Kateřina Perknerová: Svět prchá vpřed, české školy nestíhají

úterý 28. června 2011 ·

Rok 2030. Všichni osmnáctiletí Češi mají maturitu a devadesát procent z nich směřuje na vysoké školy. Přesto tuzemský průmysl, výzkum a věda chřadnou. Důležité podniky drží v rukou nadnárodní kolosy, klíčové pozice v nich mají Číňani, Indové a Brazilci. Tohle sci-fi se může stát realitou, pokud se tuzemské školství rychle nezmění. To si alespoň myslí špičkoví manažeři, kteří se zúčastnili konference o podpoře talentů v ČR.


Zdroj: Deník.cz 23. 6. 2011


…Potřebné se neučí

Ředitel soukromého Gymnasia Jižní Město Miroslav Hřebecký vzal vážně vzdělávací reformu, která před šesti lety dala školám velkou volnost při sestavě svých učebních plánů. „V prvních dvou letech se naši žáci podrobně učí základy v několika okruzích vzdělání, v dalších dvou ročnících si prohlubují znalosti ve vybraných oborech a v dvou předmaturitních už mají jen semináře, které je připravují na vysokoškolské studium,“ vysvětluje Hřebecký. Přesto je k odezvě skeptický: „Rodiče opakují své modely vzdělání, a proto často vyžadují klasickou metodu totál frontál, tedy učitelku, která drtí fakta před tabulí a nutí žáky biflovat je.“

Evžen Korděnko ze společnosti Deloitte před takovým přístupem varoval. „Generace Y, která nyní nastupuje svou profesní dráhu, je úplně jinde než ta minulá, má mimochodem o devět procent vyšší IQ. Je 24 hodin denně připojena k internetu, pracuje kdykoli odkudkoli, chce měnit svět, nebojí se náročných výzev,“ představil Korděnko výsledky výzkumu, který si firma Deloitte dělala mezi čtyřmi tisíci vysokoškoláků. Z něj vyplynulo, že jen 7,9 procenta mladých lidí sází na pracovní jistotu, osmnáct procent preferuje vysoký plat a 53,7 procenta dává přednost firmám s možnostmi růstu. Nejsmutnější je, že přes dvě třetiny respondentů vnímá vztah školní přípravy a pracovního uplatnění jako naprosto nedostatečný. Proto si většina studentů již během studií shání brigády v oboru…“


…Věnujme pozornost učitelům. Plošně testujme až později


Podle Daniela Münicha, který se dlouhodobě zabývá kvalitou školských systémů a nástrojů vzdělávání, je klíčovým prvkem vždy osobnost učitele.

Odpovídá obsah vzdělání na českých základních, středních a vysokých školách tomu, co požaduje vyspělá ekonomika?

Mám-li hodnotit vzdělávací systém paušálně jako celek, tak i obsah vzdělání na českých školách je problém, kterým se musíme zodpovědně zabývat. Nejde navíc jen o to, co požaduje dnešní vyspělá ekonomika, aby se stala ještě vyspělejší, ale i o to, co ještě vyspělejší ekonomika bude vyžadovat za deset až čtyřicet let, kdy dnešní školáci budou pracovat a žít.

Místo dalšího rozvoje individuální výuky podle profilu žáků se nyní zřejmě budou učitelé vracet k osnovám. Tomu odpovídá i snaha ministra Dobeše o plošné testování žáků. Je to správná cesta?

Asi máte na mysli kurikulární reformu, tedy zrušení osnov a zavádění volnějších rámcových vzdělávacích programů. Situace je dnes absurdní a pro vnějšího pozorovatele dost nesrozumitelná. Na jedné straně se reforma po řadě let formálně dokončuje. Ale v mnoha ohledech proběhla jen formálně na papíře a reálná praxe ve třídách se často nezměnila, učí se více méně podle původních osnov. A teď do toho navíc pan ministr naznačuje možný úkrok zpět k osnovám. Já se domnívám, že není radno se vracet zpět. Je žádoucí změny převést z papíru do praxe. Ale aby to opravdu zafungovalo, musí se udělat řada dalších věcí, na které se jaksi pozapomnělo.

Jakých?

Je třeba ustanovit standardy výsledků vzdělávání, k nim diagnostické a monitorovací nástroje umožňující učitelům a zřizovatelům ověřovat, zda se těchto standardů daří dosahovat, a pokud ne, tak zjišťovat proč. Velkou pozornost je třeba věnovat přípravě a dalšímu vzdělávání učitelů. A teprve potom by mělo nastoupit nějaké plošné testování. U něj je totiž třeba nejvyšší obezřetnosti, protože může mít řadu vedlejších negativních dopadů, je navíc drahé a konfliktní. Mnohem smysluplnější by bylo zavést mnohem levnější pravidelná výběrová šetření, tedy testování žáků podobná mezinárodnímu šetření PISA…

…Ví podle vás česká politická elita, jak by se mělo naše školství změnit, pokud se nemá naše republika stát zadním dvorkem Evropy?

Představy politiků o školství a vzdělávání jsou často formovány spíše jednoduchými titulky novin a postrádají hlubší pochopení této problematiky. Jejich názory na poměrně zásadní věci se velice liší, takže základní míra konsensu se hledá velice obtížně. Jestli se na něčem politické elity shodnou, tak na tom, že vzdělání je důležité. Ale zde jejich shoda často končí. A s tím se dá jit kupředu jen obtížně.“

 

Celý text si můžete přečíst ZDE.

www.byznysprospolecnost.cz


0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger