27. 9. 2012 FSV UK pořádá premiérový event TEDxCharlesUniversity

úterý 25. září 2012 · 0 komentářů

Fakulta sociálních věd UK pořádá premiérovou TEDxCharlesUniversity konferenci s podtitulem "Sociální vědy", která proběhne 27. září od 17:00 hod ve Velké aule v Areálu UK Jinonice.

TEDx je program lokálně a nezávisle organizovaných eventů, který vzniká v duchu TED, tj., které stojí za to šířit. Každý TEDx event je sestaven tak, aby poskytoval komunitám, organizacím a jednotlivcům příležitost získávat a hlavně rozvíjet TED zkušenosti na lokální úrovni. TEDx eventy kombinují TEDTalks videa a živé vystoupení řečníků a rozpoutávají tak živé diskuse a vazby v rámci malé skupiny. Pro více informací o TEDx programu navštivte www.ted.com/tedx.

Premiérový TEDxCharlesUniversity event s podtitulem "Sociální vědy" se uskuteční ve čtvrtek 27. září 2012 od 17:00 ve Velké aule v areálu UK Jinonice. Svou myšlenku hodnou šíření přednesou Martin Buchtík, Dana Fajmonová, Kryštof Kozák, Denisa Kasl Kollmannová, Michal Osuský a Tomáš Sedláček.

Čekají nás úvahy o společnosti sítí, sebelži, úpadku kritické diskuse v USA, image českých politiků a o psychadeličnosti ekonomiky.

Kapacita je omezena na 100 míst. Event organizuje Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Adresa:
Areál UK Jinonice, Velká aula
U Kříže 8 a 10,
158 00 Praha 5 – Jinonice

Kontakt:
doc. Filip Láb, PhD., proděkan pro vnější vztahy
Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova v Praze
Smetanovo nábř. 6, 110 00 Praha 1
Tel.: +420 222 112 222
www.facebook.com/TEDxCharlesUniversity
http://tedxcharlesuniversity.fsv.cuni.cz

Martin Chvál, Hana Kasíková, Josef Valenta: Posuzování rozvoje kompetence k učení ve výuce 2

· 0 komentářů

Znovu se vracíme k ukázkám z této zajímavé publikace. Tentokrát se zaměříme na situace podporující rozvoj kompetence k učení.


Zdroj: Martin Chvál, Hana Kasíková, Josef Valenta: Posuzování rozvoje kompetence k učení ve výuce. Praha, Karolinum, 2012. ISBN 978-80-246-2057-2. Str. 37–40.

Autoři nabízejí nahlížení na školní výuku skrze situace, které napomáhají rozvoji kompetence k učení. Tyto situace jsou v publikaci charakterizovány. Na jejich základě byl navržen pozorovací arch. Ten byl výzkumně prověřen a je doložena jeho vysoká spolehlivost v rukou zaškolených a zacvičených pozorovatelů.

Publikace může být přínosná i pro učitele. Obsahuje relativně konkrétní popis „ideální“ výuky a tím dává učitelům inspirační zdroje pro orientaci vlastní výuky. Může být využita nejen výzkumníky, ale i pro přípravu učitelů či v jejich dalším vzdělávání.


Ukázka: Situace podporující rozvoj kompetence k učení

1.3 Úkolové situace vyššího řádu

Situace, která podporuje kompetence k učení tím, že vede žáky k zvládání vyšších myšlenkových operací analyticko-syntetických, induktivně-deduktivních a k formování tvořivých schopností (originality, flexibility aj.) Jedná se o předkládání úkolů produktivní (problémové) povahy, kdy se žáci nemají pohotově potřebné znalosti a pro splnění úloh a úkolů se tedy zabývají komplexnější analýzou fakt, pojmů, postupů, hodnotí fakta, pojmy, postupy, zaujímají nové úhly pohledu, vytvářejí nové produkty atp. Poznání je více autonomní a svébytné, není tolik závislé na kontextu školním.


Pozorovatelné atributy

Učitel
– předkládá žákům otázky a úlohy na komplexnější analýzu (úlohy typu „proč, jaké jsou příčiny, důsledky, kroky postupu, uprav, specifikuj podmínky, co bude potom“ aj.)
– předkládá žákům otázky a úlohy směřující k syntéze a tvořivosti (úlohy typu „vytvoř, vymysli, navrhni, tvoř hypotézy, vymysli všechny odlišné způsoby, jak ještě jinak, slož, rozvíjej, vytvoř nový.., zformuluj závěr “aj.)
– předkládá žákům otázky a úlohy směřující k hodnotícímu posouzení (argumentaci, prověření), zvažování podle standardu, kritérií (úlohy typu „vytvoř normu, kritérium, srovnej s normou, kritériem, uveď klady a zápory, jaký je užitek, co považuješ za nejpravděpodobnější, zdůvodni, zhodnoť, odstupňuj od méně k více logickému, zvaž podle.., posuď důkaz, obhajuj, oponuj, podpoř vlastním názorem, v čem je podstata problému, jsou řešení adekvátní, proveď kritiku aj.)

Žák
– plní úlohy daného typu samostatně nebo s malou oporou u učitele či jiných žáků


1.4 Podpora výkonu

Situace je charakterizována tím, že učitel dává všem žákům najevo svoji důvěru v to, že mohou dostát na ně kladeným nárokům. Při plnění obtížných úkolů žáky povzbuzuje. Tedy má od všech žáků vysoká očekávání, zároveň demonstruje ochotu a připravenost poskytnout žákům pomoc, kterou budou ke splnění úkolů potřebovat. Musí být zřejmé, že se jedná o vědomý postoj učitele a že takto přistupuje ke všem nebo alespoň k většině žáků. Do této kategorie nespadá situace, kdy učitel nálepkuje – některé žáky a priori chválí: „ Na Marušku je spolehnutí, to je šikovná studentka“ a k jiným vyjadřuje a priori nedůvěru: „To jsem si mohl myslet, že to Pepa zase nebude vědět“.


Pozorovatelné atributy

Učitel
– přistupuje k žákům s respektem (bere vážně, co děti říkají, přemýšlí o tom, reaguje)
– poskytuje žákům popisnou zpětnou vazbu k jejich výkonu (žáci získávají konkrétní informaci o tom, co již umějí, co ještě neumějí a co mají učinit pro to, aby se to naučili)
– dává najevo očekávání, že žáci učení zvládnou, vyjadřuje důvěru v to, že všichni žáci (a každý jednotlivý žák) mohou dosáhnout výborných výkonů
– nepoužívá znevažujících výroků, které mohou mít demotivační povahu (ve vztahu ke třídě, ke skupinám i k jednotlivcům), nehodnotí osobnosti žáků, „nenálepkuje“
– vytváří podmínky k tomu, aby každé dítě mohlo zažít úspěch (pracuje se všemi dětmi ve třídě, nezaměřuje se pouze na úzkou skupinku „aktivních“, tvoří skupiny se zřetelem k různým schopnostem žáků, dává diferencované úkoly, používá rozmanitých výukových a evaluačních metod)

Žák
– nebojí se chybovat
– dotazuje se učitele s důvěrou na cestu k výkonu


1.5 Žákovská volba

Situace podporuje kompetence k učení tím, že dává žákům více prostoru pro rozhodování směru, obsahu a způsobu učení. Je to situace, kdy není striktně dáno, jak bude výuka uspořádána, jakými prostředky se bude dosahovat cíle. V situaci se mohou vyskytovat volby nejrůznějšího druhu:

a) volba cílů pro celou třídu (dnes bychom mohli trénovat nebo zkusíme porozumět novému učivu) nebo volba cílů pro skupiny či jednotlivce (tato skupina se soustředí na … tato na .., ti kteří nezvládli test, budou opakovat)
b) volba obsahu (když chcete, přečtěte si tento text, když chcete, čtěte ten druhý) a jeho obtížnosti (zvolte si: máte tam dva druhy úloh – komplikovanější a snadnější)
c) volba výukové formy (např. můžete pracovat se spolužákem nebo sami)
d) volba metody (např. s provedením experimentu nebo bez)
e) volba instrumentů (tabulek, pomocných textů, slovníků aj.).
f) volba hodnotících činností (můžeme na to jít sebehodnocením nebo vám to zhodnotí spolužák)

Volba se může vyskytnout se zdůvodněním či nezdůvodněním, proč je tato volba možná. Žák se v toto situaci může ptát na možnost volby nebo třída i bez instrukce učitele volí (např. jeden žák pracuje samostatně, vedle něj dvojice na stejném úkolu).

Volba je zhodnocována ve výuce – volba se reflektuje a pracuje se s tím, jak vypadaly a dopadly varianty.


Pozorovatelné atributy

Učitel
– nabízí žákům volbu cílů, obsahu, obtížnosti úkolu, výukové formy, metod, instrumentů, hodnotících činností
– oznamuje úlohu zároveň s možností volby prostředků (formy, metody, instrumentu)
– nechává žákům prostor pro volbu
– učitel volbu nabízí se zdůvodněním, proč je tato volba možná.
– zhodnocuje volbu dotazováním na proces i výsledky volby (zařazuje reflexi volby)

Žák
– ptá na možnost volby
– automaticky volí i bez instrukce učitele (např. jeden žák pracuje samostatně, vedle něj dvojice na stejném úkolu)
– reflektuje proces nebo výsledky volby.


Další ukázky najdete ZDE a ZDE.

Publikaci si můžete objednat ZDE.

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger