktickým testem není stanoven; otázky jsou obsahově nevyvážené.

6. Často se objevují formální i věcné chyby v zadání.

7. Zadávání testů má vzhledem k požadované bezpečnosti charakter spíše vojenský; zadavatel nesmí mít pro daný předmět aprobaci. Ovšem standardně vzdělaný zadavatel/kantor má znalosti i bez ní; tento požadavek je absurdní.


Písemná práce

1. Oproti původní podobě je písemná práce značně zkrácena (200, resp. 250 slov), stejně tak i doba na vypracování (60, resp. 90 min.). Vzhledem k této skutečnosti se domnívám, že dané texty nemohou být dostatečně propracovány, ani promyšleny a jejich úroveň nemůže být pro takovou zkoušku, jako je maturita, odpovídající.

2. Hodnocení písemné práce je konáno na základě tabulky, ve které zcela logicky nemá místo osobitost a invence, které jsou ovšem nedílnou částí každého textu. Tento fakt je tudíž v rozporu s celkovým obsahem jazykové a slohové výchovy!

3. Na základě stanovených a hodnocených kritérií lze tedy zcela jednoznačně předpokládat, že budou vznikat texty formálně správné, ovšem o ničem nevypovídající a v praxi nepoužitelné.

Celkový počet dosažených bodů nemusí vypovídat nic o skutečné kvalitě práce, hodnotí se pouze formální správnost.

4. Otázka nižší a vyšší úrovně zkoušky v oblasti písemné práce je sporná.

Výrazným dělítkem základní a vyšší úrovně má být podle CERMAT zvládnutí eseje (u vyšší úrovně maturitní zkoušky). To by však mohlo fungovat pouze v případě, že by si žák pro tuto úroveň musel povinně volit formu eseje. Zůstane-li možnost vybrat si i jiné slohové útvary, pak esej (má-li to být opravdu esej) pro její obtížnost zřejmě žáci volit nebudou, a jako pomyslné dělítko mezi nižší a vyšší úrovní maturitní zkoušky tedy nebude fungovat." Rysová, K.: Ještě o nové maturitě. In: Čjl, 60, 2009–2010, č. 1, s. 28.


Ústní zkouška

1. Vypracování pracovních listů – ať jakoukoli formou – je zbytečně náročné. Pracovní listy uveřejněné na internetu obsahují množství nepřesností. Pro řadu děl je třeba vytvořit více variant pracovních listů.

2. Není stanoveno, co je považováno za „jedno" dílo (např. u povídek nebo výborů z básnického díla).

3. Obsahem zkoušky je analýza, ne interpretace textu; literární historie, popř. další souvislosti nejsou akceptovatelné. Jak má tedy student „adekvátně využívat vědomosti získané přečtením díla"? (e-learning, CISKOM)

4. Požadavky k ústní zkoušce povedou k šablonovitosti odpovědí.

Maturitní zkouška nepočítá se studentem jako s individualitou, s jeho talentem, tvůrčími schopnostmi, redukuje jej vlastně na podstatu počítačového programu plnícího pokyny zadavatele." Rysová, K.: Nová maturita pod drobnohledem. In: Čjl, 59, 2008–2009, č. 1, s. 3.

 

Mgr. Pavla Bradáčová, Vyšší odborná škola a Střední umělecká škola Václava Hollara

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger