František Kuřina: Didaktické znalosti obsahu a matematické vzdělávání učitelů

čtvrtek 18. října 2012 ·

Univerzita se snaží zprostředkovat studentu formou přednášek část hotové matematiky, popis logicky utříděné struktury, neukazuje však cesty k matematice. Matematická přednáška často nevede studenty k porozumění a k myšlení, má ráz transpozice poznatků. Reprodukce definic, vět a jejich důkazů, s nimiž se, přiznejme si, někdy spokojujeme u zkoušek, jsou dokladem studentovy paměti, myšlení však nerozvíjí.


Zdroj: Pedagogická orientace roč. 22, číslo 2, 2012, str. 162–179. Obsah čísla naleznete ZDE.


… Příčinu tohoto jevu vidím v tom, že vysokoškolští učitelé se soustřeďují na vlastní předmět, na logickou stránku matematické struktury a nevěnují pozornost tomu, jakou matematiku budou jejich studenti potřebovat. Pro budoucí učitele je patrně důležitá otázka tvorby matematických pojmů a dobré porozumění problematice. Univerzitní učitelé mnohdy neznají středoškolské učebnice a ani nepovažují za potřebné je poznat. Nevěnují pozornost jazyku matematiky a otázky porozumění přenechávají péči studentů. Během semestru není na tyto problémy čas a jejich řešení se tak přesouvá do mnohdy hektického zkouškového období. Zde tkví, zdá se mi, kořeny formalismu v matematickém vzdělávání, možná i zárodky nesprávných didaktických přístupů v praxi budoucího učitele…

… Na základě celoživotních zkušeností a studia literatury jsem přesvědčen, že nejdůležitější forma kultivace didaktických znalostí obsahu učitele matematiky se rodí a pěstuje v samém průběhu učitelského vzdělávání, v němž od samého začátku jsou spjaty odborně matematická a didaktická složka, přičemž jejich sjednocení je zabezpečeno důrazem na proces utváření matematických pojmů a postupů, při soustavné péči o porozumění pojmům, pěstování příslušných činností a komunikaci…

… Podle mého názoru by matematické vzdělávání budoucích učitelů mělo být od samého začátku zaměřeno na konstrukci matematických pojmů, nikoliv na předávání hotových, přesně definovaných struktur. Budoucí učitel by měl na vlastním matematickém vzdělávání pocítit, že podstatnou složkou vzdělávacího procesu je porozumění problematice, které se rozvíjí především kladením otázek, řešením problémů, zaváděním pojmů a konstrukcí struktur. Paralelně s didakticky orientovaným matematickým vzděláváním by se realizovalo specifické vzdělání didaktické a pedagogické. Takovýto přístup není patrně možný při dvojstupňovém vzdělávání, v němž bakalářský stupeň je orientován na „univerzální“ oborové vzdělání, které je ovšem, zvláště při současné úrovni absolventů středních škol přijímaných na univerzity, na relativně nízké úrovni.

Základní otázka spočívá tedy podle mého názoru v tom, jak koncipovat učitelské vzdělání jako školu myšlení, a nikoliv jako zařízení přenosu určité „vědy“ do poznámek studentů. Myšlení rozvíjí student řešením problémů. V učitelském matematickém vzdělávání to nebudou patrně hluboké problémy matematické, ale problémy spjaté s vyučováním…


Celý text studie si můžete přečíst ZDE.

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger