Jana Hrubá: Začarovaný kruh korupce

čtvrtek 13. října 2011 ·

Šla jsem na diskusi studentů se zástupci politických stran, kterou pořádal Člověk v tísni, ze záhadných důvodů s optimistickým očekáváním. Chyba! V místnosti zcela naplněné mladými lidmi vyslechli účastníci spoustu sebeprezentačních řečí politiků a velmi málo otázek studentů. Fakt je, že korupce je téma složité pro všechny.


Moderátor Jan Urban (pedagog New York University in Prague) řekl účastníkům hned na začátku: „Je to na vás. Necháte-li na sebe přenést nemoc korupce, máte smůlu.“

Všichni panelisté potvrdili, že korupce je u nás přítomná nejen v politice, ale i mezi občany, dokonce nabírá nových sofistikovanějších podob, ale že je boj s ní obtížný, protože „touha po penězích je u nás bezbřehá“, jak řekla Marie Benešová (ČSSD). Roste frustrace, už se bouří i velcí podnikatelé, vznikají iniciativy občanů. Zatím podle její zkušenosti jako státní zástupkyně „vždycky zvítězili korupčníci“.

Místopředsedkyně vlády Karolína Peake (VV), která má boj s korupcí v náplni své práce, připustila, že korupce již prorůstá podle zprávy BIS do policie i justice a že souvisí s financováním politických stran. Souvisí nejen se systémem, ale i s morálními hodnotami. Podle ní není možné očekávat zásadní zlom, ale pozvolný vývoj. Čeká se na dotahování korupčních kauz, na „zavření velké ryby“. (Čeká kdo? Politici – nebo občané?)

Panelisté nabízeli různé recepty: Mikuláš Ferjenčík (Česká pirátská strana) zdůrazňoval transparentnost – zveřejňování účtů politických stran a výročních zpráv na internetu. Ondřej Liška (Stana zelených) vidí řešení ve zpřísnění legislativy (např. financování politických stran, zákaz anonymních akcií, regulace lobbingu). SZ navrhla podle zahraničních zkušeností 18 principů boje s korupcí bez jediné skuliny. Předložené návrhy zákonů však byly odmítnuty, schází koncovka, zákony nemá kdo prohlasovat. Opatření vlády jsou nedostatečná („je to jen hra“). Otázal se: „Jak plynou finance do české politiky? Kdo tu vlastně vládne? ČEZ?“ Jaroslav Poláček (TOP 09) uvedl, že řešením jsou jasná pravidla a zvýšení míry zodpovědnosti.

Moderátor Jan Urban se omluvil, že vypadne z role a připomněl, že v roce 1990, kdy vedl Občanské fórum do voleb, bylo zpracováno první znění zákona o státní službě. Není platný dodnes, protože mocenské elitě nevyhovuje. Kromě tohoto zákona se hovořilo o potřebě zákona o státním zastupitelství a zákona o soudní samosprávě, zákonů o majetkových přiznáních politiků, o lobbingu, o dohledu nad financováním politických stran.


Proč návrhy neprocházejí?

To byla jedna ze zásadních otázek, které položili studenti. Kde je proklamovaná „vláda práva“? Kde je důvěra lidí v instituce? Proč nejste schopni se dohodnout?

Podle Karolíny Peake je příčinou touha po penězích a moci a organizovaná snaha zabránit návrhům, které by omezily tok peněz. Zdůraznila zkušenost z komunální politiky – důležitost veřejného mínění: „Za čím stojí lidé, to se bere vážně“. Také Mikuláš Ferjenčík radil vstupovat do politiky, zakládat občanská sdružení, psát politikům e-maily. Podle Marie Benešové je jednou z příčin snaha politických stran podmanit si moc soudní. Jaroslav Poláček označil jako jádro problému: „Nic nás k dohodě nenutí, není tlak.“ Připomněl, že prostor zvětšují sociální sítě.

Ondřej Liška konstatoval, že scházejí věrohodní nositelé změny. Kardinální otázkou je, jak uspět jako subjekt, který se na korupci nepodílí. Nepodaří se to, dokud lidé nebudou vstupovat do politických stran. Některé věci nesmí procházet. Vliv má veřejná kontrola. Věří ve vstup nových lidí, kteří se budou od korupce distancovat. Pomůže jen trpělivá práce s rizikem dočasné neúspěšnosti.“ Karolína Peake doplnila, že uspět lze, když budou etický standard vyžadovat voliči.


Jak je to s povinností stran dodržet smlouvu (volební program) za hlas voliče?

Další studentská otázka. A věru „výstižné“ odpovědi. Jaroslav Poláček: „V politice to funguje jinak – užívají se výmluvy, zdůvodňování. Musíte politiky kontrolovat (ale nechci se zbavovat odpovědnosti!).“ Karolína Peake: „Nejlepší motivací by bylo dát za každý nesplněný bod v příštích volbách 3 % dolů – to by fungovalo.“ Ale koalice je prý neustálé vyvažování. Marie Benešová: „Politika zbrutálněla, morálnost se vytratila. Mezi politiky panuje obrovská nedůvěra.“ Mikuláš Ferjenčík: „Problém není v komunikaci, ale nevyplatí se to. Politické strany jsou postaveny na korupci.“ Ondřej Liška: „Proč se to nedaří? Boj proti korupci není politický program, ale úplný základ. A možnost dohody? U nás je slabá tradice dobrého konsenzu (viz opoziční smlouva, obsazování mediálních rad apod.). Např. ve Skandinávii jsou jiné kulturní podmínky.“


Neměli by do politiky vstupovat jen bohatí, aby jim korupce nestála za to?

Tuhle studentskou otázku všichni panelisté odmítli. Není to prý pravidlo, nebo je to pravidlo falešné. Změnit pravidla jde i bez bohatství. Politiku nesmíme nechat jen těm, kteří si to mohou dovolit (viz Babiš). Ovšem kde touha po bohatství končí? S jídlem roste chuť. (Takže ani tudy cesta zřejmě nevede.)


Vzkazy politiků mladým lidem

Pořadatelé oslovili všechny politické strany, které ve Studentských volbách 2010 získaly více než 5 procent hlasů a mají zastoupení ve všech krajích České republiky. S výjimkou ODS vyslaly své zástupce na debatu všechny oslovené strany.

V závěru dostali panelisté od moderátora možnost vyjádřit, co by oni chtěli od mladých lidí. Jaroslav Poláček (TOP 09): „Sdílet odpovědnost za věci veřejné.“ Ondřej Liška (SZ): „Cesta vede přes naplnění pojmu občanství – je to dovednost.“ Karolína Peake (VV): „Využít práva být volen, třeba v komunální politice. Je to obrovská škola.“ Marie Benešová (ČSSD): „Nebát se a jít za tím, co je správné a poctivé.“ Mikuláš Ferjenčík (ČPS): „Podávat žádosti o informace a být vytrvalí.“ A moderátor Jan Urban shrnul: „Mít vlastnický pocit ke své zemi – vlastníky jsme my a ne „oni“.“

Tak nevím… Většina panelistů byla velmi mladých. Snad by i věděli, kudy ven ze začarovaného kruhu korupce, jaké zákony je třeba přijmout. Ale touha po penězích převálcovává v české politice zřejmě všechny a všechno. Politici se dohodnout nedokážou, protože to na nich veřejnost vlastně nechce (?!). Že by to měla zachránit až generace dnešních studentů? A když to nedokážou, mají smůlu???

P. S. Kdo z politiků účastníky debaty nejvíce oslovil? Podívejte se na výsledky ankety ZDE.

Videozáznam z diskuse o korupci najdete ZDE.

1 komentářů:

Zdeněk Bělecký řekl(a)...
17. října 2011 v 20:36  

Nefascinuje vás, s jakou lehkostí do veřejného života proniká strana, která má ve svém názvu zločineckou charakteristiku? Česká strana vrahů, Česká strana lupičů, únosců? To je totiž pravý význam slova pirátství. Výsostná hloupost v názvu pak anuluje jakoukoli legitimitu názorů.

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger