Olomouc: Vzdělávání dospělých bude pro školy „doplňkem stravy“

čtvrtek 24. února 2011 ·

Ve složitém období, kdy na Olomoucku nárazově stoupla míra nezaměstnanosti místy až nad 20 procent, se odehrála v Olomouci konference projektu UNIV 2 KRAJE (U2K). Jeho cílem je proměna středních odborných škol v centra celoživotního učení dospělých. To může pomoci trhu práce i samotným školám.


V Hotelu Flora se hodnotil proces přeměny škol v centra celoživotního učení

Aktuální situace na trhu práce v Olomouckém kraji podtrhuje význam celoživotního učení i nově zaváděného principu vzdělávání dospělých na středních školách. Výrazným aspektem dvoudenní konference U2K, která se konala 3. a 4. února v olomouckém hotelu Flora, byla v tomto ohledu velmi prakticky zaměřená diskuse mezi řediteli škol, řešiteli z resortu ministerstva školství a sociální sférou (např. úřadem práce a provozovateli firem v kraji).

Konference shrnula dosavadní výsledky projektu, do kterého se v Olomouckém kraji zapojilo od srpna 2009 26 středních a vyšších odborných škol. Projekt je jednou z cest, kterými školy chtějí čelit poklesu počtu žáků v počátečním vzdělávání.

Ve vytvářených sítích se školy v rámci projektu s využitím evropských i státních prostředků více zaměřují na celoživotní vzdělávání dospělých zájemců o doplnění kvalifikace, vzdělávají učitele v lektorských i dalších souvisejících dovednostech. To jim má v budoucnu umožnit nadále využívat volné personální i materiální kapacity a zároveň řešit potřeby regionálního trhu práce.

Jak na konferenci otevřeně konstatoval náměstek hejtmana Olomouckého kraje Ing. Pavel Sekanina, nevnímá krajský úřad podporu rozvoje dalšího vzdělávání dospělých jako samospasitelnou záležitost pro školy. Na nich zůstávají nosným programem obory denního nebo distančního nástavbového studia.

Vzdělávání dospělých Sekanina označil doslova jako „doplněk stravy“, nicméně se školy podle něho stávají díky zapojení do projektu přirozenými centry vzdělanosti: „V každém případě je to posouvá dál jak po stránce vybavenosti, tak i odborné úrovně zapojených lidí, většinou učitelů.“


Školy mohou pomoci řešit nastalou krizi zaměstnanosti na Jesenicku a Prostějovsku

Zásadní efekt projektu UNIV 2 KRAJE je podle náměstka hejtmana Pavla Sekaniny dán současným stavem trhu práce v Olomouckém kraji. Ten se dostal na neblahé předposlední místo co do zaměstnanosti v rámci ČR.
Problém se týká zejména některých marginálních částí kraje, jako je Jesenicko, kde oblasti jako Javornicko nebo Hanušovicko vykazují míru nezaměstnanosti přes 20 procent. V poslední době navíc tento problém dramaticky vzrostl také na Prostějovsku, které mělo vždy nejnižší míru nezaměstnanosti. Na vině je propad textilní výroby na jihu kraje.

„V Prostějově nejde o nějaké dynamicky vysoké číslo, ale tento okres se vždy pohyboval pod desetiprocentní hranicí nezaměstnanosti,“ uvedl na konferenci Sekanina. Silná redukce oděvního podniku v Prostějově ale podle něho vrhla na trh práce přes tisíc lidí, kteří měli desítky let pevné zaměstnání. „Na zánik podniku, který byl svého času čtyřtisícovým kolosem zaměstnávajícím převážně ženy s úzkou specializací v konfekčním průmyslu, nemohl samozřejmě trh práce zareagovat. Řekněme si otevřeně, že není možno z dvanácti nebo patnácti set švadlen udělat v jednom okrese osm set úplně jiných profesí,“ argumentoval náměstek hejtmana.

Přestože na Jesenicku i Prostějovsku poklesla poptávka po pracovních silách, registruje zde kraj od zaměstnavatelů poptávku po některých profesích, především v oblasti stavebnictví, strojírenství či potravinářského průmyslu. Právě zde Sekanina vidí princip projektu U2K jako jednu z možností, jak rychle doplnit chybějící profese a dát práci některým nezaměstnaným.

V projektu vytvoří každá zapojená škola podle poptávky z trhu práce během tří let trojici vzdělávacích programů. První vlna programů je už hotova a v této etapě projektu se právě pilotně ověřuje s prvními klienty. Skokové zvýšení nezaměstnanosti na Olomoucku je však novou situací z roku 2010. Pavel Sekanina předpokládá, že školy nově vzniklé potřeby zahrnou do stavby programů následujících dvou vln U2K a umožní tak lidem získat potřebné nové kvalifikace a kompetence v učňovských oborech.

„Je ovšem naprosto nezbytná spolupráce i mezi zaměstnavateli zkoordinovanými v hospodářské komoře, ale především s úřady práce. Aby nenastala situace, kdy by v důsledku nějaké neinformovanosti dostával člověk od dvou institucí rozdílné informace,“ podtrhl Sekanina. Prakticky je ovšem podle něho nezbytné, aby o tomto projektu bylo dobře informováno vedení i pracovníci informačních poradenských center úřadů práce. „Oni projekt podporují, ale – řeknu smělá slova – jsou tam ještě značné rezervy k tomu, aby byl podporován víc,“ sdělil otevřeně náměstek.

Sekanina přitom v nastalé situaci akcentuje nutnost rychlé reakce v překlenovacím období po nárazovém nárůstu nezaměstnanosti. Prostřednictvím požadavků zaměstnavatelů, ať už větších nebo menších, může být podle něho reakce škol v rámci projektu rychlejší, než při standardním způsobu přípravy zaměstnanců od základní školní docházky. Při ní má totiž reakce na potřeby trhu práce u tříletých oborů de facto čtyřletou prodlevu (rok do zařazení nového oboru a tři roky vlastní přípravy). „Projekt UNIV umožňuje tuhle dobu výrazně zkrátit,“ je přesvědčen Sekanina.


Zánik dalších škol na Olomoucku ještě přijde, ale už ne v dramatické míře

Krajská konference U2K v Olomouci se zároveň uskutečnila v období, kdy ministerstvo školství a kraje ČR seznamují školskou i širokou veřejnost se svými návrhy na nutnou redukci sítě středních škol. Avizovaný útlum počtu škol má v ČR podle doporučení z ministerstva školství dosáhnout výhledově až 20 či 30 procent. 


Podle náměstka hejtmana Pavla Sekaniny ovšem Olomoucký kraj nebude nucen sáhnout do sítě svých škol tak dramaticky, jako některé jiné regiony: „Hned po vzniku krajů v roce 2001, kdy jsme od státu převzali síť školských zařízení, jsme začali pracovat s předpokládaným vývojem populace patnáctiletých. Už teď jsme schopni říct, jaká bude tato populace v roce 2025.“

V době odvětvového způsobu řízení při zřizovatelství ministerstvem byly podle náměstka běžné některé jevy, jako např. duplicita oborů vyučovaných v jednom městě, anebo nízká uplatnitelnost (např. z deseti absolventů jich těžko nacházelo práci v oboru sedm nebo osm). Od roku 2002 se proto sítě škol v Olomouckém kraji dotkly první redukce, které kontinuálně probíhaly až do roku 2010. Kraj totiž podle Sekaniny neočekává pozitivní vývoj, jaký předpokládají např. Praha nebo Středočeský kraj, kde se má populace patnáctiletých od roku 2020 zvedat a dostat se dokonce na cca 120 procent oproti roku 2009.

„My budeme na nějakých 80 procentech, takže odstranění některých duplicit, které stále ještě v síti škol máme, ještě bude potřeba,“ připustil na konferenci Sekanina. Populace patnáctiletých bude v kraji dosahovat absolutního minima v letech 2015 a 2016. „Proto se ještě některým dalším zásahům do sítě škol a zániku subjektů ani my nevyhneme. Ale nebude to v dramatické míře. Jsou kraje, kde připravují masivní zánik osmnácti škol i více. Tady se to bude týkat ročně např. dvou subjektů,“ sdělil náměstek.

Poptávka po určitých profesích podle něho ukáže sama, které obory utlumit: „Protože lidé – a já říkám zaplaťbánbu – už tak začínají uvažovat. Začínají vybírat takovou školu, kde v rámci možností existuje předpoklad, že se absolvent nezařadí mezi desítky uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce.“


Ohledně další redukce sítě škol má tedy Olomoucký kraj podle Sekaniny výhodu před kraji, které do sítě příliš nesáhly: „Je rozdíl, jestli v některém kraji z osmdesáti školských subjektů institucionálně zanikly dva, anebo dvacet,“ argumentoval. Není podle svých slov zastáncem masivních kolosů s dvěma tisíci žáků, ale obecně podle něho slučování škol vytvořilo subjekty, které jsou silné. „U nás ale vedle nich bez problémů existují i školy komornější, přesto s dobrou uplatnitelností absolventů,“ zhodnotil Sekanina efekt průběžné optimalizace.


V následném období se kraj podle náměstka hodlá připojit k impulsu, ke kterému se přidala Rada asociace krajů a který podporuje i ministerstvo školství. Tím je zejména redukce počtu otvíraných tříd víceletých gymnázií, kam odchází z pátých tříd deset procent dětí. Toto číslo má být omezeno na pět a víceletá gymnázia mají být určena jen opravdu velmi talentovaným dětem.


Přeměna škol v centra celoživotního učení dospělých nebude zúžením sítě škol ohrožena

Pokud jde o další očekávané zužování sítě středních odborných škol, to v Olomouckém kraji, ani v dalších krajích, nemá nijak zásadněji ohrozit nastolený trend přeměny škol v centra celoživotního učení. Velmi zřetelnou podporu škol v oblasti dalšího vzdělávání deklarovala na konferenci v Olomouci Mgr. Monika Měšťanová, zástupce ředitele Odboru dalšího vzdělávání MŠMT ČR. Účast české dospělé populace na dalším vzdělávání je podle Měšťanové v současné době jen kolem sedmi procent. Ohledně kýženého zvýšení tohoto čísla vkládá podle ní ministerstvo velké naděje právě do středních škol.

Měšťanová v Olomouci představila některé související chystané úpravy legislativy – mezi nimi např. možnost poskytování dalšího vzdělávání školami v rámci jejich hlavní činnosti, anebo snížení spodní věkové hranice pro možnost konání zkoušky v rámci rekvalifikačního kurzu z 18 na 16 let. Jedním dechem označila projekt a samotný princip UNIV jako velmi úspěšné.

Podle Měšťanové se síť škol v projektu U2K opírá o fakt, že 325 zapojených škol v ČR bylo vybíráno s akcentem na zájmy krajů, a tedy s tím, že by kraje nevybraly takové školy, které by v následujícím období chtěly rušit. Nicméně se podle náměstka Sekaniny výběr škol odvíjel také od jejich vlastní aktivity. „Některé školy se dokonce cíleně utíkaly pod křídla projektu, protože jejich počet žáků a předpokládáný zájem o studium nebyly ideální. Tyto případy nastaly,“ nezastíral Sekanina. Pokud by však v následném období z objektivních důvodů institucionálně zanikla či byla sloučena některá škola, která dosud byla nositelem projektu, není podle Sekaniny problém, aby projekt pokračoval pod nástupnickým subjektem. „Je to jen formální záležitost,“ konstatoval.

Podle hlavní manažerky projektu U2K PhDr. Jany Bydžovské navíc nejde o nový problém. „Samozřejmě se nám to už v průběhu řešení projektů UNIV a UNIV 2 KRAJE stalo. Zatím to řešíme tak, že pokud se některé subjekty sloučí, máme zásobník dalších škol v krajích a můžeme doškolit novou školu,“ konstatovala Bydžovská.


Připustila zároveň, že situace, která nastává, je masivní, přičemž projekt U2K je fixně nastaven na počet 325 škol v ČR: „Pokud se zmíněný zásobník škol vyčerpá, k čemuž může dojít, jsme připraveni pořádat MŠMT o umožnění alternativního řešení – jsme schopni v kvalitní škole postavit dva projektové týmy.“

Jak zdůraznila M. Měšťanová z MŠMT, je právě dlouhodobá udržitelnost efektu projektu UNIV jednou z jeho hlavních podmínek. Projekt má podle ní jednoznačnou podporu ministerstva mj. právě proto, že se tato udržitelnost prokázala hned po prvním projektu UNIV (2005 – 2008). Tehdy vznikly první sítě škol UNIV v osmi krajích a školy v nich si vydělaly ke třiceti milionům Kč v rámci dalšího vzdělávání díky činnostem, které se v projektu naučily.

Měšťanová proto v Olomouci jasně deklarovala podporu ministerstva i vůči připravovaným projektům UNIV 3 (realizace 2011 – 2015, uvažovaná podpora cca 450 milionů Kč) a UNIV 4 (2012 – 2015, cca 350 milionů Kč). Ty mají podpořit rozvoj stávajících sítí škol jako center vzdělávání dospělých a rozšířit je o další školy. Co nejdříve je také podle reakcí zúčastněných ředitelů zapojených škol třeba vytvořit podmínky pro to, aby se projektový princip mohl rozšířit z učebních oborů i do maturitní sféry.

Podle obsahové manažerky projektu U2K PhDr. Heleny Marinkové, PhD., je nejistá budoucnost podoby sítí škol v ČR důvodem, proč připravované projekty UNIV 3 a UNIV 4 nemají být jednoznačně vázány počtem škol. „Počítat se v nich bude přes počty programů, počty pilotních ověřování apod. Ty budou stabilní a školy se do těchto kritérií budou hlásit podle svých možností a zájmu,“ avizovala Marinková. Svojí aktivitou se tak podle ní zároveň jasněji vyprofilují ty nejaktivnější a nejkvalitnější školy.


Perspektivním oborem je dnes marketing, zaznělo na konferenci od zaměstnavatelů z praxe

Uplatnitelnost škol ve vzdělávání dospělých a praktický efekt pro samotné firmy komentovala na olomoucké konferenci diskuse, do níž se zapojili např. Vojtěch Pospíšil z Úřadu práce Prostějov, anebo ředitelé stavebních firem z regionu.

Vojtěch Pospíšil shrnul problémy vnímané úřadem práce ve vztahu ke školám. Konstatoval, že ohledně počátečního vzdělávání školy často posílají na trh práce absolventy z oborů, v nichž těžko nalézají uplatnění: „Nepodezřívám vás, že by si tím školy záměrně vytvářely klienty dalších rekvalifikačních kurzů…, ale ti, kteří o tom rozhodují, se netrefují do poptávky,“ obrátil se na ředitele škol a úředníky kraje. Druhým problémem je podle Pospíšila často nízká kvalita absolventů: „Koho nám to posíláte…? schytáváme to od firem. Ve školách se drží i žáci, kteří by tam normálně neměli co dělat…“

Pokud jde o princip tzv. dílčích kvalifikací, které řeší projekt UNIV, ten V. Pospíšil podle svých slov velmi přivítal s tím…, že „zkušení praktici budou mít konečně možnost de jure osvědčením potvrdit to, co de facto z praxe umí…. Ale nenapadlo nás na začátku, že dílčí kvalifikace budou vytlačovat dosavadní rekvalifikace…,“ uvažoval Pospíšil. Ve srovnání jsou podle shrnutí V. Pospíšila rekvalifikace kratší než dílčí kvalifikace, nejdou tak do hloubky a jsou většinou levnější. „Například u dílčí kvalifikace zedníka nám bylo avizováno, že bude stát čtyři tisíce, a ve skutečnosti stála patnáct. Vše prodražuje závěrečná zkouška…,“ shrnul mj. kriticky Pospíšil. Na současnou situaci mají podle Pospíšila zásadní vliv krize a evropské peníze. „Na boj s nezaměstnaností máme v ruce jen nástroje aktivní politiky zaměstnanosti,“ konstatoval. Jako tři hlavní specifikoval veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa a rekvalifikace.

Peníze na tyto nástroje úřad rozděluje podle aktuální potřeby. V době konjunktury bylo v nabídce ÚP přes tisíc volných míst měsíčně a úřad mohl rychle rekvalifikovat absolventy z nevhodných škol, anebo se formou veřejně prospěšných prací pokusit vychovat ty nezaměstnané, kterým dosud chyběly morálně volní vlastnosti. „V době krize ale není strukturální nezaměstnanost, kdy rekvalifikace fungují,“ popisoval Pospíšil, „máme v evidenci jakýkoli obor a profesi, o kterou si zaměstnavatel požádá. Proto prostředky přesouváme především do společensky účelných pracovních míst, kdy zaměstnavatel např. váhá s přijetím zakázky a dalších zaměstnanců. My mu nabídneme např. refundace části mezd po dobu jednoho roku a on přece jen nějaká pracovní místa vytvoří…“

Podle Pospíšila v současnosti pružnost systému omezuje nutnost soutěžit o evropské peníze podle zákona o veřejných zakázkách: „Dříve jsme rekvalifikace spouštěli rychle a pružně podle poptávky na trhu, teď soutěže trvají několik měsíců, a tak neumíme reagovat pružně na poptávku…“ Dílčí kvalifikace by podle Pospíšila měly sloužit především k tomu, k čemu byly původně vymyšleny, tedy k oficiálnímu získání dílčí kvalifikace (anebo po složení dílčích zkoušek i plné kvalifikace) až po nějaké době praxe v určité práci.

Že ovšem zájemci o dovzdělávání i dnes na trhu existují, potvrdil na konferenci např. Ing. Petr Špaček, obchodní ředitel pro Slovensko a Polsko firmy STOMIX, c.z., dodavatele speciálních hmot pro pláště budov. Firma v kraji sezónně zaměstnává 100–120 lidí. „Ti se brzy stanou odborníky v praxi, ale pro jednání s partnery potřebují mít širší záběr. Týká se to obchodních zástupců, servisních techniků i lidí z výroby,“ konstatoval Špaček. I do dělnických profesí už podle něho dorazila nutnost ovládat počítač: „Například dělník, který domíchává omítky, si potřebuje hledat receptury. Elektronická forma se využívá čím dál víc. Totéž platí o jazykové vybavenosti. Začínali jsme jako místní firma, ale dnes jednáme v řadě míst Evropy…“

Jako speciální tip pro druhou vlnu stavby vzdělávacích programů U2K uvedl Petr Špaček obor Marketing: „Umíme kvalitně vyrábět, ale musíme produkty také prodat. Na vypsané konkurzní řízení nám přijde spousta životopisů. Deset jich vybereme, ale z nich nám osm lidí řekne, že měli jinou představu…,“ vysvětlil. Marketingový odborník dnes podle něho musí zvládat aktivní podporu prodeje, stavění kampaní, průzkum trhu, zpracování pilotního projektu, vyhodnocování atd. „Takoví lidé najdou uplatnění ve všech oborech,“ zdůraznil Špaček.


Bližší informace o projektu UNIV 2 KRAJE poskytnou:
PhDr. Jana Bydžovská, hlavní manažerka projektu U2K, NÚOV Praha, tel.: 274 022 312
Ing. Jarmila Halouzková, manažer pro PR a propagační kampaň k projektu U2K, NÚOV Praha, tel.: 274 022 307
PaedDr. Jiří Polášek, krajský metodik projektu U2K, tel.: 602 756 746

UNIV 2 KRAJE na internetu: www.nuov.cz/univ


0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger