Jana Hrubá: Zkušenosti amerických učitelů se standardy

pondělí 9. května 2011 ·

Fulbrightova komise v Praze a Velvyslanectví Spojených států amerických uspořádaly 20. 4. 2011 zajímavý seminář „Standardy a jejich využití ve výuce – zkušenosti amerických učitelů“. Zájem byl veliký a účastníci jistě nelitovali.


Na přelomu roku 2010/2011 byl v ČR zahájen dosti problematický vývoj standardů, které mají sloužit jako podklad pro pravidelné testování žáků v povinném vzdělávání. ČR nemá s vytvářením standardů ani s jejich využitím v práci školy dosud žádné zkušenosti. Proto mnozí pedagogové využili příležitosti dozvědět se od svých amerických kolegů Emily a Brocka, kteří v současné době vyučují na českých středních školách v rámci Fulbrightovské výměny středoškolských učitelů, jak jsou vytvářeny standardy ve Spojených státech, jaká je jejich podoba a jak je využívají američtí učitelé ve své práci.

Seminář zahájily pracovnice komise Hana Ripková a Andrea Semancová a představily nabídku Fulbrightovy komise a Velvyslanectví USA českým pedagogům. Jde především o výměnné pobyty učitelů 2. stupně ZŠ, SŠ a VOŠ. Můžete se s ní seznámit ZDE a ZDE. Komise poskytuje i poradenství pro studium v USA.

V úvodu vystoupila Jana Straková (ISEA). Připomněla, že podle zahraničních zkušeností mohou standardy napomoci zkvalitnění vzdělávání. Dochází k tomu však jen tehdy, jsou-li standardy kvalitní a je-li zajištěno, že učitelé rozumějí tomu, jak vypadá výkon žáka, který standardů dosahuje.

Irena Poláková, učitelka Lauderových škol a členka o. s. Kritického myšlení, vysvětlila souvislosti vývojového kontinua se standardem a pohovořila o zkušenostech o. s. KM, které v rámci projektu Pomáháme školám k úspěchu vyvíjí čtenářské kontinuum.

Vývojové kontinuum je popis žákova výkonu v dané oblasti vzhledem k věku a k vývojovým možnostem jeho poznání a myšlení. Kritéria dobře odvedené práce musí být dohodnuta a ověřena předem, aby bylo jasné, že stanovená úroveň žákova výkonu pro určitý věk je dostačující a není přehnaná. Standard je potom soupisem oprávněně náročných očekávání toho, co dítě v dané oblasti zná, čemu rozumí a co umí dělat, aby se mohlo dále učit a fungovat v demokratické společnosti. Zjištění úrovně žáka vzhledem ke standardu umožní účinnou intervenci – tj. cílenou podporu žákovi ze strany učitele. Předpokladem je porozumění učitelů a dlouhodobá pomoc. Vzdělávací standard může plnit svou roli jen tehdy, pokud se stane výsledkem práce celé profesní komunity. Nelze ho pouze převzít z ciziny, ale je třeba hledat alternativy pro nás.

Prezentaci I. Polákové najdete ZDE.


O svých zkušenostech se standardy v angličtině hovořila Emily Dykstra (Cavalero Mid High, Washington), která nyní učí na Gymnáziu Pierra de Coubertina v Táboře. Vzdělávání je v USA jiné v každém státě, neexistují federální osnovy. Střední školy nejsou členěny jako v ČR na gymnázia, SOŠ a SOU. Cílem je, aby studenti dosáhli co nejvyšší úrovně všeobecného vzdělání.

Stát Washington má standardy od 80. let. Nabízí více možností schválených osnov a školy si vybírají podle rodinného zázemí studentů.

Učitelé na základě standardu vědí, co by děti měly znát na úrovni jednotlivých tříd, a mohou si společně stanovit dosažitelné cíle. Standardy pro jednotlivé předměty a ročníky jsou zveřejněny na webu a jsou tedy dostupné i pro rodiče. Učitelé denně píší e-maily rodičům, co se má dítě učit. Žáci dostanou kopie standardu pro svůj ročník, konkretizaci v podrobněji rozpracovaných standardech a slovník a vědí (stejně jako jejich rodiče), co se od nich očekává. Sami vyhodnocují podle tabulky pro každý úkol svoje dovednosti. Při práci mohou využívat různých zdrojů (knihy, encyklopedie, internet). Gramatika se u každé eseje nehodnotí, hodnotí se obsah a forma a zda žák odevzdal úkol včas.

Jednou měsíčně probíhá hodnocení, jak žák plní standard. Standardu dosahuje 85–88 % žáků. Kdo ho nesplní, může o jeho splnění usilovat opakovaně. Čtení, psaní a matematika se ověřuje testy ve 3., 6., 8. a 10. třídě, humanitní a přírodovědné předměty ve 4., 7. a 11. třídě. 40% úspěšnost v testech ukazuje, že dítě standardu nedosáhlo. I tyto děti však mohou dojít až do 9. třídy, přičemž jejich opakované selhávání je hodnoceno jako chyba učitele. V 10. třídě absolvují studenti maturitní test on-line.

Učitelé dostávají obrovskou podporu, mají možnost absolvovat programy, jak učit ke standardům. Vždy po 5 letech dělají atestace.

Prezentaci Emily Dykstra si můžete přečíst ZDE.


O standardech z matematiky mluvil Brock Dishop (Napoleon High School, Ohio), který nyní učí na Gymnáziu Hejčín v Olomouci. Ve státě Ohio probíhal vývoj standardu ve spolupráci s vysokými školami asi před 15 lety. Matematická gramotnost se pokládá za důležitou pro každodenní život, pro uvažování a řešení problémů. Uplatňuje se v moderní kultuře, sportu, vědě i umění.

Žáci jsou testováni ve 3.–10. třídě ze čtení, psaní, matematiky, humanitních a přírodovědných předmětů. V 10. třídě absolvují studenti test OGT, který lze přirovnat k české maturitě. Kdo ho nesloží, může se pokusit ještě dvakrát ve zbývajících letech středoškolského studia. (Standardy pro 11. a 12. třídu nejsou v testech OGT zahrnuty.) Test OGT má 45 otázek – 38 s výběrem správné odpovědi, 7 otázek s otevřenou odpovědí. Na jaře po celý týden vyplňují studenti dvě hodiny denně testy, hodnotí je nepedagogové. V poslední době je tendence testování omezit, protože je velmi drahé.

Na podporu učitelů se v Ohiu pořádají celostátní konference s výměnou zkušeností, setkávání učitelů matematiky, mohou se seznamovat on-line s příklady dobré praxe. Jednou ročně probíhá revize a aktualizace kurikula. Učitelé se musí stále vzdělávat a získávat kredity. Mnozí ale učí jen to, co je ve standardech, a neobohacují je .

Prezentaci Brocka Dishopa si můžete stáhnout ZDE.
 


Závěrečná diskuse byla živá a dokumentovala velký zájem účastníků o praktické zkušenosti učitelů z USA. Na dotaz, jak se liší američtí a čeští studenti, odpověděli Emily a Brock, že v ČR je méně problémů s kázní (oba zde ale učí na gymnáziu), v USA je více problémů nejen s kázní, ale také s motivací studentů, protože školy nejsou výběrové. Emily měla ze začátku při výuce angličtiny problém s tím, že zdejší studenti nebyli zvyklí mluvit. Teď mluví pořád. Anglickou gramatiku ale znají lépe než američtí studenti. Podle Brocka jsou čeští studenti lepší v rovnicích a algebře, američtí umí lépe pracovat s grafy a informačními technologiemi (položil otázku, co je lepší?). Učitelé v Česku více vykládají, v USA má výuka častěji formu projektů, studenti pracují ve skupinách a prezentují výsledky své práce.

Ze semináře vyplynulo, že výuka v USA se sice hodně točí kolem standardů, ale standardy zahrnují celou škálu vědomostí a dovedností (včetně těch netestovatelných) a výuka ke standardům tedy není pouze samoúčelným nacvičováním, ale dává dobrý smysl: jak příklady Emily, tak příklady Brocka byly velmi inspirativní. Taková výuka ke standardům by nám v ČR velmi prospěla.

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger