Iva Zowadová: Ohlédnutí do historie předškolní výchovy – recenze

pátek 8. dubna 2011 · 0 komentářů

Autorka Eva Šmelová představuje čtenářům publikaci Ohlédnutí do historie předškolní výchovy. Je primárně určena studentům vysokých škol, budoucím a současným předškolním pedagogům, ale i těm, kteří mají zájem se blíže seznámit s vybranými otázkami z oblasti předškolní výchovy. Má charakter textů k distančnímu vzdělávání v rámci kombinovaného studia na vysoké škole.


Šmelová, Eva: Ohlédnutí do historie předškolní výchovy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. 75 s. ISBN 978-80-244-2238-1

Na historii předškolní výchovy nahlíží autorka komplexně a vnímá ji jako jedno z důležitých východisek pro chápání současného pojetí dítěte v oblasti předškolního vzdělávání.

Tematické zaměření jednotlivých částí je pro současnou teorii i praxi velmi přínosné. Prostřednictvím studijního textu se čtenáři seznámí s pojetím dítěte v kontextu společenských změn a z pohledu vybraných koncepcí, z nichž čerpá i současná předškolní pedagogika. Čtenářům jsou také přiblíženy počátky a vývoj předškolních institucí v rámci Evropy. Jednotlivé kapitoly se vztahují k jevům a procesům ovlivňující a podmiňující studium současného pojetí předškolního vzdělávání, z čehož vyplývá obsahová rozmanitost publikace.

Studijní text je členěn do šesti kapitol. Každá kapitola sleduje konkrétní téma, které je v závěru stručně shrnuto. Na začátku každé kapitoly čtenář najde konkrétně formulované cíle, prostřednictvím kterých, získá přehled o tom, co bude po nastudování příslušného tématického celku umět a znát. Autorka publikace provádí čtenáře každou kapitolou. Naviguje, upozorňuje čtenáře na důležitá místa v textu a nabízí čtenáři metodickou pomoc při studiu problematiky jednotlivých kapitol. Každá kapitola obsahuje pasáž textu, která je určena k objasnění nebo konkretizování problematiky na příkladu ze života, praxe či ze společenské reality. Příklad slouží vždy k lepšímu pochopení teoretických poznatků.

Prostřednictvím úkolů nebo cvičení v jednotlivých kapitolách autorka vybízí čtenáře k tomu, aby na základě studia určité tématiky něco vytvořili či zpracovali na základě již nabytých znalostí. Některé pasáže textu obsahují také řešení (klíč) k daným úkolům. Dále autorka publikace upozorňuje čtenáře na části textu, kterým by měli věnovat zvýšenou pozornost a při studiu těchto části být maximálně soustředěni a koncentrováni, protože tyto části vnímá sama autorka jako stěžejní. Dále v publikaci nalezne čtenář části textu určených pro ty, kteří mají hlubší zájem o danou problematiku. Na konci každé kapitoly najde čtenář kontrolní otázky a úkoly, které prověřují, do jaké míry bylo učivo pochopeno, zda si čtenář zapamatoval podstatné informace a zda je umí aplikovat. V neposlední řadě by neměly být opomenuty klíčové pojmy, které čtenář nalezne také na konci jednotlivých kapitol. Čtenář by měl být schopen po prostudování kapitoly tyto pojmy vysvětlit, umět si je objasnit a zafixovat v paměti.

První kapitola s názvem Dětství v zrcadle historických proměn je systematicky rozčleněna do čtyř podkapitol. Autorka v této kapitole přistupuje k otázce sociálního postavení dítěte ve společnosti, ke vztahu dospělých k dětskému světu, k rozdílnosti v oblasti sociokulturních charakteristik dětí a k dětství v souvislosti historických proměn. Pozornost je především věnována dítěti a dětství v období pravěku, starověku, středověku a v období novověku. Po prostudování této kapitoly by měl čtenář být schopen objasnit postavení dítěte z hlediska historických proměn společnosti.

Druhá kapitola nese název Dítě v centru pozornosti pedagogického hnutí a skládá se z pěti podkapitol. První z nich je věnována pedagogickému hnutí tzv. nové výchovy, které významně ovlivnilo výchovnou práci v rozvinutých evropských zemích. V česky a německy mluvících zemích se s tímto hnutím setkáváme pod názvem reformní pedagogika, ve frankofonních zemích pod názvem nová výchova a v anglosaských zemích pod názvem progresivní výchova. Představitelé tohoto hnutí usilovali o změnu v přístupu k dítěti a požadovali zásadní změny v oblasti předškolní výchovy. Druhá a třetí podkapitola se snaží čtenáři přiblížit pedagogický systém Marie Montessoriové a Waldorfskou pedagogiku, jejíž představitelem byl Rudolf Steiner. Oba významně přispěli k rozvoji předškolní výchovy a k pojetí dítěte jako autonomní osobnosti, disponující specifickými zvláštnostmi a potřebami. V následujících dvou podkapitolách se autorka věnuje pedagogickým hnutím, která vznikala v druhé polovině 20. století. Jednalo se zejména o výchovné přístupy v kontextu antiautoritativní výchovy a antipedagogiky.

Kapitola Práva dítěte pojednává o problematice práv dítěte, které nejsou záležitostí pouze nového tisíciletí. V třetí kapitole se seznámí čtenář s významnými iniciativami vztahujícími se k ochraně práv dětí a na základě analýzy předškolního kurikula pochopí čtenář uplatňování práv dítěte v mateřské škole.

Kapitola Dítě v zájmu vědních oborů se zabývá celou řadou vědních oborů, v nichž je dítě v centru pozornosti (např. pedagogika, předškolní pedagogika, biologie dítěte, vývojová psychologie, sociologie, psychologie dítěte a pediatrie).

V předposlední kapitole pod názvem Počátky a vývoj předškolních institucí v Evropě má možnost čtenář sledovat složitý vývoj, ve kterém bylo dítě zpočátku bezprávným jedincem, miniaturou dospělého a až posléze začalo být dítě vnímáno se svými specifickými zvláštnostmi a dětství uznáváno jako nedílná etapa v životě člověka. V této kapitole se pokusila autorka připomenout první impulsy, které se pojí s důležitými etapami v rozvoji veřejných institucí pro děti předškolního věku. Současně čtenáře seznamuje s počátky a s rozvojem těchto institucí v podmínkách Evropy a s osobnostmi, které se o jejich zakládání zasloužily.

Poslední část publikace – Proměny předškolního kurikula obsahuje vývoj předškolního kurikula od historie po současnost. Analyzuje jednotlivé koncepce předškolní výchovy ve vztahu ke společenským cílům, vysvětluje tradice české předškolní výchovy a vymezuje základní principy koncepcí předškolní výchovy v rámci vybraných dokumentů. Publikaci uzavírá seznam literatury, z které autorka při psaní čerpala.

Publikace je pojata jako studijní opora pro studenty vysokých škol zabývající se především studiem předškolní výchovy a pre-primárního vzdělávání. Text publikace je pro čtenáře srozumitelný a poskytuje jim dostatečný přehled o dané problematice. Student jistě ocení přístupnost a využitelnost této publikace v rámci přípravy při studiu. Kniha je dalším pomocníkem ve studiu předškolní výchovy. Vzhledem k tomu, že na základě otázek a úkolů podněcuje čtenáře k přemýšlení i k dalšímu zkoumání, lze ji považovat nejen za aktuální, ale rovněž za nadčasovou.

Mgr. Iva Zowadová, Katedra primární pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger