Learning Curve – Klíčová doporučení pro reformu vzdělávacích systémů

čtvrtek 10. ledna 2013 ·

Celosvětová studie The Learning Curve má za úkol pomoci tvůrcům vzdělávací politiky, ředitelům škol a ostatním odborníkům na vzdělávání, identifikovat klíčové faktory, které přímo vedou ke zlepšování vzdělávacích výstupů.

Co spojuje dvě společnosti z tak odlišných kultur, jako je jihokorejská a finská? Obě tyto země jsou velmocemi na poli školství a umístily se na nejvyšším místě v žebříčku úspěšnosti vzdělávacích systémů. Ovšem jen těžko si lze představit dva způsoby vzdělávání, které by byly odlišnější než právě v případě těchto dvou zemí.

Jižní Korea má rigidní osnovy a vzdělávání zaměřené na testování. Specifikem korejských studentů je neuvěřitelné množství času, které škole věnují. Po běžném vyučování dochází do soukromých doučovacích škol. Korejská vláda dokonce musela uzákonit, že tyto soukromé školy nesmí provozovat svou činnost po desáté hodině večer. Finský systém je naopak velmi flexibilní a volný. Děti začínají se školou později než ve většině zemí a tráví v ní denně méně času.

Při bližším pohledu však lze nalézt společné znaky: obě země mají velmi kvalitní učitele, odpovědnost za studijní výsledky žáků leží na školách a v jejich vzdělávacím systému je přítomné silné morální poselství. V obou společnostech je vzdělání vysoce ceněno a učitelská profese patří k nejprestižnějším povoláním.


Peníze jsou důležité, důležitější je však kulturní vnímání vzdělávání

Analýza přichází s překvapujícím faktem, že důležitější než peníze je míra prestiže vzdělávání v dané kultuře. Přestože peníze investované do vzdělávání vždy přinášejí pozitivní výsledky, s vyššími částkami jejich efektivita klesá a důležitějším se stává, jak jsou tyto prostředky investovány.


Dobří učitelé jsou nezbytní a potřebují respekt

Za dobré učitele neexistuje náhrada. Vliv dobrých učitelů přesahuje oblast vzdělávání a má dopad také na další pozitivní společenské faktory, jako je např. větší tendence k finanční zodpovědnosti. Dobré učitele nedělá jen jejich dobré finanční ohodnocení. Jde o získávání těch nejlepších talentů, kvalitním pedagogickým vzděláváním (včetně celoživotního) a také o důvěru v jejich schopnosti – tedy garantování učitelům dostatečné míry svobody v rozhodování.


The Learning Curve má za úkol pomoci tvůrcům vzdělávací politiky, ředitelům škol a ostatním odborníkům na vzdělávání, identifikovat klíčové faktory, které přímo vedou ke zlepšování vzdělávacích výstupů. Tato celosvětová studie byla vypracována nezávislou agenturou Economist Intelligence Unit. Pracuje s daty získanými např. z OECD – PISA, TIMMS a PIRLS testování a daty poskytnutými od jednotlivých zemí. Sesbíraná data byla uspořádána do tzv. Learning Curve databanky, která je přístupná online na http://thelearningcurve.pearson.com. Databanka umožní badatelům využívat mezinárodně porovnatelná data z 50 zemí (včetně České republiky).

Databanka obsahuje:
Vstupy do vzdělávání (např. výdaje na vzdělávání, věk zahájení povinné školní docházky, platy učitelů, míra svobody při volbě školy)
Výstupy ze vzdělávání (např. míra gramotnosti, míra dokončení vzdělávání)
Ekonomické a sociální výstupy (např. nezaměstnanost, HDP, očekávaná délka života, kriminalita)

Kompletní výsledky výzkumu, který shrnuje data z více jak 50 zemí světa, najdete na http://thelearningcurve.pearson.com.

Bohemian Ventures, zastupitel Pearson ČR

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger