Jana Hrubá: Přechod z 1. na 2. stupeň ZŠ – neuralgický bod?

pondělí 12. prosince 2011 · 0 komentářů

Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty UK ve spolupráci s Institutem výzkumu školního vzdělávání Pedagogické fakulty MU Brno uspořádal 24. 11. 2011 zajímavý odborný seminář „Dva světy základní školy a přechod mezi nimi“ . Prezentovaly výsledky získané v posledním roce řešení společného projektu „Centrum základního výzkumu školního vzdělávání“.


Seminář zahájila ředitelka ÚVRVŠ Eliška Walterová (UK). Označila přechod z 1. na 2. stupeň za jeden z klíčových problémů školního vzdělávání. Proč tomu tak je? Je to zlom ve vzdělávací dráze žáků, který probíhá v období rané adolescence. Jde o proces a nikoli jednorázový akt. Na semináři budou představeny vybrané výsledky, podrobně bude výzkum zpracován v připravované publikaci. Prezentaci najdete ZDE.

Dominik Dvořák (UK) v příspěvku „Kontinuita a diskontinuita v kurikulu základní školy“ upozornil na nárůst neprospěchu v 6.–9. třídě ZŠ (v letech 1988/89 bylo propadání problémem 1. třídy). Zatím ale nevíme, v čem žáci propadají. Svědčí to o tom, že 1. stupeň se změnil a druhý nikoli – není sladěna návaznost. Změnilo se chápání vzdělávání – období 1. stupně se jeví jako samostatné, není už podřizováno přechodu na 2. stupeň. Působí dvě protikladné tendence: odsouvání náročnějšího učiva na 2. stupeň X není naplánována progrese na 2. stupni.

Petr Knecht (MU) navázal pohledem do RVP ZV a školních sešitů. Ve výzkumu se ukázalo, že některé očekávané výstupy nejsou na 2. stupni rozvíjeny. Diskontinuita může být příčinou problémů přechodu. Záleží na učitelově pojetí kurikula.

Petr Najvar (MU) představil ukázku z výzkumu „Výuka na prvním a druhém stupni – videostudie“. Vyučování je chápáno jako vytváření příležitostí k učení – videostudie se ukazuje jako dobrý nástroj zkoumání („otisky hodin“). Autoři natočili 150 vyučovacích hodin na 1. i 2. stupni (hodiny přírodovědy, fyziky a anglického jazyka). Nenašly se výrazné rozdíly mezi 1. a 2. stupněm, převažovalo slovo učitele – rozhovor se třídou a výklad. Přes 50 % hodin proběhlo bez použití médií.

Kateřina Vlčková (MU) referovala o výzkumu „Vnímání klimatu školy žáky“. Ukázalo se, že žádné významnější rozdíly mezi 1. a 2. stupněm neexistují. Školní klima lépe vnímají žáci mladší, dívky a žáci s lepšími známkami. Nerozhoduje velikost školy nebo sídla.

Karel Starý, K. Kubalová-Novotná a M. Holubová zkoumali „Přechod mezi stupni z pohledu žáků a učitelů“ ve třech školách, které si nazvali „Předsazená“, „Tradiční“ a „Alternativní“. Ředitelé škol přechod verbálně reflektují („je to pro ně šok“), ale zcela se rozcházejí v tom, co pro usnadnění přechodu z 1. na 2. stupeň dělají. Byly vedeny rozhovory se žáky v tzv. triádách (skupina tří dětí nejlépe stejného pohlaví, které se dobře znají a mezi kterými panují přátelské vztahy). Páťáci nahlíželi na přechod s obavami z neznámého, obtížnějšího, ale také jako na příležitost k „restartu“, což šesťáci potvrdili. Závěr výzkumu potvrdil, že k usnadnění přechodu nevede tolik snaha o stírání rozdílů mezi stupni, ale vzájemná spolupráce učitelů 1. a 2. stupně a koordinace nároků na žáky především v oblasti hodnocení.

Eliška Walterová v závěru uvedla, že jde o komplexní otázku systémové povahy. Výzkumný tým byl nepočetný, takže ji nemohl uchopit v plné šíři. Podrobnější informace o výzkumu budou uvedeny v publikaci. Projekt končí, takže pro možnost pokračování ve výzkumech bude nutno usilovat o dílčí granty.

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger