Jana Hrubá: Projekt Cesta ke kvalitě bilancoval

pondělí 19. prosince 2011 · 0 komentářů

Koncem listopadu se za velkého zájmu pedagogů konala v Konferenčním centru City v Praze 4 celostátní konference národního projektu Autoevaluace – Cesta ke kvalitě.


„Jsme na konci ojedinělého projektu. Přináší nový prvek do vzdělávacího systému. Inovativní a inspirativní prvek, který chyběl,“ řekl na zahájení závěrečné konference projektu PaedDr. Jaromír Krejčí, ředitel odboru vzdělávací soustavy MŠMT. Ambicí projektu bylo podle něho dát školám k dispozici ucelený soubor nástrojů a pomoci jim získat náhled, jak uchopit autoevaluaci. Vzhledem k novele školského zákona, kterou byla vyňata povinnost zpracovávat zprávu o vlastním hodnocení školy, význam projektu ještě vzrostl. Ředitel nebude mít stanovena kritéria, rozsah ani periodicitu vlastního hodnocení. „Vážím si nástrojů, které projekt přináší – jsou tím, co školám prakticky pomůže. Klíčový je Rámec pro vlastní hodnocení školy. Věřím v budoucnost tohoto instrumentu,“ dodal Jaromír Krejčí.

„Každá škola by měla najít způsob, jak zhodnotit svou vlastní práci. Největší rezervy jsou v managementu škol. Výsledky projektu by se proto měly stát součástí vzdělávání ředitelů škol,“ řekl na konferenci Mgr. Václav Hořejší, nový ředitel Národního ústavu pro vzdělávání. Ústav byl realizátorem projektu společně s Národním institutem dalšího vzdělávání. Jeho ředitelka Mgr. Helena Plitzová zhodnotila vzdělávací kurzy, které postupně připravily a ještě připravují přes 400 učitelů na funkci školního koordinátora pro vlastní hodnocení. NIDV bude kurzy nabízet i po skončení projektu. Institut v rámci projektu vytvořil a ověřil vzdělávací program nejen pro koordinátory, ale i pro poradce autoevaluace.

PhDr. Martin Chvál, Ph. D., hlavní manažer projektu Cesta ke kvalitě, představil hlavní aktivity projektu, které mají za cíl podpořit sebereflexi škol a provázat autoevaluaci s externí evaluací. Sladění přístupu zřizovatelů a České školní inspekce k vlastnímu hodnocení škol by mělo zajistit, aby školy mohly ve svém vlastním hodnocení uvést i zjištěné negativní prvky, aniž by se musely obávat, že kvůli tomu budou negativně hodnoceny ze strany inspekce či zřizovatele. Identifikace určitého problému je bezpochyby nutná jako první krok k jeho řešení.

Pro školy bylo připraveno a v praxi ověřeno 30 tzv. evaluačních nástrojů. Jde o nástroje pro hodnocení školy, jako jsou dotazníky pro žáky, rodiče i učitele, hospitační protokoly či rozhovory se žáky a další. Školy je mohou zdarma využít ke zjišťování stavu v různých oblastech školního života. Většina nástrojů je softwarově podpořena a učitelé či žáci tak mohou jednoduše vyplnit dotazníky ve škole na počítači a výsledky jsou pro ně vygenerovány. Ke všem nástrojům jsou postupně zpracovávány manuály. Zatím je jich dostupných sedm. Nástroje jsou přístupné na portále.

Proškolení poradci navštěvovali školy, které požádaly o pomoc, a společně s jejich řediteli a učiteli hledali cesty, jak postupovat, jaký nástroj zvolit, jak pracovat s výsledky, jak nastavovat vhodná opatření tak, aby vedla ke zlepšení v dané oblasti.

Školy měly během projektu možnost předávat si své zkušenosti s prováděním vlastního hodnocení, navzájem se inspirovaly, učily a hodnotily při workshopech, recipročních návštěvách a Peer Review. V bezpečném, nekonkurenčním prostředí školní týmy společně pracovaly na tom, jak zlepšit autoevaluační činnosti, aby z nich dokázaly vytěžit maximum pro svoji školu.

„Projekt povzbudil pedagogické pracovníky, aby si začali navzájem sdělovat zkušenosti ze své práce. Důležité je i to, že partnerství vytvořená v rámci projektu velmi často pokračují, i když daná aktivita již skončila,“ zdůraznil hlavní manažer projektu Martin Chvál. „Pominu-li konkrétní předávání zkušeností o autoevaluaci, nejpodstatnější smysl celé akce je v tom, že vzájemné návštěvy učitele vyvedou ze stereotypu každodenní rutiny. Proto by bylo správné, kdyby se něčeho podobného zúčastnili i ostatní pedagogové, nejen vedení školy a osvědčení „tahouni“,“ zhodnotil přínos vzájemných návštěv škol jeden z účastníků.

Na základě zkušeností škol vzniká databáze inspirativní praxe, která je k dispozici na webových stránkách projektu. Do konce projektu v dubnu 2012 tu bude zveřejněno přes 20 příkladů (aktuálně 9) inspirativní praxe z různých typů škol, takže je mohou využít například i málotřídní školy nebo základní umělecké školy.

Po dobu trvání projektu je také vydáván a rozesílán všem základním a středním školám a dalším adresátům bulletin Na cestě ke kvalitě, jehož jednotlivá čísla jsou postupně zaměřena na fáze evaluace. S posledním číslem bude rozesíláno CD se všemi výstupy projektu, aby byla alespoň takto zajištěna udržitelnost výstupů projektu, jejíž zabezpečení ze strany MŠMT zatím není známo.

Prof. PhDr. Milan Pol, CSc. hovořil o současnosti a perspektivách autoevaluace z různých hledisek. Řekl, že autoevaluace má ve školských systémech pevné místo. Prakticky ve všech zemích je dnes snaha dostat vlastní hodnocení do centra činnosti škol. Jeho současné zpochybňování u nás je spíše kuriozitou. Vlastní hodnocení je podle něj účinnější než kontrola zvenku, kterou školy mohou vnímat jako hrozbu. Může se stát nástrojem profesionalizace lidí ve škole a kontinuálního rozvoje školy zevnitř.

S hlediskem zřizovatelů vystoupili Mgr. Jiří Holý, ředitel Vzdělávacího institutu Středočeského kraje, a PhDr. Marcela Štiková, předsedkyně školské komise Svazu měst a obcí. Ocenili společné dílo jedné z pracovních skupin projektu – Doporučení pro zřizovatele k hodnocení škol.

„Starosta i v malé obci nese zodpovědnost za kvalitu práce ředitele školy. Musí ho umět hodnotit a nebát se ho hodnotit. Novela školského zákona jeho roli posiluje – může ředitele i odvolat,“ řekl Holý. „Proto jsme se snažili vytvořit obecná doporučení k hledání cest, jak škole pomoci při zlepšování kvality. O kritériích jsme vedli bouřlivé diskuse,“ dodala Štiková.

Vztah autoevaluace a externí evaluace z hlediska ČŠI měl být předmětem vystoupení ústřední školní inspektorky Mgr. Olgy Hofmannové. Bohužel se omluvila.

O svých zkušenostech s plánováním autoevaluace na závěr dopoledního jednání hovořil Mgr. Pavel Škramlík, ředitel soukromé ZŠ sportovní z Litvínova. Jeho škola se zapojila do různých aktivit projektu. Ocenil především evaluační nástroje kvalitně zpracované odborníky, usnadnění práce s vyhodnocováním dat a také příležitosti k poznání mnoha lidí, kteří své práci rozumí. Ing. Vít Beran, ředitel další zapojené ZŠ Kunratice, ocenil, že projekt pomáhá ředitelům vést školu. „Škoda, že není dále podpořen,“ dodal.

V odpoledním programu účastníci mohli diskutovat podle svého výběru střídavě v pěti panelech o jednotlivých aktivitách projektu s jejich manažery. Panely se týkaly evaluačních nástrojů, příkladů dobré praxe, vzdělávání, vzájemného učení a poradenství. Uplatnit svůj názor či dotaz mohl opravdu každý, ovzduší na konferenci bylo přátelsky neformální a pracovní. Jak řekl ve svém vystoupení PaedDr. Krejčí: „Nic není černobílé. Projekt dal školám příležitost odstranit pochybnosti o autoevaluaci a výrazně přispěl k ujasnění této činnosti.“

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger