Jana Hrubá: Jsou školy opravdu připraveny na výuku druhého cizího jazyka?

středa 6. března 2013 ·

Na posledním školském výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 27. 2. 2013 informoval ministr Fiala o způsobu zajištění povinné výuky druhého cizího jazyka od 8. tříd ZŠ. Diskuse poslanců byla četná a kvalifikovaná.


Ministrovo zdůvodnění

Dlužno říci, že ministr vystoupil vstřícně, zasvěceně a nepotřeboval nápovědu náměstků. Poslanci diskutovali se znalostí praxe, odrazilo se, že řada z nich jsou bývalí učitelé. Panovala atmosféra vzájemného respektu. Přesto byly některé argumenty ministra Fialy zpochybnitelné.

Myšlenka zavedení druhého cizího jazyka není nová, byla pouze odložena do doby revize RVP. Reaguje na doporučení Evropské unie. V ostatních postkomunistických zemích je už druhý jazyk zaveden jako povinný. Zdůvodnění najdete ZDE. „Znalost jazyků je jedna z nejdůležitějších. Stát dává žákům signál,“ říká Fiala, ale připouští, že máme problémy s nedostatkem učitelů, pomůcek a učebnic.

K této myšlence proběhla veřejná diskuse na portálu RVP. Diskuse probíhala od 10. října do 10. listopadu 2012. Nebyly prý vážnější námitky. Věděli jste o ní? Četnost diskuse (necelé dvě desítky diskutujících), která neřeší podmínky na školách, ale spíše standardy, mluví sama za sebe.

Myšlenka byla prý konzultována s významnými školskými asociacemi – kterými? Asociacemi jazykářů? Našla jsem jediný doklad – dopis Asociace ředitelů ZŠ ČR ministrovi, který následně, po zveřejnění rozhodnutí, upozorňuje na problémy slabých žáků a vyslovuje se z organizačních, personálních a finančních důvodů pro zachování stávajícího stavu – nabízet druhý jazyk jako nepovinný.

Kvalifikovanost učitelů v základních školách se podle ministra zlepšila. Jenže kvalifikovanost (K) znamená, že učitel má magisterské vzdělání pro příslušný stupeň školy. Nekvalifikovaných učitelů je 25,8 %. Aprobovanost (A), tj. absolvované vysokoškolské studium daného jazyka, je už méně potěšující: angličtina K 70,9 % – A 28,2%, němčina K 75,1 % – A 53,2 %. Čísla jsou podle Výroční zprávy ČŠI 2011/2012 v různých krajích velmi odlišná.

„Proti častým argumentům učitelů, žáků a rodičů, že žák již nezvládne výuku dalšího cizího jazyka, lze namítnout argument, že při výuce cizího jazyka na úrovni A1–A2 dle SERRJ nelze očekávat, že žák nabude ucelené znalosti cizího jazyka. Žák by se měl s novým cizím jazykem seznámit a měl by se naučit zcela jednoduše komunikovat v základních komunikačních situacích,“ píše se v ministerském dokumentu k revizi RVP. To ovšem znamená, že učitel sám ovládá metodiku komunikativní výuky, což není vždy pravidlem ani u aprobovaných pedagogů. (A jak to vypadá se znalostí metodiky výuky cizího jazyka žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, nikdo neví.) Ministr slibuje 393 milionů korun z ESF na zlepšení situace. Od roku 2014 má být zafixována finanční podpora.

Ministerstvo má podle Fialy snahu informovat učitele i ředitele. Na webu MŠMT bude speciální sekce s odkazy na materiály (poslední zpráva v sekci Jazykové vzdělávání je z roku 2011!), také na webu RVP má být speciální sekce (zatím mnoho nového nepřináší). Za podpůrné akce považuje MŠMT sedm seminářů v krajích k úpravě RVP v květnu 2013. Není to trochu málo a trochu pozdě?


Připomínky poslanců


Nikdo důležitost výuky cizích jazyků nezpochybňoval. Ale předsedkyně školského výboru Putnová vyslovila otázku, zda nejde o hlubší problém, jestliže se děti učí anglicky od třetí třídy a nejsou pak schopny z angličtiny odmaturovat. „Měli bychom se hlouběji zabývat příčinami. Zřejmě je systémová chyba ve výuce cizích jazyků,“ říká.

Zpravodajka poslankyně Navrátilová připomněla, že je lépe umět dobře jeden cizí jazyk než špatně dva. „Měli bychom mluvit o slabších žácích, pro které je problémem český jazyk, od 3. třídy jim přibývá cizí jazyk. Stav je dostačující, většina dětí možnost učit se druhý cizí jazyk má.“ Upozornila také na obtíže na středních školách sladit různé úrovně znalostí, protože žáci začínají s cizím jazykem v různou dobu. „Vyspělí žáci se nikam neposunují,“ dodává. Problém je také s návazností výuky druhého jazyka na středních školách. Poslanec Bartoš ji považuje za klíčovou. „Bez návaznosti to budou ztracené dva roky,“ říká.

Podle Navrátilové vzniká problém už na vysokých školách, kde studenti nemají hodiny konverzace a pak nejsou schopni ji vyučovat. Jazyk je vyučován špatně. Poslankyně Drastichová připomněla údaje z Výroční zprávy ČŠI 2011/2012, že 96,4 % hodin výuky cizích jazyků probíhalo frontálně. Jen 20 % žáků SŠ se umí bez problémů domluvit. Ptá se, zda bude ředitel školy rozhodovat, který žák nemusí povinně absolvovat druhý cizí jazyk, ale bude si prohlubovat první cizí jazyk v konverzaci. Poslankyně Semelová uvedla, že již nyní dochází ke slučování tříd a nejsou peníze na dělené hodiny. Vyčlenění slabých žáků by způsobilo komplikace v organizaci, zvláště na malých školách. (Poslanec Ohlídal reagoval, že od toho jsou ve školách ředitelé, aby problémy vyřešili!) Na námitku odpověděl ministr Fiala, že právě proto MŠMT dává možnost zavedení druhého cizího jazyka s odstupem. Slíbil, že ještě jednou prověří organizační problémy a MŠMT dá návod školám, jak je řešit.

Obavy poslanců potvrdila i ústřední školní inspektorka Olga Hofmannová. Řekla, že se přimlouvá za přechodné období, protože se zavedením druhého jazyka natvrdo bude mít třetina škol velký problém (viz nekvalifikované zajištění výuky už u prvního cizího jazyka). Protože aktivní znalost jazyků u učitelů je nízká, doporučovala by při nástupu absolventa povinnou zkoušku z cizího jazyka. „Dáme-li učitelům povinnost, začnou to dělat,“ dodala.

„Odborná kvalifikace učitelů cizích jazyků získaná vysokoškolským studiem zaměřeným na přípravu učitelů cizích jazyků je základním předpokladem zajištění kvalitní výuky cizích jazyků a efektivního vzdělávání v cizích jazycích ve všech druzích škol. Velká část výuky je zajišťována učiteli bez výše uvedené kvalifikace. Většina vyučujících sice podle právního předpisu splňuje podmínky odborné kvalifikace v daném druhu školy, ale jejich jazyková vybavenost i omezené znalosti didaktiky výuky cizího jazyka nevytvářejí dostatečné předpoklady pro kvalitní přípravu žáků v důležitém období utváření základů jejich jazykových kompetencí. Nejsou nastavena opatření, která by přinesla zásadní změnu,“ píše se ve zmíněné inspekční zprávě. „Ve srovnání s 90. lety minulého století je v současnosti podíl rodilých mluvčích na výuce téměř neznatelný. Přitom jejich přítomnost ve školách představuje významný motivační faktor jak pro žáky, tak pro učitele (a nejen cizích jazyků) učit se cizí jazyk a zdokonalovat se v něm. Podmínky pro dlouhodobé hostování vyučujících z jiných zemí EU nebyly vytvořeny. V souvislosti s podporou jazykového vzdělávání nejsou řešeny otázky finančních nákladů spojených se stážemi a výjezdy učitelů cizích jazyků do zahraničí. Tuto možnost nabízí jen některé rozvojové projekty.“ Tolik k situaci zpráva ČŠI.

Absolvent znalý cizích jazyků hledá většinou uplatnění mimo školství. Dostane tam vyšší plat. Že by tady byl pes zakopán? V neaprobované výuce? Nebo i v celkovém přístupu státu? Formální plnění doporučení Evropské unie bez dostatečného zajištění podmínek nám dobré výsledky v cizích jazycích rozhodně nepřinese. Přinese jen další trauma slabším žákům, učitelům i ředitelům.

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger