Výuka obuvníků ve Zlíně zase ožívá

pondělí 5. prosince 2011 · 0 komentářů

Přestože se na Zlínsku pro nezájem dětí už osm let nepodařilo otevřít na školách obuvnické obory, tamní tradice obuvnické výuky a výroby, dokonce ani té zakázkové, nemusí končit. Aktuální šancí je přesun vzdělávání v tomto oboru do kategorie celoživotního učení dospělých.

Potvrdila to nedávná dvoudenní konference vzdělávacího projektu UNIV 2 KRAJE, která se v říjnu konala v otrokovickém hotelu Atrium. Zde zazněla první pozitivní hodnocení nového programu vzdělávání dospělých „Obuvník pro zakázkovou výrobu“, který byl postaven a nyní se s prvními účastníky už ověřuje v praxi na SPŠ polytechnické – COP Zlín.

Program vznikl v rámci projektu ministerstva školství UNIV 2 KRAJE. Tento třiapůlletý projekt má podporu z EU a státního rozpočtu. Ve všech krajích ČR vytváří projekt sítě středních odborných škol, které se mají proměnit v centra vzdělávání dospělých s pedagogy proškolenými v potřebných dovednostech (lektorování dospělých, marketing, kariérové poradenství apod.).

To školám umožní překonat obecný pokles počtu žáků v počátečním vzdělávání, ale také řešit konkrétní potřeby trhu práce v daném regionu. V celé ČR je do projektu zapojeno 325 škol, ve Zlínském kraji vytváří po třech vzdělávacích programech pro dospělé celkem 25 škol.


Letitý nezájem dětí

Jedním z nejúspěšnějších postavených výukových programů pro dospělé se v současné fázi ověřování jeví právě „Obuvník pro zakázkovou výrobu“, vytvořený a realizovaný na SPŠ polytechnické – COP Zlín. Podle PhDr. Vlasty Majerové, tajemnice české obuvnické a kožedělné asociace, je totiž současný zájem o odborné školství a zejména učební obory v obuvnické oblasti velice tristní: „Děti nemají zájem o obuvnické učební obory. Ty byly dříve zastoupeny na odborném obuvnickém učilišti, dnes je to Střední škola obchodně-technická Zlín, kde je zařazen klasický učební obor obuvník, a to jak zakázkový, tak klasický. Přestože ale děláme různé podpůrné akce a dny otevřených dveří, přestože zveme např. i děti z dětských domovů, nepodařilo se posledních osm let tento obor otevřít,“ konstatuje Majerová.

Proto podle ní asociace uvítala skutečnost, že mezi desítkami dalších programů pro dospělé zájemce začal v rámci UNIV 2 KRAJE vznikat i tento program, který nyní ověřuje SPŠ polytechnická. „O kurz zakázkového obuvníka je velký zájem – oproti obuvníkovi pro sériovou výrobu musí ten zakázkový přece jen znát něco navíc zejména z konstrukce a navrhování výrobků. Z toho důvodu kurz uvítali zejména naši členové, ale nejsou v něm jen zaměstnanci našich členských firem,“ konstatuje Majerová. Za samotnou realizátorskou školu potvrzuje východiska pro vytvoření půlročního obuvnického kurzu s dotací 125 prezenčních hodin odborný pedagog Ing. Václav Talaš: „Ve Zlíně existovala do roku 2007 SPŠ kožařská, která zastupovala výrobu obuvi. Poté došlo k jejímu sloučení, ale zůstává na ní dostatek vyučujících odborníků i strojů, ale také know-how, tedy potřebné učební texty skripta.“

Podle Talaše navíc v celé ČR téměř neexistuje vzdělávání v tomto oboru, a to existující se nedaří dětmi zdaleka naplnit: „Stav obuvnického průmyslu v ČR je opravdu celkem tristní. Výroba obuvi po dvacet let klesala…. V současné době tu existuje asi 40 podniků, které se výrobou obuvi zabývají. Je to ale obuv, řekl bych, s nižší přidanou hodnotou, tedy pracovní, komfortní, dětská, s certifikátem apod.“ Nicméně ve městě Zlíně přetrvává podle Talaše tradice, kvalita, řemeslné dovednosti i kvalitní design. SPŠ polytechnická Zlín navíc jako jediná v současné době učí problematiku výroby obuvi ve svém oboru počátečního vzdělávání Zpracování usní, plastů a pryže (v rámci čtyřletého studia je problematice věnován jeden rok).

To vše byly dobré předpoklady pro postavení programu pro dospělé zájemce. Po jeho absolvování budou moci absolventi získat dílčí kvalifikaci podle Národní soustavy kvalifikací (NSK) jako dílčí stupeň vzdělání.
Negativem zvolené cesty je ovšem podle V. Talaše fakt, že do bloku nebylo možno kapacitně zařadit téma konstrukce obuvi na počítačích, které z programu vypadlo. „Přitom absolventi a případní zájemci o tuto kapitolu měli dost velký zájem,“ připouští Talaš.


Desítka statečných

Nicméně struktura vytvořeného programu a vyučované činnosti jsou velmi praktické (např. měření nohy, vytváření konstrukční sítě obuvi atd.). Jen asi 35 procent programu představuje teorie. Program dalšího vzdělávání je vytvořen jako modulová výuka v počtu deseti modulů s teoretickou a praktickou náplní.

Díky spolupráci s Českou obuvnickou a kožedělnou asociací ve Zlíně se škole podařilo získat pro ověřování programu celkem bez problémů 11 zájemců. Skupinu tvoří čtyři manuální pracovníci, čtyři jednatelé firem, dva ortopedičtí technici a jedna návrhářka a designérka obuvi. Prakticky vyrovnané je zastoupení mužů a žen.

„Skupina je celkem hodně různorodá co se týče věku i vzdělání, přesto máme poznatek, že deset lidí, kteří už měli o oboru určitou představu, se stmelilo a vytvořilo skupinu s velmi pozitivním přístupem. Ten jedenáctý, který byl doslova čistý, se už po první konzultaci neukázal,“ popisuje Talaš. I když je tedy projekt určen pro zájemce se základním vzděláním, bude zřejmě jeho absolvování problematické pro toho, kdo do něho půjde znalostně zcela „čistý“ a nebude mít eminentní zájem se vzdělat. Samotná výuka byla umístěna na odloučené pracoviště školy v bývalé budově SPŠ kožařské na náměstí T. G. Masaryka. Praktické vyučování následovalo až po teorii. Škola přitom pro dospělé klienty uplatnila model ověřený už v minulosti a zvolila páteční odpoledne od 13 do 20 hodin a sobotní čas do 15 hodin. Asi polovina účastníků kurzu je z mimozlínského prostředí, ale škola je schopna jim zajistit ubytování na svém domově mládeže.


Balzám pro učitele

V současné době jsou již uzavřeny některé z modulů a probíhá další výuka. Závěrečná hodnocení se provádějí formou zkoušky nebo zápočtu. „Z dosavadních zkušeností bych vyzvedl, že jde o skupinku lidí s eminentním zájmem,“ oceňuje V. Talaš, „hodiny jsou velmi plodné, kolikrát je to přestávka – nepřestávka, vedou se odborné diskuze o všem možném. Když člověk učí i v denním studiu, je tohle pro něho doslova balzám.“

Podle V. Talaše i V. Majerové má kurz dobré předpoklady, aby byl do budoucna opakován na komerční bázi. „Myslím, že jsme za málo peněz dokázali udělat docela hodně muziky,“ ohlíží se V. Talaš. Pokud se tyto systémy výuky dospělých na středních školách propojí i s potřebami úřadů práce a začnou efektivně fungovat, vidí v tom V. Majerová reálnou možnost, jak získat úplně nebo alespoň částečně kvalifikované lidi, v tomto případě do výroby obuvi.

„Je skutečností, že ve Zlínském kraji zůstává 95 procent všech zaměstnavatelů ve výrobě obuvi za celou republiku. V tomto a navazujícím průmyslu je zaměstnáno skoro pět tisíc lidí. Abychom si udrželi know-how a znalosti, které tady vždycky byly na vysoké úrovni, měli bychom pro to dělat maximum. Ze strany zaměstnavatelů tuhle aktivitu podporujeme,“ shrnuje Majerová. Firmám, které vytvořený program hodnotily, ale i prvním účastníkům, se podle ní kurz velice líbí a jsou s ním spokojeni: „Věřím, že pilotní ověřování dopadne dobře a my budeme hledat možnosti, jak tohoto programu využít pro další profesní vzdělávání.“


Bližší informace o projektu UNIV 2 KRAJE poskytnou:
PhDr. Jana Bydžovská, hlavní manažerka projektu UNIV 2 KRAJE, tel.: 274 022 312
PhDr. Helena Marinková, Ph.D., obsahová manažerka projektu UNIV 2 KRAJE, tel.: 274 022 311
Ing. Jarmila Halouzková, manažerka pro PR a propagační kampaň k projektu UNIV 2 KRAJE, tel.: 274 022 307
Pavel Vrba, krajský metodik projektu UNIV 2 KRAJE, tel.: 775 583 521
Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků
Weilova 1271/6
102 00 Praha 10

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger