Hana Kasíková: Luxus školního pedagoga

pátek 13. srpna 2010 · 0 komentářů

Článek z cyklu Nezestárlo, který vyšel v Učitelských listech v roce 1995. V Polsku to tehdy byla realita, pokus, jak čelit rostoucím nárokům na školy v pedagogicko-psychologické oblasti. Jak by se nám nyní školní pedagog hodil pro práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami, pro děti sociálně znevýhodněné nebo nadané, že?


Zdroj: Učitelské listy ročník 3, 1995/1996, str. 15

 

Snad je nasnadě, že řeč nebude o blahobytu našich pedagogů, neboť blahobyt se u pedagogů vyskytuje skutečně jen pomálu: stejně tak pomálu (ba ještě řidčeji) se však v Čechách můžeme setkat s tzv. pedagogem školním. Některé školy u nás si již dovolily luxus školního psychologa (a opět je to spíše vyjímečná záležitost – např. 3. ZŠ Brandýs nad Labem, ZŠ Londýnská Praha aj. školy), některé uvažují o možnosti na místo psychologa vyšetřit patřičnou finanční rezervu, některé to nepovažují za nutné. Doufám, že nebudu nařčena z profesní rivality, když představím další možnost, jak se "popasovat" s rostoucími nároky na školy v pedagogicko-psychologické oblasti. Touto možností je místo školního pedagoga. A protože se nejlépe argumentuje reálným fungováním možnosti, obraťme se pro tyto argumenty tentokrát do země sousedů – do Polska.

Mít na škole svého vlastního školního pedagoga je považováno za běžnou podmínku práce školy – větší školy mají dokonce školní pedagogy dva (jednoho pro první stupeň, druhého pro druhý stupeň).

Práce školních pedagogů se promítá zejména do pěti základních oblastí:

1. obecně výchovně vzdělávací: pomoc pro profesní orientaci a dalším vzdělávání dětí, koordinace prací týkajících se zkoumání školní zralosti, poradenství pro rodiče při výchovných obtížích dětí, podíl na rozpracování výchovně vzdělávacího profilu školy aj.

2. výchovná profylaxe: na základě poznání podmínek života dětí s výchovnými problémy rozpracování programu péče o tyto děti včetně trávení volného času, pomoc vychovatelům i učitelům v práci s těmito dětmi aj.

3. korekčně – vyrovnávací: organizování pomoci žákům, kteří zaostávají ve výuce, organizování pomoci dětem s poruchami učení, vývojovými poruchami, organizování různých forma terapie pro děti s nedostatky v sociabilitě aj.

4. individuální pedagogicko-psychologická: pomoc při zvládání psychických tenzí vztahujících se k neúspěchu ve škole, rodinným konfliktům, problémům mezi vrstevníky aj.

5. materiální: organizování pomoci dětem z problémových rodin – rodin alkoholiků, po rozvodu, materiálně potřebných aj., dětem dlouhodobě nemocným, fyzicky postiženým atp.

 

Školní pedagožka, s kterou jsme v Lodži na jedné ze sídlištních škol mluvili, šla po našem rozhovoru do jednoho z vyšších ročníků školy. Vyučuje v hodinách, které jsou věnovány zejména profesní orientaci (zařazeny pravidelně v učebním plánu) nebo některým pedagogicko-psychologickým otázkám v rámci předmětů dalších. Během našeho rozhovoru dojednávala telefonicky možnost "sponzoringu" ze zahraničí pro děti, které jsou talentované, ale jejich rodiče nemají na materiální zabezpečení pro rozvoj talentu. Odpoledne nás pozvala do polské obdoby naší družiny, kde se v týmové spolupráci s dalšími školními pedagogy a psychologem věnuje úzkostným dětem.

Vytanula mi na mysli činnost našich výchovných poradců na školách, jejich polští kolegové však vzhledem k tomu, že jsou přijímáni na školu jako pedagogové a ne vyučující nějakého předmětu, mají čas na to být v kontaktu snad se všemi institucemi a lidmi, kteří mohou prospět výchově dítěte, mají čas na sebevzdělání v pedagogicko-sociologicko-pedagogické oblasti. "Připadá mi, že se problémy v poslední době množí, ale v podstatě mám stále také čas na to sednout si v klidu s dítětem nad čajem a pohovořit s ním, potom zajít za jeho třídním a společně hledat možnosti nápravy, učitelům doporučovat i odbornou literaturu, vzdělávací kurs a další věci," uzavírala školní pedagožka.

Je to námět pro některé naše školy? Věřím, že ano, protože kvalifikovaní pracovníci pro tuto oblast jsou. Katedra pedagogiky FF UK v Praze připravuje ve svém odborném studiu pedagogy, kteří si v druhé půli studia mohou volit zaměření školní pedagogika. A pokud si k tomuto zaměření přiberou případně i některé zaměření další – výchovné poradenství, pedagogiku osobnostně sociálního rozvoje nebo sociální pedagogiku, udělali důležitý krok k tomu, aby se ve školní praxi pohybovali lidé, rozumějící možnostem, které se škole ve výchovné oblasti naskýtají (včetně pomoci při tvorbě vzdělávacích programů, evaluaci školy aj.)

Zbývá jen otázka: Kdo by měl udělat kroky další?

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger