Miloslav Nekvapil: Naše zkušenosti – inspirace pro váš růst

středa 12. září 2012 ·

Inspirativní příběh začátků autoevaluace v málotřídní škole, obsahující celou řadu autentických příloh, které mohou zajímat ředitele.


Zdroj: Poláchová Vašťatková J. a kol.: Autoevaluace v praxi českých škol. Praha: NÚV, 2012, str. 69–110. ISBN 978-80-86856-91-9.


…Škola je příkladem modelu postupné implementace evaluačních aktivit do činnosti školy pod vedením výrazné osobnosti, která byla nositelem změn ve stagnujícím prostředí. Do nástupu ředitelky školy do funkce (2007) nebyly autoevaluační procesy ve škole cíleně realizovány (ve škole do této doby neexistuje např. žádná uložená zpráva z vnitřní evaluace školy), pracovníci školy se v této oblasti podle slov ředitelky školy i pedagogů neorientovali (do té doby nikdo z pedagogů školy neabsolvoval žádné vzdělávání zaměřené na autoevaluaci, původní vedení školy potřebu DVPP pro tuto oblast neřešilo). To se mj. odrazilo i na úrovni zpracovaného ŠVP, který v prvotní variantě nevycházel z analýzy skutečných potřeb školy.

Poučenou nositelkou jak informací o autoevaluaci, tak snah o realizaci autoevaluačních procesů školy (a koordinátorkou zásadního přepracování ŠVP) se stala zcela logicky pro své spolupracovníky nová ředitelka školy, která se s danou problematikou cíleně seznamuje i v rámci DVPP, ve velké míře využívá i osobních zkušeností z bývalé školy, kde působila. Ředitelka školy proto na sebe logicky přebrala odpovědnost za realizaci jednotlivých evaluačních aktivit – vystupuje v roli koordinátora.

Přestože byly pro ostatní spolupracovníky autoevaluační činnosti nezažitou oblastí (a do jisté míry stále zůstávají), jsou v maximálně možné míře zapojováni především do procesu provádění/sběru (zejména anketní formou, realizovaná sebehodnocení např. v portfoliu učitele, výstupy z hodnocení žáků na výuce) a vyhodnocování informací (jako vysoce účelná se ukázala forma výjezdových zasedání spojená s metodou brainstormingu). Všichni zúčastnění jsou na společných poradách seznamování s tím, jaká je jejich role, s kým a jak budou spolupracovat, jaké mají úkoly, vč. termínů jejich plnění (což dokumentují zápisy z porad, rozhovory s pedagogy). Následně se podílejí na připomínkování výsledné autoevaluační zprávy – např. v podobě vlastního hodnocení školy. Vedení školy tedy věnuje cílenou pozornost motivační práci s pedagogy v oblasti autoevaluace, snaze dosáhnout stavu porozumění smysluplnosti autoevaluačních procesů ze strany pracovníků školy pro zlepšování vlastní práce i výkonů školy jako celku, vč. souhlasu pedagogů, tj. dobrovolné ochoty spolupracovat…

…Přes počáteční problémy se ve škole postupně daří rozvíjet evaluační procesy jako každodenní součást práce pedagogů. Ti se začínají orientovat v základních požadavcích na úspěšnou evaluaci a chápou účast na ní jako přirozenou součást svého rozvoje. Škola na základě společného konsenzu všech pedagogů zcela jednoznačně definovala jako hlavní evaluační oblast problematiku hodnocení práce žáků. V průběhu uplynulých dvou let se podařilo za aktivní spolupráce všech pedagogů vypracovat vlastní systém kritérií a indikátorů hodnocení práce žáků, a to včetně hodnocení postojové oblasti. V současné době učitelé školy chápou svou roli v podobě aktivních účastníků autoevaluace, kdy ředitelka školy přechází více k využívání koučování než přímého řízení…


Přílohy:
1. Autoevaluace školy – příklady strukturovaných podkladů školy.
2. Příklady zpracovaných strukturovaných podkladů školy.
3. Záznamový arch hospitační činnosti.
4. Kritéria, oblasti a metody sledované, využité v programu peers.
5. Struktura hovorové hodiny.
6. Informační knížka – měsíční sebehodnocení žáka.
7. Malé maturity – zkušenosti učitelky.
8. Prožitky malých maturantů.
9. Dopis na rozloučenou se žákem 5. ročníku.
10. Příklad dotazníku předávaného rodičům – portfolio žáka.
11. Příklad formulovaných kritérií a stanovených indikátorů pro evaluaci práce dětí ve výuce.
12. Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení (ŠVP školy).


Přílohy jsou důležitou součástí každého příběhu. Jde o původní dokumenty škol, dokreslující podstatné záležitosti, do kterých autoři z pochopitelných důvodů nijak nezasahovali, a jsou tak ponechány v původní, autentické podobě (a i bez jazykových korektur).


Celý text publikace najdete ZDE.

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger