Jihočeský kraj potřebuje aktivnější spolupráci škol a podniků

čtvrtek 14. června 2012 · 0 komentářů

Jaké jsou nedostatky trhu práce v Jihočeském kraji a jaká největší rizika se mohou objevit v budoucnu? Jak tuto nepříznivou situaci řešit a předejít jejímu zhoršení? Spolupracují podniky a vzdělávací instituce dostatečně? O tom byla řeč na kulatém stole s názvem "Efektivní trh práce pro 21. století – kvalifikace a vzdělávání z pohledu zaměstnavatelů", který se uskutečnil ve středu 22. května v budově Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích.

V úvodu Jiří Moravec z Krajského úřadu Jihočeského kraje zmínil, že Jihočeský kraj vypracoval strategii rozvoje vzdělávání až do roku 2020. "Standardní čtyřleté programy se nám zdály příliš krátké," řekl a zdůraznil podporu technického vzdělávání ze strany kraje. Tu podpořil také čísly: v aktuálním školním roce 2011/2012 nastoupilo na gymnázia 20 % absolventů základních škol, na střední odborné školy 40 % a na odborná učiliště necelých 40 %, přičemž tento podíl se dokonce meziročně mírně zvýšil.

Moderátor setkání Miloš Rathouský ze Svazu průmyslu a dopravy ČR dodal, že to, co na trhu práce platí dnes, nebude platit za 20 až 30 let, a že klíčové pro udržení konkurenceschopnosti české ekonomiky je najít shodu mezi požadavky zaměstnanců a zaměstnavatelů. K tomu by měly pomoci systémy Národní soustavy kvalifikací a Národní soustavy povolání, které představil Bohumil Mužík ze Svazu průmyslu a dopravy ČR. Mimo jiné jmenoval čtyři průřezová témata, tedy nejpalčivější problémy trhu práce v České republice, a zároveň i zásadní požadavky na zlepšení současné situace. Patří mezi ně spolupráce vzdělávacích institucí a firem, podpora technických a řemeslných oborů, záchrana nízkokapacitních oborů (například keramika, textilní výroba, potravinářství) a především další vzdělávání a jeho vazba na trh práce, tedy jak využít aktivní politiku zaměstnanosti k operativnímu řešení problémů a disproporcí trhu práce.

„Systémy NSP a NSK jsou základními kameny toho, abychom dosáhli dalšího vzdělávání rovnocenného s počátečním vzděláváním a mohli nedostatky na trhu práce operativně řešit," řekl. „Systém počátečního vzdělávání neprodukuje dostatečný počet technicky vzdělaných lidí, a firmy pak nemají kam sáhnout, aby vyrovnaly přirozený úbytek silných poválečných ročníků. Současní absolventi nejsou silní ani kvantitativně – je jich velmi málo, ani kvalitativně – nemají odpovídající technickou kvalifikaci,“ podtrhl Bohumil Mužík.

NSP zahrnuje především celostátně platný katalog prací. Poslední takový dokument vyšel v roce 1993. „Většina firem si katalog prací sice dělá sama, ale my zde vyzýváme firmy k průběžné práci na tomto společném katalogu, abychom tak vytvořili jednotnou informační základnu pro všechny instituce a zúčastněné na trhu práce – tj. pro uchazeče, občany, zaměstnavatele a především pro Úřad práce a agentury práce,“ vysvětlil Bohumil Mužík. Například uchazeč by si tak měl díky NSP udělat mnohem rychleji a snáze představu, co mu chybí k tomu, aby zvýšil svoji zaměstnatelnost, a co by měl pro danou pozici ovládat.

Jan Pěnkava, vedoucí controllingu ve firmě ČZ a.s. a její mluvčí, potvrdil očekávanou černou budoucnost ohledně lidských zdrojů ve své firmě: „Během příštích dvou let nám odejde do důchodu 200 zaměstnanců, a to hlavně techniků. Tyto lidi musíme nahradit novými, mladými pracovníky. Ale zdá se nám, že nemáme odkud brát, že tito mladí lidé nejsou.“ Proto firma zahajuje užší formu spolupráce se školami. "Je potřeba zvýšit vážnost a prestiž technických oborů, jejich studia i zaměstnání v nich v očích veřejnosti," uvedl. K tomu je zapotřebí zvýšená aktivita firem vůči veřejnosti, prezentace a propagace, aby se podařilo přesvědčit veřejnost, že pracovat v průmyslu se vyplatí.

Milan Timko, ředitel Střední odborné školy strojní a elektrotechnické ve Velešíně, dosvědčil, že vlastní aktivita je základem: „Každoročně objíždíme základní školy v celém Jihočeském kraji a děláme prezentace. I když je to práce někdy vyčerpávající, slavíme díky tomu úspěchy – každý rok nabereme do technických oborů o 20 studentů více." Milan Timko si také pochvaloval pozitivní spolupráci s firmami, která podle něj představuje nejlepší možný příklad pro žáky, jak to chodí v praxi. To potvrdila i Ilona Walnerová z firmy Jihostroj Velešín, která se zmíněnou školou již dlouho spolupracuje. „Je to pro obě strany běh na dlouhou trať, ale ve výsledku se výrazně zúročuje," uzavřela.

Milan Timko také zmínil další problém, kdy se školy a firmy ze sousedního Německa a Rakouska pokoušejí přetáhnout české studenty a pracovníky do svých systémů. „My zde tyto lidi potřebujeme a byla by obrovská škoda, kdyby nám odcházeli," dodal.

Zdeněk Vršník ze Svazu průmyslu a dopravy ČR pak představil práci sektorových rad a podstatu sektorových dohod. Sektorové rady, jichž je v České republice v současnosti 29, sdružují zaměstnavatele v rámci určitého odvětví a řeší zásadní problémy v otázce lidských zdrojů v té které oblasti. Dohromady je v tomto systému v současné době zapojeno přes 1400 lidí, přičemž tento počet ještě stále roste. Pravidelných jednání sektorových rad se účastní i zástupci škol, ministerstev relevantních pro daný obor, dále Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a často také jednotlivých zainteresovaných krajů. Díky koordinaci aktivit členů a partnerů sektorových rad jsou pak vypracovány sektorové dohody, které řeší nejpalčivější problémy v oblasti lidských zdrojů v daném odvětví nebo regionu a také obecné problémy společné pro celou českou ekonomiku. Jako příklad uvedl Zdeněk Vršník zajímavou statistiku: „V České republice tvoří 40 % HDP zpracovatelský průmysl, ale těchto 40 % je zajišťováno pouze 7 % všech pracovníků. To je trend, který nelze dlouhodobě udržet."

Ilona Walnerová vyjádřila spokojenost s existencí jedné ze sektorových dohod, na jejímž uzavření se podílela – Sektorové dohody pro oblast strojírenství: „Jsem za tuto sektorovou dohodu velmi ráda. Naše firma je ve věci spolupráce se školami velmi aktivní, již 10 let nabízíme stipendijní programy a letos k nám díky této aktivitě přijdou čtyři vysokoškolsky vzdělaní absolventi a deset středoškoláků. Určitě bychom uvítali, kdyby stát na tuto spolupráci se školami a jejich podporu poskytoval firmám nějaké daňové úlevy."

Karel Tichý ze společnosti Asistenční centrum a. s. pak vystoupil s analýzou regionálních disparit středního odborného vzdělávání ve vazbě na trh práce v Jihočeském kraji. Mimo jiné zmínil nejvíce poptávaná zaměstnání v Jihočeském kraji, mezi něž patří řemeslníci a opraváři, obsluha strojů a zařízení či techničtí a odborní pracovníci. Z řad řemeslníků a opravářů se jedná především o seřizovače a obsluhu obráběcích strojů, nástrojaře a také – specificky pro region jižních Čech – zpracovatele masa a ryb. Vysoká poptávka je stabilně také po řidičích, zejména nákladních automobilů.

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger