Jitka Gobyová: Plošné testování – cesta vpřed, nebo zpět?

sobota 15. ledna 2011 ·

Prosincový kulatý stůl SKAV a EDUin se zabýval problematikou plošného testování, zda je ho možno považovat za přínos, nebo má negativní dopady.


Panelisté se měli vyjadřovat k následujícím dílčím otázkám:
– Pomůže plošné testování v uzlových bodech českému školství? A jak?
– Co hrozí v případě (ne)zavedení plošného testování?
– Kdo by měl testování realizovat?
– K čemu by testování (ne)mělo sloužit?
– Jaké jsou zkušenosti s testováním v zahraničí (kladné i záporné)?

Aktuální téma prosincového kulatého stolu přilákalo i v předvánočním čase nezvykle vysoký počet účastníků. Kromě představitelů odborných institucí byla přítomna i řada zástupců škol, a to jak základních, tak i středních.


RNDr. Jana Straková, PhD. z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy na příkladu Anglie dokumentovala posun v přemýšlení o standardizovaném testování v mezinárodní pedagogické komunitě. Tento příklad autorka vybrala proto, že ilustruje problémy, které jsou univerzálnějšího charakteru, a navíc je k dispozici velké množství informací.

Úvodem připomněla charakteristické rysy anglického systému v období let 1997–2007, jimiž byly detailní standardy, testování v několika fázích vzdělávací dráhy, testy různé úrovně obtížnosti v řadě předmětů a zveřejňování výsledků testů ve formě žebříčků škol. Cíli plošného testování v devadesátých letech bylo zvýšení vědomostí a dovedností a snížení nerovností.

V roce 2008 ale došlo ve
Anglii k modifikaci systému, jejímž důvodem byly některé negativní jevy, které přineslo masivní testování. Příliš mnoho testování vyvolalo redukci kurikula, důraz na průměrný výsledek směřoval především k péči o žáky nacházející se v pásmu okolo průměru, soutěž mezi školami vedla ke zbavování se neúspěšných žáků.

V novém modifikovaném systému jsou testy využívány pouze v 11 a 16 letech, existuje pouze jedna úroveň testů, žáci neskládají testy najednou, ale v okamžiku, když oni, jejich rodiče a učitelé usoudí, že jsou pro vypracování testů připraveni a výsledky škol budou prezentovány v komplexní podobě.

Na závěr svého vystoupení paní Straková formulovala poučení pro Českou republiku – je třeba definovat cíle a promyslet mechanismy, pomocí nichž má být těchto cílů dosahováno.


Prof. RNDr. Erika Mechlová, CSc., členka Společnosti Metodického a evaluačního centra o. p. s. při Ostravské univerzitě, vystoupila se svými zkušenostmi s testováním žáků SŠ v Moravsko-slezském kraji.

Na úvod svého příspěvku uvedla, že cílem plošného testování je zvýšení kvality výstupů (vědomostí, dovedností, postojů každého jednotlivého žáka), objektivní informace o stavu jeho vědomostí a dovedností ve srovnání s jinými žáky dané populace v ČR a včasná pomoc každému žákovi, který ji potřebuje.

Zdůraznila také, co není cílem plošného testování – nejsou to žebříčky škol a nejsou to sankce vůči školám ani vůči učitelům.

Dále konstatovala, že neexistují standardy základního vzdělávání v operacionalizované formě – ve formě výkonu žáka, který by měl prokázat. Tyto standardy by měly stanovit kritéria dostatečných vědomostí a dovedností k tomu, aby žák mohl postoupit do dalšího ročníku. V RVP ZŠ jsou uvedeny „výstupy žáka“, ale není uvedena míra výkonu žáka a jak ho měřit.

Seznámila posluchače se zkušenostmi s plošným testováním SŠ v Moravskoslezském kraji od roku 2007. Byly testovány výsledky žáků 9 oborů vzdělání, na základě výsledků testů byly sestaveny zprávy pro žáky, pro učitele a pro ředitele školy. Zpráva pro žáka uložena pod žákovým kódem, mohou do ní nahlédnout kdykoli rodiče, aby se mohli seznámit s nedostatky svého dítěte a doporučenými úlohami k řešení.

Panelistka také navrhla postup pro další činnosti:
– Vytvořit vzdělávací standardy na základě RVP ZŠ pro jednotlivé obory (předměty) v operacionalizované.
– Zkonstruovat didaktické testy na základě vzdělávacích standardů pro jednotlivé obory (předměty) a pro vzdělávací oblasti v RVP ZŠ.
– Začít s plošným testováním žáků 5. ročníků ZŠ co nejdříve (cca během 3 let).
– Pokračovat s plošným testováním žáků 9. ročníků.


RNDr. Oldřich Botlík, CSc. z agentury Kalibro, která se již řadu let zabývá konstrukcí testů pro ZŠ a SŠ.

Řečník konstatoval, že výsledek základního vzdělávání žáka, deklarovaný v RVP, charakterizují řádově nejméně stovky dílčích ukazatelů. Přitom řadu ukazatelů testovat vůbec nelze (dovednosti v rámci výchov). Z vyhodnocení testů s uzavřenými otázkami také nelze zjistit, zda žák sdílí základní hodnoty a principy společnosti, ani zda směřuje k vyjasnění vlastních tužeb a ideálů a je vybaven tak, aby za nimi v životě dokázal vytrvale jít.

Upozornil také na nepochopení významu výběrových šetření ze strany řídící sféry. Tato šetření umožňují klást složitější úlohy, jejich vyhodnocování je však složité a řada pedagogů to neumí. Jako ilustraci uvedl příklad Velké Británie, kde jsou obsahem testů výhradně otevřené úlohy.

Autor příspěvku vidí nebezpečí v tom, že plošné testování by vedlo k tomu, že školy by vyučovaly hlavně to, co by bylo testováno, a patrně by opomíjely důležité kategorie cílů, které má základní vzdělávání povinně sledovat – např. ty, které těsněji souvisejí s dovednostmi žáků. Velmi rychle by zastavilo kurikulární reformu.

Informoval o základních charakteristikách testů konstruovaných v projektu Kalibro. Testy a dotazníky jsou nástroji autoevaluace škol, účast v testování je dobrovolná, klienty agentury Kalibro jsou převážně inovativní školy, s výsledky se zachází podobně jako s lékařským tajemstvím, součástí testů jsou metodická doporučení, důraz je kladen smysl úloh, na porozumění pojmům a zákonitostem, učitelé jsou vedeni k rozboru odpovědí se žáky.

Svůj příspěvek ilustroval příklady několika testů a úspěšností žáků při jejich řešení. Žáci byli velmi neúspěšní v tzv. dovednostních testech, které odrážejí schopnost aplikace získaných znalostí v praxi.


RNDr. Dominik Dvořák z Pedagogické fakulty University Karlovy ve svém příspěvku prezentoval řadu kontroverzních názorů.

Vyjasnil vztah standardů a testů. Standard je technický nástroj pro realizaci či legitimizaci testování a vytváříme jej, abychom mohli sankcionovat školy. Test je jeden z mnoha mechanismů k zaručení toho, že větší množství žáků dosáhne standardu. Žádoucí trend by měl směřovat od osnov k rámcům a od rámců ke standardům. Důležitý je obsah testovaného, ten ale není oficiálně stanoven.

Základními ideemi reformy založené na standardech, které byly formulované již v roce 1995 (OECD) jsou:
– Všichni žáci by měli dosahovat vysoké úrovně výkonu (standardů);
– Každému žákovi by měly být vytvořeny podmínky (kvalitní příležitosti k učení), které mu umožní těchto standardů dosáhnout.

Bylo by dobré sledovat vývoj ve světě. Co bylo preferováno před 10 lety, se dnes mění. Ukazuje se, že rámce nefungují nebo neplatí a je proto třeba vytvářet standardy. Mění se postoje např. k individuálnímu srovnávání – už to není jediný možný přístup, je rehabilitována frontální výuka s hlavní rolí učitele jako jedna z možných metod výuky, trivium je znovu považováno za základ vědění.

Dále upozornil na skutečnost, že je ignorována hierarchie kompetencí a také relevantní politické dokumenty EU, kde dochází k rehabilitaci tradičních cílů. „Získání základních dovedností v oblasti čtenářské gramotnosti, matematiky a přírodních věd na školní úrovni je zásadní pro rozvoj klíčových kompetencí v rámci kontinuity celoživotního učení.“ (Brusel 22. října 2010)

Na závěr citoval M. Barbera, architekta reformy ve Velké Británii. „Výkonnostní tabulky …Jasně ukazují dosažený výkon, nutí nás zaměřit se na konkrétní priority, a ať je využijeme v jakémkoli systému, vždy zajistí, aby se něco dělalo s těmi na posledních místech. … Tím, že tabulky odhalují problémy, stimulují akci. V podstatě neexistuje lepší způsob, jak zajistit vyrovnání výsledků jednotlivých škol.“


Diskusi moderoval Tomáš Feřtek z EDUin, o.p.s. – Vzdělávání je i naše věc.

RNDr. Straková se vyjádřila k relevantnosti různých zdrojů informací o vzdělávacích systémech a obsahu vzdělávání v zahraničí. V odborných publikacích z Velké Británie a USA existuje velké množství dostupných zdrojů, které obsahují hlubší analýzy a popisy tamního stavu, z nichž lze reflektovat dění ve vzdělávání. Naproti tomu publikace EURIDICE obsahují souhrnná a povrchní data, která neposkytují podrobné informace o probíhajících procesech ve vzdělávání (jaké jsou jeho cíle – jsou v různých zemích velmi různě stanoveny, jak zlepšit výsledky, jaká je spravedlivost systému).

Doc. Janík z Masarykovy university v Brně konstatoval, že z průběhu kulatého stolu je patrné, že školství ovlivňují soukromé firmy (SCIO, Kalibro, MEC), které že vytvářejí testy a tím zprostředkovaně stanovují obsah vzdělávání. Umožnění soukromým subjektům tak významné zásahy do vzdělávání znamená de facto selhání státu. Na druhou stranu několik variant kurikula a z toho vyplývající konkurence může přispět k vyšší kvalitě vytvořených standardů. Podle názoru Mgr. Nováka z Asociace gymnázií je obsah vzdělávání na SŠ dílem úzké skupiny odborníků z CERMATU a nikoliv výsledkem celonárodní diskuse.

Řada vystupujících se ve svých příspěvcích upozorňovala na nebezpečí, která jsou s plošným testováním spojená. Obavu vyvolává možné zveřejňování výsledků testů tím související soutěžení mezi školami. 


Byla uváděna řada rizik:
– Zhoršení úrovně vědomostí a dovedností žáků v důsledku zaměření výuky na vypracovávání testových otázek (RNDr. Straková).
– Snaha zbavovat se horších žáků (RNDr. Straková, RNDr. Polechová).
– Nebezpečí sankcionování pedagogů a z toho vyplývající nepříjemná atmosféra ve školách (RNDr. Polechová).
– Testy nepodávají informace o postojích – neumějí to (Mgr. Kožušník).
– Zhoršení vztahu žáků k předmětům – přestanou se zajímat o poznávání a budou se zajímat o výsledky testů (PhDr. Nováčková).

V jiných příspěvcích naproti tomu zazněly výhody, které testy mohou přinášet:
– Jsou jedním z ukazatelů pro zjišťování kvality škol, která však bývá obecně známa (Mgr. Novák z Asociace gymnázií).
– Plní funkci indikace, kdy školy s horšími výsledky dostávají podporu, a to na úrovni školy i dítěte (RNDr. Polechová).
– Přinášejí zpětnou vazbu nejen žákům, ale také učitelům a ředitelům (prof. RNDr. Mechlová).
– Nemusí zhoršit kvalitu (prof. RNDr. Mechlová, zkušenosti z testování SŠ v SMK).
– Při jejich správném použití dostávají žáci po jejich vypracování pochvalu, což je může pozitivně motivovat k dalšímu učení (prof. RNDr. Mechlová, zkušenosti z testování SŠ v SMK).

Diskutující také uváděli jako předpoklad pro zavedení plošného testování nutné splnění určitých podmínek:
– Redukce RVP, aby žáci měli více času na procvičování. Redukce učiva ale může vyvolat snížení počtu hodin (RNDr. Botlík).
– Je třeba se začít zabývat cíli na jednotlivých stupních škol. Přístupy k vymezení cílů jsou zatím metodicky rozdílné, mělo by dojít k jejich sjednocení. (RNDr. Botlík).
– Testy by měly vycházet ze standardů (prof. RNDr. Mechlová).
– Žáci musí být na testování připravováni (Ing. Rathouský).
– Děti by měly být testovány v okamžiku, když jsou na jejich vypracování připraveny
– Testovací úlohy by měly být otevřené, aby se odpověď nezakládala na náhodě, ale na pochopení problému.


Z mnoha příspěvků vyplynulo, že samotné testování problémy našeho školství (špatné výsledky žáků v mezinárodním srovnání, snižující se úroveň znalostí a dovedností v řadě předmětů, nechuť žáků ke škole) nevyřeší. Chybějí hlubší analýzy vývoje a stavu vzdělávání a školství, není formulován širší rámec vzdělanosti, RVP jsou velmi široce a značně obecně pojaty, chybí v nich standardy, takže pedagogové nevědí, k jakým znalostem a dovednostem by měli žáky dovést. Bylo by žádoucí sledovat trendy v oblasti testování a jejich vývoj, jak testování probíhá, jaké cíle jsou stanoveny, jak to přispělo ke zlepšení výsledků, zvláště u žáků znevýhodněných apod.

Příští kulatý stůl se uskuteční 19. 1. 2011.

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger