Tomáš Opatrný: Paraziti a školné

středa 21. března 2012 ·

Někteří naši státníci dospěli k závěru, že studovat vysokou školu bez placení školného je parazitováním na zbytku společnosti. Tento argument se dá kvantifikovat. Kromě toho zde diskutuji další argumenty týkající se školného.


Zdroj: Tomáš Opatrný, blog autora 14. 3. 2012


Výroky státníků

Mezi argumenty pro zavedení školného se nedávno objevil svérázný pohled prezidenta: „Považuji studium ne na základní nebo na střední škole, ale studium na vysoké škole zadarmo za parazitování studentů na zbytku naší společnosti“, k čemuž se přidal ministr školství: „Já systém bez školného považuji za sociální nespravedlnost. Protože paní u pokladny, kterou potkáváme v marketu, platí ze svých daní vysokoškoláky, kteří pak budou mít díky ní mnohem vyšší příjmy. Klempíř, který se živí svýma rukama a leze v mrazech po střechách, tak také platí studenty, kteří pak budou mít mnohem vyšší mzdu než on. Rodina, která má tři děti, které nejsou pro vysokoškolské studium nadány a nedostanou se tam, tak také platí vysokoškolské studenty. To je asociální, pan prezident říká parazitující, já s tím souhlasím.“ Potud slova státníků.


Příspěvek „parazita“

Pojďme si tedy míru parazitování odhadem spočítat. V jedné z podkladových studií MŠMT pro reformu VŠ vzdělávání najdeme odhad časového vývoje průměrné hrubé měsíční mzdy pro středoškoláky, pro absolventy bakalářského studia a vyšších odborných škol (VOŠ), a pro absolventy magisterského studia (v cenách roku 2007). Jsou to jen nejisté odhady, ale protože z nich vychází MŠMT ve svých argumentacích, použijme je též. Součtem získáme celkovou hrubou mzdu, kterou příslušníci těchto tří kategorií vydělají za svůj život. Přibližně to dělá 14,1 mil. pro středoškoláky, 15,8 mil. pro bakaláře a absolventy VOŠ a 21,9 mil. pro magistry. Z těchto částek pak najdeme odhad pro celkovou daň z příjmu a pro celkové odvody na sociální a zdravotní pojištění (v součtu za tzv. odvedené zaměstnancem a tzv. odvedené zaměstnavatelem). Dohromady tak příslušníci těchto kategorií přispějí do společného měšce částkami 8 mil. středoškolák, 9,4 mil. bakalář a 13,2 mil. magistr. Rozdíl je tedy cca 1,4 mil. u bakaláře a cca 5,2 mil. u magistra, o které za život přispějí více do společného oproti středoškolákovi (v cenách roku 2007).


Kolik stojí vzdělání

Tato čísla lze srovnat s tím, kolik vysokoškolské vzdělání stojí. Podle údajů na stránkách MŠMT dělá položka vysokého školství v roce 2012 celkem 21,2 mld. Kč a na vysokých školách studuje 330 tis. studentů. Jeden rok studia tedy vyjde na cca 64 tis. Kč. Tím pádem by tříleté bakalářské studium přišlo na cca 192 tis. Kč a pětileté studium magistrů na cca 320 tis. Kč. To jsou částky, které odpovídají cca 14 % toho, oč do společného vloží víc bakalář a 6,2 % toho, oč vloží víc magistr oproti vkladu středoškoláka (podíl bude ještě nižší, pokud uvážíme, že jsme mzdy počítali v cenách roku 2007 a náklady na studium v dnešních cenách). O nějakém parazitování tu nemůže být žádná řeč. Pokud by se tedy naši státníci chtěli vyjadřovat ke vztahům mezi jednotlivými skupinami, spíše by mohli dospět k závěru, že vysokoškolští absolventi v rámci normální solidarity přispějí paní prodavačce či panu klempíři na doktora…


Droga zdarma

…Věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům s tím už počítá: stát by měl garantovat studentům půjčky na školné i na část životních nákladů. Po dobu studia by za ně stát platil úroky – každému, kdo si půjčí. Bez ohledu na studijní výsledky a bez ohledu na sociální situaci. Mně se tento přístup ale nelíbí. Dávat studentovi půjčku zadarmo mi přijde stejně ušlechtilé, jako dávat mu drogu zadarmo. Myslím, že kultura zadlužování je z dlouhodobého pohledu špatná, třebaže by občas nějaký problém krátkodobě řešila. Učit mladé lidi, jak je to snadné, považuji za špatné.


Jak se školným?

Osobně nejsem v principu proti školnému, ovšem mělo by spolu s podporou studentů fungovat na jiných principech. Domnívám se, že podle předem stanovených priorit by měl být určitý počet studijních míst daných oborů zdarma. Přístup ke studiu zdarma by měl být založen na studijních výsledcích (např. podle státních maturit či podle jinak objektivně měřených předpokladů). Škola by dostala zaplaceno i za studium dalších studentů nad tyto počty, pokud ti by si na něj přispívali určitým procentem ze svého. Finanční podpora studentů ze strany státu by pak neměla být plošná, ale vázaná na sociální podmínky a případně i studijní výsledky. Ovšem to by zřejmě znamenalo poměrně důkladné přepsání obou návrhů nových zákonů. Je otázka, zda je u nás k něčemu takovému dostatek vůle.


Celý text si můžete přečíst ZDE.

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger