O spokojenosti rozhoduje zdraví, práce a rodina, říká Jiří Večerník ze Sociologického ústavu AV ČR

středa 24. dubna 2013 ·

Indikátorů vyspělosti a rozvoje je bezpočet a stále se objevují nové. „To nakonec vede až ke konstituování jakési ,vědy o blahobytu‘. Avšak není žádný nejlepší ukazatel, řešením je používat jejich menší, či větší sady,“ říká ekonomický sociolog Jiří Večerník. (Některé zde uvedené ukazatele se týkají i školství.)

Zdroj: www.isea-cz.org
, Pavel Taněv, Ekonom, 7. 3. 2013


Jaké statistické ukazatele sociální a ekonomické vyspělosti sledujete nejraději?

V poslední době se věnuji subjektivním indikátorům, jde však jen o dílčí pohled, jímž je vhodné doplnit ten „objektivní“. Na vývoji spokojenosti od roku 1990 můžeme sledovat, jak se postkomunistický svět postupně přibližuje západnímu, a to jak z hlediska její úrovně, tak jejích faktorů. Peníze na Východě sice hrají větší roli než na Západě, ale nejsou zdaleka nejdůležitějším zdrojem spokojenosti – o ní rozhoduje zdraví, práce a rodina. Důležité jsou také vztahy mezi lidmi, vnímání sociální nerovnosti, hodnocení státu.

Můžete uvést příklady, jak lze za exaktními, ale omezenými čísly najít třeba i neexaktní, ale závažný obsah?

Z mého hlediska je lepší dívat se na věc opačně, tedy za neexaktními čísly hledat závažný obsah – tak je tomu právě s těmi subjektivními indikátory štěstí či spokojenosti. Ale zůstanu-li u otázky, pak třeba velmi exaktními a přitom dílčími ukazateli jsou ceny energií. Ve výrobě elektrického proudu jsme velmocí a velkým exportérem, a přitom jeho cena pro domácnosti se za posledních 10 let u nás zdvojnásobila. Můžeme jen tušit, co se za tím skrývá, s trhem to má však asi málo společného. S trhem je to vůbec problém. Americký žurnalista John Cassidy ve své u nás nedávno vydané knize „Jak selhávají trhy“ hovoří o modle trhu – to ale podle mne není přesné. Modláři svým modlám věří, klaní se jim a tancují okolo nich. Nafukovači bublin a takzvaní „političtí podnikatelé“ dělají na trh tak akorát dlouhý nos, pro ně je jen zástěrkou aktivit napojených nějakým způsobem na stát.

Jaký okruh ukazatelů vyjadřuje podle vás dnešní dobu nejvěrněji?

Řekl bych, že žádný jednotlivý – k získání věrnějšího popisu musíte kombinovat ukazatele z různých okruhů a sledovat jejich dynamiku. V koncepčním dokumentu zpracovaném týmem odborníků pod vedením Josepha E. Stiglitze, Amartye Sena a Jeana-Paula Fitoussiho v roce 2009 bylo doporučeno zajímat se spíše o spotřebu než o produkci, spolu s příjmy a spotřebou sledovat také majetek, zdůraznit pohled ze strany domácností, věnovat více pozornosti rozdělování příjmů a bohatství a obohatit příjmové indikátory o netržní aktivity. V těchto směrech se také v západních zemích postupuje. Například poslední zpráva britského statistického úřadu o národním blahobytu v roce 2012 sleduje čtyřicet hlavních indikátorů v deseti oblastech, od ekonomiky až po životní prostředí. Dobrá správa veřejných věcí a hodnocení různých životních okolností ze strany domácností jsou samozřejmě také mezi nimi. Příkladů může být samozřejmě řada, bohužel však nikoli od nás.

Jakých číselně vyjádřitelných tendencí bychom si měli nejvíce všímat, chceme-li, aby se Česko jako místo k životu opravdu zlepšovalo?

Není třeba nic moc vymýšlet, česká společnost není výjimečná. Podle mne má zásadní význam propojení makro- a mikropohledu, analýza souvislostí mezi obecnějším ekonomickým a společenským vývojem na straně jedné, a situací domácností a její reflexí na straně druhé. Takový výzkum nemá přitom zdaleka jen význam akademický, ale také praktický a politický. Jak poznamenal jeden z významných badatelů v této oblasti Derek Bok z Harvardovy univerzity: Jestliže větší příjmy a více přerozdělování nečiní lidi o mnoho šťastnějšími, bylo by možné zastavit roztočené kolo nerealistických očekávání vyvolávajících rostoucí vládní výdaje a deficity, položit důraz na kvalitu vládnutí a obnovit tak důvěru občanů ve stát, která má na jejich spokojenost prokazatelný vliv.


Lidé ohrožení chudobou 15,3 %
Jen každý šestý Čech je ohrožen chudobou a hmotnou nouzí. V Evropě je to nejlepší výsledek – v EU je v průměru ohrožen hmotnou nouzí téměř každý čtvrtý člověk.

Penze – náhradový poměr 53 %
Český důchodce pobírá penzi, která představuje zhruba polovinu mzdy, kterou měl před odchodem do důchodu. Daleko více v poměru ke mzdě pobírají důchodci třeba ve Francii (64 % mzdy), Lucemburčané (74 %) nebo Rakušané (60 %).

Důchodci 15,6 % populace
Téměř každý šestý Čech už překročil věkovou hranici 65 let. V rámci stárnoucí Evropy je to ale dobrý výsledek: poměr důchodců k celkové populaci je v Česku osmý nejnižší v rámci EU.

Produkce odpadu 317 kg
Průměrný Čech za jeden rok vyprodukuje 317 kilogramů odpadu, což je páté nejmenší množství v Evropě. Více než dvojnásobek odpadu po sobě nechá například Dán (673 kg), Lucemburčan (678 kg) nebo Kypřan (760 kg).

Průměrná mzda 24 514 Kč
Čech v průměru vydělává zhruba 24,5 tisíce korun. Je tak pod průměrem Evropské unie, kde nejvíce vydělávají Dánové (117 tisíc korun), Lucemburčané (106 tisíc) a Nizozemci (97 tisíc).

Pracovní doba 1774 hodin ročně
Na průměrnou mzdu musí Čech odpracovat 1774 hodin ročně. V práci tak stráví daleko více času než lépe vydělávající Nizozemci, Dánové nebo Němci. Většími pracanty jsou třeba Slováci (1793 hodin), Estonci (1924 hodin), ale i Řekové (2032 hodin).

Produktivita práce 74,1 % průměru EU
Nepoměr mezi výdělkem a počtem odpracovaných hodin vedle rozdílů mezi silou ekonomik vysvětlují také rozdíly v produktivitě práce. Ta u Čecha činí jen 74 procent evropského průměru. Nejproduktivnější jsou Lucemburčané a Belgičané.

Nezaměstnanost 7,4 %
Bez práce je zhruba každý třináctý Čech, což je v rámci Evropy nadprůměr. Nezaměstnaný je totiž například každý čtvrtý Řek či Španěl a každý šestý Portugalec.

Doba školní docházky 17,9 roku
Čech „obětuje“ studiu během svého života téměř 18 let. Je to o půl roku nad evropským průměrem, přičemž nejdéle studují na starém kontinentu Finové (20,6), Švédové (19,9), Belgičané (19,7) a Dánové (19,2 roku).

Cizí jazyky
2 ze 3 Čechů umějí dva cizí jazyky Každý Čech se ve škole učí minimálně jednomu cizímu jazyku, například angličtinu má na střední škole každý český student. Dva ze tří Čechů zároveň studují dva cizí jazyky. Jazykově vybavenější jsou ale například Lucemburčané, Nizozemci nebo Kypřané.

Dosažené středoškolské vzdělání 92,3 %
Průměrný Čech pravděpodobně úspěšně dostudoval střední školu. Podíl lidí s dokončeným středoškolským vzděláním v Česku je vysoko nad unijním průměrem 73,4 procenta. Vyšší podíl „hotových“ středoškoláků má jen Litva.

Vysokoškoláci 23,8 %
Čech ve věku přes třicet let většinou nemá vysokoškolský diplom – podíl vysokoškoláků mezi třicátníky je pouhá čtvrtina. To je hluboko pod evropským průměrem 34,6 procenta.

Používání internetu 73 %
Čech si rozumí s technologiemi. 14. Například v používání internetu je na průměru Evropské unie – používají jej tři ze čtyř Čechů a jen pětina lidí s ním nepracovala nikdy. Nejhůře v Evropě jsou na tom s používáním internetu Rumuni (46 %), Bulhaři (52 %) či Řekové (55 %).

Nakupování přes internet 32 %
Jen každý třetí Čech na internetu nakupuje. Nejaktivnější jsou v tomto ohledu seveřané, Nizozemci či Němci.

Mobilní telefony 136 na 100 obyvatel
Čech miluje mobilní telefony a často mívá i více než jeden. V počtu telefonů Čech trumfne i Němce, Dány nebo Nizozemce. Naopak nestačí na Řeky, kde na 100 lidí připadá 180 SIM karet.

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger