NEZESTÁRLO: Michal Vybíral – 1. Agrese a kluci

pátek 7. ledna 2011 ·

Kluci způsobují hlavní pokles výsledků českých žáků v PISA 2009. Kluci ve školách zlobí, jsou agresivní a některé učitelky (možná i učitelé?) si s nimi nevědí rady. Příspěvkem do diskuse o příčinách je oživený seriál z časopisu Učitelské listy 2007/2008. Třeba vás zaujme i po čase.


Slovo úvodem

Tento článek vám přináší Liga otevřených mužů LOM, o. s. LOM je nezisková organizace pro muže. Věnuje svou pozornost reflexi mužských rolí, nabízí možnosti pro jejich aktivní rozvoj. Mimo přímé práce s muži (zážitkové nebo vzdělávací workshopy, rozvojové skupiny, konzultační služby) také publikujeme reflektivní texty, pořádáme odborné a kulturní akce, spolupracujeme se ženami a ženskými organizacemi, účastníme se odborných konferencí.

V Učitelských listech 2007/2008 jsme nabídli několik textů, které se věnovaly mužům a tématům s muži spojenými – např. otcovství (Jak vnímají své otce děti? Jak oslovit otce, aby více spolupracovali se školou? atp.), agrese a práce s ní, potřeba boje u chlapců, muž jako učitel ve škole a co to přináší atp.


První z těchto témat je agrese. Agresivní projevy u dětí (a chlapců především) jsou často učiteli vnímány jako závažný problém. Co se však za agresivitou skrývá? Jaké jsou její kořeny? A jak na agresi efektivně reagovat? Tomu se věnujeme v následujícím článku.


Agrese a kluci (1)

Motto: „Agresivita je postojem k životu, který burcuje, aktivizuje a motivuje. … Správná míra agresivity za příhodných okolností znamená polovinu úkolu.“ (Moore, Gillette, s. 70)


Co je agrese

Když někdo z nás uslyší slovo agrese či agresivita, pravděpodobně se v něm rozezní některý z těchto pocitů: strach, bázeň, nejistota, nervozita, vztek, nesouhlas či odpor atp. Agresi můžeme spojovat se slovními útoky, hádkami, rvačkami, bitkami fotbalových „holigans“, rozbíjením, snahou zničit druhého, šikanou, násilím, loupežemi, vraždami a jinými typy chování, které hodnotíme jako negativní.

Je ale také možné, že agrese u někoho vyvolá i jiné pocity a představy: vzrušení, radost, pocit proudící energie, bojovnost či přímo bojechtivost, touha po vítězství. Agresi můžeme spojovat také s následujícími typy situací: sportovní zápolení, hry s vítězi a poraženými, obrana sebe či druhých, obrana svobody, ochrana vlasti se zbraní v ruce, dosahování různých cílů nebo výsledků atp. Je vidět, že jak projevy agrese, tak její prožívání a následné hodnocení mohou být velmi různorodé. Proto je třeba se ptát:

Co je to agrese a jaké potřeby se skrývají za tzv. agresivními projevy?
Co může znamenat agrese pro člověka?
Jak je možné tuto agresivní energii tvořivě a smysluplně využít a zpracovat?

Agrese je pojem, který Psychologický slovník vymezuje takto (kráceno): „Agrese je útočné či výbojné jednání…úmyslný útok na překážku, osobu, předmět stojící v cestě k uspokojení potřeby (reakce na frustraci)…“ (Hartl, Hartlová, s. 22). Agresivita pak znamená útočnost.
 

Podle prvního dojmu z definice bychom mohli vnímat agresi pouze jako negativní jev: vždyť jde o jednání útočné, výbojné, mířící na jiné osoby či objekty. Ale podívejme se na druhou část definice týkající se skutečnosti, že jde o snahu si zajistit „uspokojení potřeby“. Je tedy také důležitou otázkou, jakou potřebu si člověk svým agresivním jednáním pokouší zajistit. Z tohoto úhlu pohledu je agresivita vždy následkem, nikoli příčinou jednání.

Příčiny ani užití agrese nemusí být vždy „špatné“ a mohou tomu, kdo agresi projevuje, přinášet nezanedbatelný zisk. Pokud se za agresí skrývá touha uspokojit nějaké neuspokojené vnitřní potřeby, pak problémem není agrese sama o sobě, ale zvědomování neuspokojených potřeb vedoucích k jejímu vzniku. Právě vědomí toho, jaké potřeby chci uspokojit, umožňuje odpovědné nakládání s agresí.

Ano, agrese může být nebezpečná. Jde nám ale o to, potlačit a zbavit se agrese? Nebo o její účelné využití? Protože problémem je síla nezvládaná, užívaná bez ohledu na druhé, nikoli síla užívaná s rozmyslem, vědomím a odpovědností. A škola je – nebo má být – prostorem, ve kterém se žáci učí odpovědnosti a svým sociálním a personálním dovednostem.


Agrese a její důležitost v životě člověka

Nabízí se otázka: Není možné a správné pro uspokojení svých potřeb vždy volit jiné než agresivní jednání? Proč sahat k použití agrese, nebylo by lepší se jí vyhnout? Ano, často (a možná i většinou) to možné a vhodné je, v mnoha situacích je efektivnější užít vyjednávání, domluvy, kooperace atp. Přesto se domnívám, že jsou situace, kdy agrese má svůj smysl a opodstatnění.

 

Agresivita u mužů

Až dosud jsem se v článku věnoval agresi z obecně lidského hlediska, nezávisle na tom, zda ji projevuje muž nebo žena. Nyní bych chtěl svůj úhel pohledu zúžit a podívat se na to, jakou roli hraje agrese v životě muže a také v obrazu muže (2) zde v Česku, v této době.

Existuje vůbec něco jako „mužská agrese“? Nevím, a nechci zde tuto otázku zkoumat. V každém případě se chci dále věnovat pouze agresi, kterou projevují muži, a z nich především „malí muži“, tedy kluci.




Téma mužské agresivity v literatuře

Tématu agrese v životě chlapce a muže se věnují např. Biddulph, Bly, Eldredge, Gillete, Moore, Rohr, Woodmanová, Zoja. Samozřejmě se téma užití agrese u mužů objevuje v mnoha pohádkách a mýtech. Výše zmínění autoři vnímají agresi jako zdroj síly a energie mužů a jako energii důležitou pro naplnění různých potřeb a cílů. Uvedu dva příklady, jeden obecný a jeden zcela konkrétní.

 

Schopnost prosadit se a něco vykonat

Dle Bly, Moore a Gillette je agresivita zdrojem energie vnitřního archetypu válečníka, která muži umožňuje rozhodně jednat a za své jednání převzít odpovědnost. Tuto energii mohou muži dobře užívat (nebo zneužívat, popřípadě se jí může nedostávat) kdekoli v životě: v rodině, občanském životě, práci, sportu atp. Agresivita je z tohoto úhlu pohledu vnímána jako energie, která umožňuje „přímý pohyb vpřed“: něco udělat, vykonat, dotáhnout, změnit, prosadit, dokončit. 



Potřeba jistoty a bezpečí, spojená s ochranou sebe sama

Eldredge popisuje situaci, kdy jeho syna jiný chlapec šikanoval (např. ho shodil na hřišti na zem) a on se tomu nebrání. Když to Eldredge (který je mimochodem křesťan) zjistil, řekl svému synovi: „Blaine, podívej se na mě. Až do tebe ten náfuka příště strčí, chci, abys vstal … a abys mu jednu ubalil. Co největší silou. …“ Po Blainově tváři se rozlila rozpačitá radost. A pak se usmál.“ (Eldredge, s. 71) Autor se sám diví, co se děje: „Pane na nebi – jak mu můžu radit něco takového? A jak, to že z tohoto má takovou radost? Proč to některé z vás potěšilo, zatímco jiní jste se zhrozili?“ A je přesvědčen, že pro chlapce je naprosto nutné, aby se uměl ubránit násilí, jemuž je vystaven: „To, jak se má chlapec se svou silou naučit zacházet, ho přece nenaučíme tak, že mu ji vezmeme. …Dospěje, aniž by se dozvěděl, jak si stát na svém, a nezjistí, jestli je vůbec mužem.“ (Eldredge, s. 72)

Co z výše uvedeného příkladu vyplývá? Agresivita je tedy ukázána jako energie, která může a nemusí být použita. Tuto energii mají chlapci v sobě, a je na nich, zda a jak ji použijí. První chlapec v příkladu ji zneužil k šikanování, k ohrožování druhého chlapce. Jemu jeho otec radil, aby jí použil ke své obraně, vymezení svých hranic, k zajištění svého bezpečí. Jak je vidět, agrese může vést ke zcela různým cílům.


Co potřebují chlapci, aby se stali odpovědnými muži?

Aby chlapec mohl zjistit, jaká je jeho agresivita, musí mít možnost agresivitu zažívat, zkoumat a experimentovat s ní. Smyslem tohoto zkoumání je poznat svou agresivitu, její „plusy a mínusy“, možnosti a meze. Podle mne je takové zkoumání agresivity cestou k dospělosti: ne-vědomý a ne-odpovědný chlapec se stává vědomým a odpovědným mužem.

Jaké jsou možnosti a způsoby zkoumání agresivity? Podrobně a konkrétně se tomuto tématu věnuji v textu Práce s agresí aneb Klukovská témata (Raabe, 2006).

Odtud jsou i tyto podněty a možnosti:
– Hrát hry a zažívat aktivity, při kterých může pociťovat svou sílu i její hranice, jakož i sílu a hranice druhých.
– Zdolávat různé překážky, řešit různé fyzicky i psychicky náročné úkoly.
– Mluvit o tom, jaké pocity tyto aktivity a situace přinášejí, a jaké to je, být silný a agresivní.
– Učit se naslouchat druhým a vnímat jejich pocity související s účinky agrese.
– Při tom všem mít možnost zažívat a rozvíjet kontakt a dialog s dospělými muži (otec, strýcové, trenéři různých sportů atp.).

Situace, kdy je možné prožívat a zkoumat agresi, mohou být velmi různorodé. Mohou se dít jak v reálném světě, tak na pomezí reálné situace a hry. Pokud jde o situace z tohoto pomezí, pak se nabízejí: : různé boje a souboje, praní, šermování, sportovní utkání, závody, zkrátka hry, při nichž je možné zvítězit i prohrát, ale i různé náročné výkony typu lezení po skalách, dále symbolické hry na hrdiny, které se odehrávají na obrazovce počítače (tj. ve fikčním světě) nebo v reálné přírodě s některými skutečnými prvky.


Shrnutí a doporučení

Agresivita u mužů je fenomén, který má problematické i pozitivní stránky. Agrese je jedním z prostředků uspokojování potřeb a skrývá v sobě sílu, kterou muži potřebují pro své jednání. Problémem není agrese samotná, ale její neznalost a následná neschopnost zacházet s ní odpovědně a kontrolovaně.

Porozumění vlastní agresi je však důležité pro rozvoj a zvládání mnoha komunikačních a sociálních kompetencí. Agrese mnohé chlapce fascinuje a aktivitám, které ji obsahují, se rádi věnují.

Jako učitelé se s agresivitou setkáváme často. A často ji vnímáme a hodnotíme negativně, a to včetně jejích mírnějších projevů. To však může zabránit jejímu zkoumání a porozumění. Abyste mohli s agresí „malých mužů“ aktivně pracovat, nabízím proto několik doporučení:

1. Prozkoumejte svou vlastní agresi a respektujte ji. Možná vám pomohou tyto otázky:
– Co víte o své agresi? Jak jí rozumíte?
– Kdy a za jakých okolností ve svém životě býváte agresivní? Kdy se v životě bráníte? A kdy útočíte?
– Co potřebujete, když jste agresivní?

2. Pokud se setkáte s agresí u dětí, zamezte jejím nebezpečným projevům a dejte dětem prostor, aby mohly poznat, jak svou agresivitu užívají a jaké potřeby se za jejími projevy skrývají.

3. Zvolte tzv. proaktivní (3) přístup a najděte ve škole prostor pro učení sociálním kompetencím, kde bude agrese tématem učení. Věnujte jí pozornost, mluvte o ní, učte děti i sebe sama s ní zacházet.

4. Zkuste tato doporučení realizovat energicky, ne-li – občas – i agresivně…


Poznámky

1. Tento článek (s názvem Agresivita, kluci a muži) byl původně napsán pro časopis Aperio, č.3. Zde v Učitelských listech je několik drobných úprav, zohledňujících skutečnost, že text je určen především učitelkám a učitelům.

2. Obraz muže či tzv. mužství zde chápu (zjednodušeně) jako biologicky, sociálně a kulturně podmíněný soubor vlastností, chování, rolí, zájmů atd., který je spojován s obrazem muže (Smetáčková, Vlková, s. 10).

3. Proaktivní znamená něco jako preventivní, předcházející, dle Psych. slovníku „jednající v očekávání budoucích problémů, potřeb nebo změn“ (Hartl, Hartlová, s. 453)


Seznam použité a doporučené literatury k tématu

Biddulph, S.: Výchova kluků. Portál, Praha 2006
Bly, R.: Železný Jan. Argo, Praha 1999.
Bly, R., Woodmanová, M.: Král panna. Argo, Praha 2002.
Eldredge, J.: Pozor, srdce muže! Návrat domů, Praha 2005.
Hartl, P., Hartlová, H.: Psychologický slovník. Portál, Praha 2000
Moore, R., Gillette, D.: Král, válečník, kouzelník, milovník aneb O mužské psychice. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2001.
Moore, T.: Temný eros. O moci a bezmoci v lidských vztazích. Portál, Praha 2001.
Rohr, R.: Cesta divokého muže. Cesta, Praha 2003.
Smetáčková I., Vlková, K.: Gender ve škole. Otevřená společnost, o.p.s., Praha 2005
Vybíral, M.: Agrese, kluci a muži. Aperio 3/07. Aperio – Společnost pro zdravé rodičovství, Praha 2007
Vybíral, M.: Práce s agresí aneb Klukovská témata. V rámci publikace RAAdce učitele (B 3.6.), RAABE, Praha 2006.
Zoja, L.: Soumrak otců – Archetyp otce a dějiny otcovství. Prostor, Praha 2005.




Mgr. Michal Vybíral, Liga otevřených mužů LOM, o. s., www.ilom.cz, e-mail: michal.vybiral@ilom.cz


Učitelské listy 2007/2008, č. 1, str. 15–16



2. část seriálu Agrese a děti – hry a aktivity najdete ZDE, 3. část Nechejme kluky zakoušet sílu! aneb Jak ve školách pracujeme s kluky? ZDE.

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger