Jana Hrubá: Jaký je váš vztah s žáky, jak je vedete při učení?

čtvrtek 21. června 2012 ·

Každý učitel se jistě zamýšlí nad těmito otázkami. Ví, že v některé třídě se mu učí dobře a chodí tam raději. Jinde s žáky jaksi nevychází. Čím je to způsobeno? Učitel je stejný, ale složení žáků a jejich vyladění je jiné. Dochází k jiným interakcím. (Svou roli samozřejmě hrají i další podmínky při výuce.)

Při vzájemné interakci – vzájemném působení učitele a žáka – učitel buduje svůj vztah se žáky, které vede v rámci učebního procesu, a žáci na učitele nějak reagují a ovlivňují tak zpětně jeho chování a jednání.

Tentýž projev vztahu učitele může být pro jednoho konkrétního žáka přijatelný, chápe ho jako projev porozumění, ale pro jiného žáka už může takový projev být vnímán jako méně příznivý, problematický. Např. lze pozorovat jen velmi tenkou hranici mezi působením humoru (s převažujícími prvky kladného vztahu), který žáci oceňují a příznivě přijímají, a ironií (s dávkou záporného vztahu), kterou žáci nemají rádi.

David Fontana ve své Psychologii ve školní praxi píše: „Sociální interakce je proces, který je z valné části utvářen vzájemným jednáním, přičemž odezva každé osoby je v každém bodě silně ovlivněna tím, co právě řekl druhý. To platí především o škole: dobrý učitel s tím počítá a užívá slov na podporu vzájemného porozumění, nikoli jako bodnutí provokující zášť a konflikt… Jedna věc je však vědět, že se to děje, a něco jiného je být schopen to podrobně analyzovat a rozhodnout, kde a jak změnit své chování, aby to pomohlo změnit chování dítěte.“

Při poznávání těchto procesů vám může pomoci dotazník Interakce učitele a žáků. Jednak zjišťuje, jak žáci vnímají a popisují vztah učitele k nim, jednak se zaměřuje na způsob řízení/vedení žáků, tj. do jaké míry učitel klade na žáky požadavky, jakou jim poskytuje volnost.

Autorky nástroje doc. PhDr. Ilona Gillernová, CSc. a PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D. z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dlouhodobě sledovaly vztahy učitelů a žáků a na základě pozorování, vyhodnocení charakteristik získaných od žáků a jejich expertního posouzení vyvinuly zmíněný dotazník. Mnohé položky vznikly za využití formulací, kterými žáci charakterizovali oblíbeného a neoblíbeného učitele.


Jak se učitelé jeví svým žákům?

V Manuálu k evaluačnímu nástroji Interakce učitele a žáků, z kterého čerpáme informace pro článek, uvádějí autorky příklady, jak žáci popisují chování učitele.


Projevy kladného vztahu mezi učitelem a žákem

Je trpělivý. Vyjadřuje porozumění každému žákovi. Má pochopení pro vztahy mezi žáky a situaci ve školní třídě. Používá individuální přístup. Nerozumím-li něčemu, bez obav se zeptám. Je-li potřeba, umí žákům naslouchat. Bere vážně názory či náměty žáků. Má svou práci rád a dává to najevo. V jeho vyučovacích hodinách je příjemná atmosféra. S potěšením dává dobré známky. Často se s námi směje. Má smysl pro humor, umí legraci dělat i přijímat. Je vtipný. Projevuje o žáky opravdový zájem, snaží se je poznat. Je tolerantní, dovede dát žákovi „druhou šanci“. Věří ve zlepšení žáků, věří jejich schopnostem a dovednostem. Zadává takové úkoly, které žák může zvládnout. Dovede pomoci a opakovaně vysvětlit látku. Povídá si se žáky také o tématech, která se netýkají vyučovaného předmětu.


Projevy záporného vztahu mezi učitelem a žákem

Dává poznámky, ukládá tresty. Křičí na žáky. Je nevyzpytatelný. Z jeho hodin mám strach, protože je v nich nepříjemná atmosféra. Často žáky kritizuje, ale neříká, jak co dělat správně. Občas používá nadávky či vulgární slova vůči žákům. Projevuje nadřazený postoj. Nezajímá se o názory žáků. Má své oblíbené žáky a chová se k nim jinak než k ostatním. Je náladový, má-li špatnou náladu, je nepříjemný. Dovede žáky zesměšňovat, ironizovat. Připomíná neúspěchy žáků či jejich chyby z dřívější doby. Spěchá na odpověď, nenechá žáka odpověď si rozmyslet. Dopustí-li se nějaké chyby sám, nepřizná ji. Prosazuje svou moc bez ohledu na žáka či situaci ve třídě. Je mu jedno, jak žáci zvládají řešení problémů mezi sebou, nechává to jen na nich. „Drbe“, vynáší informace o jednotlivých žácích ze třídy do třídy či ostatním učitelům. Zadává písemné či ústní zkoušení bez předchozího upozornění. Neumožní (nedovolí) žákovi opravit si špatnou známku.


Projevy požadavků učitele při řízení výuky

Požaduje domácí úkoly, referáty apod. Inovuje výuku, vymýšlí stále něco nového. Opravdu rozumí svému předmětu, zná zajímavosti a novinky. Ukládá zajímavé úkoly. Vyžaduje vlastní názor žáků. Podporuje spolupráci žáků v různých učebních úkolech. Dokáže si sjednat pořádek a navodit příjemné pracovní prostředí. Přísně hodnotí každý výkon, ale podle známých pravidel. Jeho vyučovací hodiny jsou různorodé. Dovede látku vysvětlit několika způsoby, aby tomu všichni rozuměli. Jeho vyučovací hodiny mají jasnou strukturu a cíl, v průběhu jedné vyučovací hodiny se hodně naučíme. Je žáky respektován. Na jeho vyučovací hodiny je třeba se připravovat.


Projevy volnosti při řízení výuky učitelem

Nevšímá si, když při vyučování někdo vyrušuje. Známkuje někdy přísně a jindy mírně. V jeho vyučovacích hodinách je nuda. Zdá se, že se o svůj vyučovací předmět příliš nezajímá. Často řeší maličkosti, ale zásadní (podstatné) věci jen málokdy. Jeho vyučovací hodiny jsou stejné, mnoho se nemění. Nemají řád, jsou chaotické. Nesplníme-li zadaný úkol, nic se nestane. Občas nechává volnou práci v hodině a nestará se, jak ji skutečně naplníme. Neopravuje chyby žáků. Svoje rozhodnutí vysvětluje stanovisky vedení školy („schovává se za ředitele“). Často podlehne přáním studentů („nechá se ukecat“). „Nevidí“ taháky. Vyvolává jen ty, kteří se hlásí, ostatní žáci se nemusí snažit. Spokojí se s každým vysvětlením nesplněného úkolu. Chodí pozdě do vyučovací hodiny. Žáci vnímají rozdíl mezi způsobem práce ve výuce (tj. řízení) a způsobem, jak s nimi učitel komunikuje, zajímá se o ně, dává najevo radost ze společné práce (tj. vztah). Proto byly položky v dotazníku rozděleny právě tímto způsobem a v dosavadní práci s dotazníkem se právě takto osvědčily.


Mezi pravidelně se opakující zjištění patřilo, že žáci ve škole stále preferují a nejvíce oceňují takové učitele, kteří vytvářejí ve výuce srozumitelnou strukturu, jasně stanovují pravidla, která důsledně dodržují, sdělují žákům, co od nich očekávají a také jejich hodnocení probíhá podle pochopitelných a předem známých kritérií. Toto vše souvisí se silným řízením neboli kladením požadavků.

Manuál k dotazníku si můžete stáhnout ZDE. Manuál i pokyny k použití dotazníku si pečlivě projděte a nenechte se odradit počtem kroků (jsou nutné pro zabezpečení dat a softwarovou pomoc). Výsledek stojí za to.


Kde a jak můžete dotazník využít?

Tento evaluační nástroj zadávaný elektronicky je určen pro žáky 2. stupně základních škol a všechny typy středních škol. Učitelé získají ze souhrnné evaluační zprávy zpětnou vazbu o svých silných stránkách ve stylu práce se žáky i svých případných rezervách, jak je anonymně popisují jejich žáci – tedy přímo pohledem žáků. Tím se učitel poměrně podrobně dozví, v kterých oblastech má vytrvat a pokračovat daným způsobem a které oblasti je vhodné rozvíjet a posilovat.

Dotazník je využitelný pro rozvoj pedagogických pracovníků. Ředitel školy může získat informaci, jak žáci vnímají konkrétního učitele nebo svého třídního učitele. Dotazník může být zadáván opakovaně po určitém časovém období (např. po roce) a lze tak sledovat, zda a jaký nastal vývoj ve vzájemných vztazích učitelů a žáků na základě předchozí intervence. Elektronickou podporu pro práci s nástrojem (elektronické vyplnění dotazníku a automatické vyhodnocení výsledků) školy nově naleznou na adrese http://evaluacninastroje.rvp.cz.


Psáno pro web RVP (3. díl seriálu Kudy vede cesta ke kvalitě).


Literatura

Fontana D.: Psychologie ve školní praxi. Příručka pro učitele. Praha : Portál, 1997. ISBN 80-7178-063-4.
Gillernová I., Krejčová L.: Interakce učitele a žáků. Dotazník pro žáky. Praha : Národní ústav odborného vzdělávání, 2011. ISBN 978-80-87063-41-5


Seriál Kudy vede cesta ke kvalitě
1. díl Jak zjistíte postoj žáků k vašemu předmětu?
2. díl Víte, jakou motivaci mají vaši žáci?
4. díl Jak se vaši žáci cítí ve své třídě?

5 komentářů:

Anonymní řekl(a)...
21. června 2012 v 8:53  

Děkuji za uzkázku. Ale jestli čtu dobře, tak v dotazníku nic o interakci žák-učitel není. Dotazník je zaměřen na posuzování práci učetele žákem a ten je v mnoha bodech zaměřen na učitelevo nevhodné a neprofesionální chování. Interakce žáků stojí zcela stranou. Proč?
Pokud se bude evaluace odebírat tímto směrem, budou se lidi ve školách uzavírat před změnami i pochopením potřebnosti zpětné vazby.
Dotazník navíc vlastně není evaluační, (pro učitele spíše stigmatizační) a to proto, že z něj neplyne pro aktéry cesta k tomu, co je hodnota a také to, jak víme že je to hodnota. (viz.K.Rýdl) Nedojde tedy ani k vědomé integraci toho, co zjištěná zpětná vazba vlastně přináší.

Sebezkušenost z takového dotazníku může být pro učitele devastační a pro žáky téměř žádná. Snad jen ta, že mohou mít konečně chvíli vliv na výuku - tedy učitele, který jim v běžném vyučování chybí, takže ho vyjadřují často nekultivovaně.

A když už je to tak, má ředitel školy vůbec dovednosti a možnosti zjištěný stav napravit? Vědí tvůrci tohoto "lidového" indikačního nástroje, co ve skutečnosti brání dobrým vztahům a tvořivé interakci mezi žákem a učitelem? Pomůže někdo učiteli zvládat vlastní emoční reakce, aby mohl být zralou oporou a průvodce dětí v jejich nezralých emočních projevech?

Anonymní řekl(a)...
21. června 2012 v 20:53  

Krásná teorie a pravdivá. Jen si myslím, že autorka moc o současném vzdělávání na ZŠ moc neví, snad jen z odkoukaných a často skleníkových hodin, žáci se chovají jinak, je-li ve třídě jakákoliv jiná osoba než jen učitel daného předmětu.
Domnívám se, že daleko efektivnější by byl rozbor poklesu motivace ke vzdělání a její posílení v současné konzumní společnosti. Nikdy snad nenajdete žáka, který by byl zapálený pro všechny předměty.
Zkuste si půl roku - rok učit někde na škole v meněím městě či vesnici a poznáte, že "pedagogické mistrovství" záleží na obou subjektech. Žáci v současnosti jsou téměř na kolenou proseni, aby dávali pozor, připravovali se na vyučování. Víte, že řada kantorů chodí do hodin se strachem?! K takovému stavu jsme dospěli. Řeknete: když si neumí udělatve třídě pořádek a nedovede žáky zaujmout, ať jde od toho. A kolik učitelů by vám na ZŠ zústalo. Ne, ministerstvo školství a poradní orgány by mely iniciovat sankce za urážení, napadání učitelů i starších dospělých.Po revoluci došlo totiž k zrelativizování úcty ke starším, k dospělým a výsledkům jejich práce. Navodil se dojem, že žáci nic nemusí, avšak mohou všechno.Tak jak upadá morálka, upadá i vzdělání.

Anonymní řekl(a)...
21. června 2012 v 20:58  

Omlouvám seza chyby, jsem již starší paní: zůstalo, měly . Příp. další chyby.

mailto:lenka.krejcova@ff.cuni.cz řekl(a)...
27. června 2012 v 14:11  

Lenka Krejčová (autorka dotazníku Interakce učitele a žáků):
V kontrastu s uvedenými komentáři máme s dotazníkem zaměřeným na interakci učitele se žákem zcela odlišné a ryze praktické zkušenosti. Metoda vznikala několik let. Podnětem pro její vznik byl v té době již pečlivě prověřený diagnostický nástroj, který se zaměřoval na podobné charakteristiky v interakci mezi dětmi a rodiči. A na jejím počátku stáli přímo učitelé a žáci ze škol. Žáci byli ti, kteří se podíleli na formulování položek v dotazníku, učitelé pak smysluplnost a věrohodnost položek společně s autorkami prověřovali v praxi. Na základě tohoto prvního šetření pak bylo množství otázek v dotazníku redukováno a uzpůsobeno potřebám školy.

Všechny položky jsou popisné a hovoří o konkrétních projevech chování, jak ve smyslu pozitivního či negativního vztahu učitele k žákům, tak ve smyslu kladení požadavků či poskytování volnosti ve výuce (polovina z nich je velmi pozitivní, druhá polovina spíše negativní a je na žácích, s kterými položkami budou na základě svých zkušeností souhlasit). Z toho vyplývá, že si naopak můžeme velmi přesně představit, jaké chování žáci vnímají i zda ho pokládají za pozitivní či negativní, což je prověřováno jinou částí dotazníku. Učitelé kromě výsledků dostávají do jisté míry i návod, které projevy chování mají posilovat a více využívat, kde naopak mohou ubrat. Pro lepší orientaci ve výsledcích navíc slouží vypracovaný manuál, který učitelům pomáhá pochopit, jak mají výsledky interpretovat (ten opět není tvořen jen dojmy či názory autorek, ale vznikl na základě tzv. standardizace metody).

Zkušenosti z praxe nám opakovaně ukazují, že informace z dotazníku chápou učitelé jako velmi cenné. S metodou jsme intenzivně pracovali s desítkami učitelů, kteří ji využili pro zmapování toho, jak je vnímají žáci v různých třídách a velmi ji oceňovali. Mnozí byli mile překvapení, jakým způsobem žáci interakci s nimi vnímají, co na nich oceňují, pro mnohé to znamenalo konkrétní zdroj informací, co lze zlepšovat a na čem stavět.

Nástroj je určen pro učitele, pro jejich rozvoj, proto se zaměřuje na jejich práci, nikoli přímo na chování dětí. Autorky nemohou garantovat, že nebude v rámci některé školy zneužit proti učitelům. Každý diagnostický nástroj má být oporou, ale může být současně zneužit a stát se ohrožujícím. Bude-li využit v rámci evaluace, záleží na vnitřních směrnicích školy, jak s daty bude nakládat. Nicméně z principů autoevaluace škol vyplývá, že by měla být primárně využita ve prospěch školy, učitelů i žáků.

Anonymní řekl(a)...
25. srpna 2012 v 21:02  

Souhlasím s oběma komentáři. Dotazník je z jiného světa, jako by autorky vůbec neznaly realitu. Ovšem, jak rád by se učitel/ka choval/a tak, že by měla samá pozitivní hodnocení od žáků - vždyť proto jsme přece šli na kantořinu. Jenže milí výzkumníci - tohle by mohlo platit, pokud by se žáci dovedli aspoň trochu chovat normálně, tedy bez neustálého zlobení, vyrušování, napadání někoho. A to se prosím děje už v prvních ročnících školy! Což teprve na 2. stupni, tam už není šance vůbec nic napravovat, naopak puberta a síla party zatočí hlavu i těm nejslušnějším jedincům, jsou-li v kolektivu.

Chcete-li dělat objektivní a korektní výzkum, sestavte také druhý dotazník, v němž dáte učitelům šanci zhodnotit chování a práci dětí při vyučování i mimo ně. Jenže to by nebylo psychologicky atraktivní a jaksi mimo trend liberální výchovy, kterou na filozofické fakultě stále ještě vyznáváte, že.

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger