Hana Kasíková a Eva Janebová: Na cestě k inkluzivní škole

úterý 27. prosince 2011 ·

Vzdělávání může být jednou z nejefektivnějších cest, jak zvýšit sociální integraci a kohezi společnosti, a to tehdy, když škola přijme ideál pozitivního zhodnocování lidské rozmanitosti a bude hledat způsoby, jak se tomuto ideálu přiblížit.

„Cesta k inkluzivní škole byla ve Velké Británii dlouhá a bolestivá… a zdaleka ještě nejsme na konci cesty“, řekl na své přednášce v učitelském studiu Sir Arthur Ivatts, bývalý inspektor Jejího Veličenstva a poradce vlády Velké Británie. UK. Artur Ivatts je jedním z mnoha předních odborníků na problematiku inkluzivního vzdělávání, kteří napomáhali plánování kursu pro budoucí učitele u nás, zaměřeného bezprostředně na tuto tematiku. Nyní v tomto kursu předkládá svoji zkušenost i zkušenost své země s inkluzí ve vzdělávacím systému.

Otázka sociální inkluze je důležitou součástí vládních vzdělávacích a sociálních politik na celém světě. Inkluzivní společnost je pojem, který však stále postihuje ideální cíl, kdy by nebyla základní lidská práva (1) jen proklamací, ale funkční součástí každodenního života. Tohoto ideálního cíle je možné dosahovat pouze tak, že se bude na všech rovinách – politických, kulturních, společenských – tento cíl respektovat a prosazovat. Vzdělávání může být jednou z nejefektivnějších cest, jak zvýšit sociální integraci a kohezi společnosti, a to tehdy, když škola přijme ideál pozitivního zhodnocování lidské rozmanitosti a bude hledat způsoby, jak se tomuto ideálu přiblížit.

Zcela jasně mezi nejdůležitější cesty patří pojetí učitelského vzdělávání. Zatímco ve Velké Británii můžete sledovat problematiku vzdělávací inkluze napříč celým kurikulem v magisterském programu, v České republice na šířce i intenzitě studia „šetříme“. Občas se tato tematika objeví v rámci některého předmětu, studovaného v pedagogických oborech na vysoké škole (srovnávací pedagogika, speciální pedagogika, obecná pedagogika, didaktika, aj.)., obdobně pak je to i v rámci kursů učitelského studia. Přemýšlíme-li a diskutujeme-li jako společnost o změně školy v inkluzivní školu, je to opravdu málo. A máme-li tuto změnu uskutečnit, je rozšíření vědění o inkluzivní škole (prostřednicvím výzkumu, reflexí i praktických opatření) nezbytnou, byť ne jedinou podmínkou. Jde o vědění, které zahrnuje pozitiva takovéhoto uspořádání a možné způsoby, jak jej dosáhnout, stejně tak jako problematická místa a možné přístupy, které napomáhají k jejich překonávání.

Kurs pro budoucí učitele, jehož plánování jsme výše zmiňovaly, je tedy již zařazen v letošním studijním roce do výuky v učitelském programu. Přizváni jsou do něj nejen studenti učitelství na FF UK, kde kurs probíhá, ale také z pedagogické, přírodovědecké, matematicko-fyzikální fakulty, navíc kdokoliv, koho tato tematika zajímá. Při plánování tohoto kursu jsme nejvíc stály o to, aby se tento kurs potkal co nejbezprostředněji s potřebami učitelů, kteří mají nelehkou úlohu – vyučovat žáky rozmanitého zázemí a rozmanitých schopností. Snažily jsme se zachytit systémovou perspektivu této problematiky: tedy od podmínek stanovených vzdělávací politikou, přes porozumění diverzitě jako takové až po konkrétnější přístupy typu spolupráce s rodiči nebo individualizované strategie výuky. V neposlední řadě pak nám šlo o to pokusit se zřetelněji utvářet u budoucích učitelů pozitivní postoj k inkluzivní škole a inkluzivní občanské společnosti obecně.

Jak tento kurs vznikal? Napíšeme-li s podporou Fondu pro rozvoj vysokých škol (č. grantu 895/2011), nemíníme to jako formální dedikaci. Tato podpora nám totiž umožnila být skutečně podporovány z různých stran. Ponejvíce týmem odborníků z ČR, kteří poskytli svoje příspěvky ke kurikulu kursu i studijní materiály, případně se účastní i výuky některých témat v kursu. Dále pak několika experty především z Velké Británie, kteří jednak učí budoucí učitele pro inkluzivní školu (vysokoškolští učitelé na univerzitách), jednak pomáhají s její realizací v praxi (odborníci z místních úřadů, center pro minority aj.). Samozřejmě možnost přístupu k zahraničním studiím, výzkumům, ukázkám dobré praxe byla pro nás všechny, kteří jsme připravovali kurs, tím neméně cenným zdrojem podpory.

Jaký kurs tedy na základě této podpory vznikl a v současnosti se vyučuje? Cílem kursu je představit současnou situaci inkluzivního vzdělávání v ČR, a to jak na teoretické úrovni, tak na úrovni praktické. Účastnice/účastníci kursu se na začátku kurzu seznamují s ideovým kontextem rovných vzdělávacích šancí, s dosavadními výzkumy v této oblasti, ale také s nejnovějším vývojem vzdělávací politiky České republiky. Důležitý je i mezinárodní kontext: srovnání především s podmínkami ve Velké Británii by mělo vyslat nikoliv zjednodušující vzkaz typu „Jsme pozadu!“, ale ukázat možný směr společenských a pedagogických analýz k řešení této problematiky v naší zemi.

Zásadní důraz v kursu je ovšem kladen na praktickou stránku – způsoby a možnosti inkluze ve škole a ve třídě. V tomto kurzu se snažíme o to, aby se jeho účastníci učili o inkluzi prostřednictvím přístupů a metod, klíčových pro inkluzivní vzdělávání. Jde o případové studie, diskusní metody, učební kontroverze, rolové a dramatické hry aj. Součástí kurzu jsou také hospitace studentů ve školách a organizacích, které mají s inkluzí dlouhodobé zkušenosti (META, Nová škola, Rytmus a další). Obsahová stránka kursu je pak podpořena nově vzniklým souborem materiálů, který byl opět promýšlen týmově a jednotlivé texty vypracovali vybraní odborníci v této oblasti (Pavla Baxová, Lenka Felcmanová, Jana Kargerová, Klára Laurenčíková, Věra Pokorná, Pavla Polechová, Iveta Němečková a Jana Stará), jednotlivé kazuistiky pak poskytly organizace výše zmíněné.

Participativní charakteristiku kursu chceme podpořit i způsobem jeho ukončení. Připravujeme studentskou konferenci s tematikou inkluzivní školy, kde vystoupí i představitelé vzdělávací politiky spojení s tematikou inkluze, které zveme k dalšímu promýšlení, jak začlenit optimálně tuto problematiku do pregraduální přípravy budoucích pedagogů. K účasti jsou zváni nejen další studenti učitelských programů, ale i studenti a učitelé oboru pedagogika a speciální pedagogika i další zájemci.

Předpokládáme, že celá koncepce kurzu by měla vést nás všechny zúčastněné k formování dovedností i postojů nutných k rozvíjení inkluzivního charakteru naší školy. Některé zahraniční univerzity mají v profilu absolventů učitelských programů také to, že by měli být advokáty lidských práv a sociální spravedlivosti. Chtěli bychom, aby tento kurs (kromě toho, že se v něm studenti a studentky učí přemýšlet o vzdělávací praxi a zdokonalují své způsoby, jak tuto praxi zkvalitnit) nabídl širší pojetí smyslu vzdělávání. A na základě tohoto pochopení jednat tak, aby naše cesta k inkluzi nebyla tak bolestivá a dlouhá….

Hana Kasíková a Eva Janebová za tým připravující a realizující kurs Inkluzivní vzdělávání

Pozn. Podrobnější informace o obsahu kursu naleznete na webu Katedry pedagogiky FF UK. V současné době je nabízen také formou kursu v systému celoživotního vzdělávání. Na webu Katedry pedagogiky FF UK také jsou k dispozici informace o studentské vědecké konferenci a kulatém stolu k tematice inkluze ve vzdělávání.


_______________

(1) Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jinému postavení.

4 komentářů:

Anonymní řekl(a)...
28. prosince 2011 v 14:34  

Autorky se zcela mylně domnívají, že, cílem vzdělávání je zvyšovat sociální integraci a kohezi společnosti.

Inkluzivní vzdělávání je cesta do pekel, což názorně demonstruje naše školství zejména od doby neblahého působení Green Foxe.

Dámy, zpět ke dřezu.

Anonymní řekl(a)...
28. prosince 2011 v 16:19  

Musím souhlasit s prvním komentářem. Než takováto "věda" a "vědkyně", to raději nic. Nicneříkající kvákání o ničem, nulová přidaná hodnota. Dámy bych nechal pracovat rok v komerční sféře. Tam by se vidělo, kam vede jejich nesmyslné "uvažování". Otázka ovšem je, kdo by je zaměstnal.

Anonymní řekl(a)...
29. prosince 2011 v 13:50  

Já bych je klidně ponechal ve školství a zaměstnal bych je ve škole v nějaké "romantické" oblasti.

Pavlína Hublová řekl(a)...
12. ledna 2012 v 19:44  

Nemyslím, že by byl text zcela mimo. Prostě je tak trochu naivní. Všichni víme, že máme být milí, vstřícní, chápaví, rozumní... A jistě bychom uvítali, kdyby milá učitelka nebyla vnímána jako slabá, kdyby chápavá učitelka nebyla brána za hloupou apod. Bohužel realita je trochu jiná. Na druhou stranu, když známe vizi, třeba k ní najdeme vhodnou cestu.

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger