Jana Hrubá: DOKUMENTY 2. První forma aktivit – Občanská fóra

pondělí 30. září 2013 ·

První část mozaiky pedagogického hnutí se zaměřuje na polistopadové období roku 1989. Tehdy všude vznikala Občanská fóra a školství nebylo výjimkou.

Nejdříve trochu historie pro ty mladší a také pro nás, kteří jsme se ke zpracovaným dokumentům té doby mohli dostat až mnohem, mnohem později. Pokud je to možné, uvádím přesné zdroje citací pro ty, kteří se (snad) budou těmito tématy jednou zabývat. Někdy ovšem můj archiv uchoval jen vystříhané články s minimálním označením.


Co to vlastně bylo Občanské fórum?

„Jednalo se o neformální, spontánně vzniklé, do jisté míry živelně se vytvářející hnutí bez pevné organizační struktury a vertikálních vazeb.“

Zdroj: Cabada, Ladislav – Šanc, David. Český stranický systém ve 20. století. 1. vyd. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 2005, s. 109.

„Ustavující shromáždění Občanského fóra se konalo 19. 11. 1989 v Činoherním klubu. V. Havel představil nově založené Občanské fórum jako otevřené opoziční seskupení sdružující občany z nezávislých i oficiálních struktur. Řekl, že náplní jeho činnosti budou jednání s představiteli státní moci o změně politického klimatu Československu a může do něj vstoupit každý, kdo se ztotožní s jeho charakterem a základními požadavky.“ …Účastníci přijali provolání a utvořili formální výbor, který měl v nejbližších dnech reprezentovat OF.

Přijaté požadavky v provolání OF:

1. Aby ihned odstoupili ze svých funkcí ti členové předsednictva ÚV KSČ, kteří jsou bezprostředně spojeni s přípravou intervence pěti států Varšavské smlouvy z r. 1968 a kteří jsou odpovědni za mnohaletou devastaci všech oblastí společenského života u nás. Jmenovitě jde o Gustáva Husáka, Miloše Jakeše, Jana Fojtíka, Miroslava Zavadila, Karla Hoffmanna a Aloise Indru. Zhoubná politika těchto lidí , kteří po léta odmítali jakýkoli demokratický dialog se společností, zcela zákonitě vyústila do hrůzných událostí posledních dnů.

2. Aby ihned odstoupil první tajemník ÚV KSČ v Praze Miroslav Štěpán a federální ministr František Kincl, kteří jsou odpovědni za všechny zásahy, které policie v posledních měsících provedla proti pokojně manifestujícím občanům.

3. Aby byla ustavena komise, která konkrétně vyšetří tyto zásahy, zjistí jejich viníky a navrhne jejich potrestání. V této komisi musí být zástupci Občanského fóra.

4. Aby byli okamžitě propuštěni všichni vězňové svědomí, včetně těch, kteří byli zadrženi v souvislosti s posledními manifestacemi.

Zdroj: Suk, Jiří: Občanské fórum. Listopad–prosinec 1989. 1. díl – Události. 1. vydání. Praha – Brno: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR – Doplněk, 1997. Str. 48.

Z projevu Václava Havla 10. 12. 1989 k demonstrantům na Václavském náměstí:

„ Vážení přátelé, velký společenský pohyb v naší zemi, který prožíváme, vyvolali studenti, k nimž se ihned přidali umělci a celá kulturní obec. Přesně před třemi týdny, v neděli 19. listopadu, vzniklo v pražském Činoherním klubu Občanské fórum jako pokus o sjednocení a koordinaci všech občanů společenských sil, které už mají dost totalitního systému a chtějí se konečně chovat svobodně. Od té doby se stalo mnoho věcí. Mrtvolné a mnohaleté ticho ponižovaných lidí prorazil lidový mnohohlas. Mnozí tu vzrušenou a dramatickou dobu nazývají pokojnou revolucí. Uměle zastavené dějiny se náhle rozběhly závratnou rychlostí, rychlostí, která nás všechny znovu a znovu překvapovala. Historici tuto dobu budou jednou analyzovat a řeknou nám, co to vlastně bylo.

Jsem tu zplnomocněn mluvit za Občanské fórum. Toto fórum navázalo na původní požadavky studentů a rozhodlo se žádat, aby byly provedeny některé důležité změny do Dne lidských práv, tedy do dneška. Po celé zemi rychle vykvetla občanská fóra, rychle se vytvořila síť stávkových výborů, začaly vznikat nezávislé organizace, sdělovací prostředky si vydobyly svobodu slova. Fórum znamená náměstí. Naše zemně se stala jediným velkým náměstím, kde každý mohl a může promluvit…!“

Zdroj: Suk, Jiří: Občanské fórum. Listopad–prosinec 1989. 2. díl – Dokumenty. 1. vydání. Praha – Brno, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR – Doplněk, 1998. Str. 236.


Vztahy Koordinačního centra OF a místních občanských fór

Události se řítily a struktura a organizace OF se pod jejich vlivem rychle vyvíjela. Byly vytvořeny operační, koncepční, informační a odborné komise, Koordinační centrum OF a krizový štáb. Stejně neuvěřitelně rychle vznikala občanská fóra ve městech i na vesnicích, v podnicích, na školách i na fakultách.

8. prosince 1989 vydává Koordinační centrum OF Praha dokument o vnitřní organizaci Občanského fóra. Vyjímáme:

„Místní OF je možno tvořit kdekoliv na základě územní, pracovní nebo zájmové příslušnosti občany, nikoli institucemi… Koordinační centrum a místní OF tvoří jednotu spojenou pouze aktivním občanským postojem členů. Občanské fórum nevytváří složitou hierarchii, ale jen horizontální síť s veškerými místními občanskými fóry, napojenými na jediné Koordinační centrum.

Koordinační centrum je pouze informačním a organizačním centrem v žádném smyslu však není centrem řídícím; jeho úlohou je shromažďovat informace z místních OF , zprostředkovat je a informovat o provedených i chystaných akcích. Všechna místní občanská fóra pracují v místním rámci zcela samostatně…“

…„Smyslem činnosti místních OF je dobrovolná aktivizace občanského chování a jednání v politickém a každodenním životě. Protože Koordinační centrum nechce a nemůže ukládat místním OF žádné příkazy a zákazy, poskytuje pouze náměty a doporučení. Domníváme se, že v dohledné době by se místní OF mohla zabývat těmito okruhy činnosti:

a) V široké demokratické diskusi upřesňovat a vyhraňovat názorová stanoviska občanů. Tato diskuse by měla vést k politické diferenciaci, která je nezbytným předpokladem demokratického pluralitního systému;

b) řešit místní problémy, které nejsou uspokojivě zvládány stávajícími společenskými strukturami… Místní OF tak mohou přispět ke vzniku občanských samospráv a k přeměně byrokratického aparátu institucí v demokratický

c) připravovat stávkové, demonstrační a jiné akce na podporu svých požadavků, případně požadavků celého OF, budou-li tyto akce nezbytné. V tomto smyslu mohou být místní OF pokračováním stávkových výborů do doby splnění všech požadavků O

d) důsledně prosazovat promítání změn čs. ústavy do praxe a kontrolovat jejich dodržování. To se týká především vedoucí úlohy KSČ (zrušený čl. 4 ústavy a pozměněný čl. 6 ústavy) a postavení marxismu-leninismu jako státní ideologie (čl. 16 ústavy). Územní, závodní ani jiné výbory KSČ tedy nemají právo zasahovat do práce zastupitelských orgánů, národních výborů, orgánů státní správy, justičních orgánů, podniků a dalších státních, družstevních a jiných organizací;

e) posuzovat činnost zvolených poslanců a její soulad se zájmy voličů;

f) podporovat všechny občany všude tam, kde ve styku se stávajícími nedemokratickými strukturami dochází k porušování občanských práv v nejširším slova smyslu. Místní OF jsou tedy prostředkem občanské sebeobrany.“

Zdroj: Suk 1998, 2. díl, str. 160.

11. prosince 1989 schválilo ministerstvo vnitra organizační statut (stanovy) dobrovolné organizace Občanské fórum. Tento statut byl ještě podrobně propracován a 6. 1. 1990 schválen sněmem Občanského fóra (Suk 1998, 2. díl, str. 295–299).


Školství a Občanské fórum

„Žili jsme všichni v hektickém shonu, celý den v běhu, málo jsme spali. Psát si nějaké poznámky nebyl čas, ale aby vše neskončilo v zapomnění, pokusíme se nyní zrekapitulovat hlavní fakta a uchovat si tak historickou paměť.

Občanské fórum vzniklo 19. listopadu 1989 jako přímý důsledek masakru studentské demonstrace dva dny předtím. Je tak přirozené, že školství vždy zůstalo v centru jeho zájmu. Týden po svém založení vydalo OF programové prohlášení „Co chceme“, v němž jsou školství věnována tato slova:

„Demokratické školství nechť je organizováno na humanitních principech, bez státního monopolu na vzdělání. Společnost si musí vážit učitelů všech druhů škol a musí jim dát prostor pro uplatnění osobnosti. Vysokým školám je třeba vrátit historická práva, která zajišťovala nezávislost a svobodu akademické půdy, a to jak pro vyučující, tak pro studenty.

Vzdělanost společnosti pokládáme za nejcennější národní statek. Výchova a vzdělání musí vést k samostatnému myšlení a mravně odpovědnému jednání.“

Poté, co bylo dosaženo těch nejzákladnějších politických změn, bylo možné se začít zabývat i řešením dalších problémů. Ještě za vlády premiéra L. Adamce 6. 12. se OF obrátilo na ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s náměty na bezprostřední opatření v oblasti vysokého školství. Jistě nebude bez historické zajímavosti si tyto zformulované požadavky zopakovat:

1. Řešit vysokoškolské problémy v souhlase s upravenou ústavou a se současným rozložením politických sil, v souladu s demokratickým vývojem společnosti.

2. Odmítnout navrhovanou novelu vysokoškolského zákona jako celek.

3. Ustavit vládní komisi pro vypracování koncepce rozvoje vysokého školství a nový vysokoškolský zákon v úzké souvislosti s novou ústavou.

4. Prosadit zvýšení rozpočtu na vysoké školy v souladu s prioritním významem vysokoškolského vzdělání a v souvislosti s omezováním nákladů na obranu a bezpečnost.

5. Získat pro vysoké školy nové materiální kapacity převzetím uvolněných objektů (stranické, politické a jiné školy).

6. Ukončit funkční období všech akademických funkcionářů ke dni 31. 1. 1990 a uskutečnit volby nových funkcionářů v lednu 1990. Způsob volby nových akademických funkcionářů si určí fakulty a vysoké školy samy.

7. Ustavit akademické senáty fakult a vysokých škol s účastí zástupců studentů (50 %), učitelů a zaměstnanců (50 %) v lednu 1990.

8. Konstituovat do konce dubna 1990 radu vysokých škol složenou ze zvolených zástupců vysokých škol. Do této rady vyšle svaz studentů zvolené zástupce.

9. Přenesení pravomocí ve věcech přijímání studentů, organizace a obsahu studia z ministerstva na vysoké školy.

10. Akademičtí funkcionáři se řídí usneseními akademického senátu.

11. Zajistit spravedlivé a objektivní přijímací řízení studentů pro školní rok 1990/1991 v souladu se zájmy studentů a kapacitními možnostmi jednotlivých fakult a vysokých škol. Vyzvat vysoké školy, aby iniciativně vytvářely předpoklady pro zvládnutí očekávaného růstu uchazečů.

12. Využití všech vysoce kvalifikovaných odborníků, včetně rehabilitovaných vysokoškolských učitelů pro zajištění a zkvalitnění vysokoškolského studia.

13. Vypracovat a ihned začít realizovat novou koncepci zahraničních a vědeckých styků (rozšířit možnosti studia a stáží na vysokých školách ve vyspělých zemích, zvaní významných vědců k přednáškám a expertní činnosti, navázání styků s evropskou radou a evropskými společenstvími atd.).

14. Okamžitě zajistit vydání nejnovější studijní literatury pro společenské vědní obory: filozofie, sociologie, politologie, moderní dějiny.

15. Poskytnout studentům již v letním semestru 1989/90 možnost volby přednášek, seminářů, cvičení a přednášejících…

Zdroj: Kalous, Jaroslav: Školství a Občanské fórum. Výchova a vzdělání. Praha: 1. roč., 1990–1991, str. 8.

V tomto dramatickém období, kdy šlo o budoucí podobu vlády a státu, se vedení Občanského fóra školstvím a vzděláváním (kromě několika vět v programovém dokumentu „Co chceme“) příliš nezabývalo. Pracovala školská komise Koordinačního centra Občanského fóra, v dokumentech je však uvedena v jediné zmínce právě z 11. 12. 1989:

„Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČSR M. Adam se v 10 hodin sešel se zástupci studentů a KC OF. Studenty zastupoval Filip Karfík, delegaci KC OF tvořili členové školské komise KC OF R. Palouš, L. Pátý a A. Hromádková. Ministr Adam projevil zájem o trvalou spolupráci s KC OF. Vyslovil se pro poskytnutí rozsáhlé autonomie vysokým školám, obnovení tradičních akademických svobod a podpořil rovněž myšlenku obnovy církevního a soukromého školství. Obě strany se dohodly na spolupráci při budování kabinetu ministra školství složeného z náměstků ministra.“ (Suk 1998, 2. díl, str. 158)

Zpracovala Jana Hrubá


Vážení kolegové!

Mnoho z Vás jistě vzpomíná na pohnuté měsíce na přelomu let 1989–1990, kdy se „v kadlubu dějin“ rodilo naše nové školství. Koordinační centrum OF jasně vymezilo svou roli vůči místním Občanským fórům, která měla naprostou nezávislost. Záleželo na lidech v daném místě, v dané škole, co s ní udělali.

Spousta věcí se měnila a rušila, byli odvoláváni ředitelé, kterým nebyla vyslovena důvěra, probíhaly konkurzy na nové obsazení vedoucích míst, do škol se vraceli rehabilitovaní učitelé. Nebylo to vždycky jednoduché. Vznikaly pedagogické asociace a tvořily se návrhy transformace vzdělávání, měnily se zákony. To vše chceme v naší mozaice postupně uveřejňovat. Napište o tom, jak to probíhalo u Vás, ve Vaší škole, ve Vašem městě, jak vznikla Vaše asociace, přepište zajímavé dokumenty a pošlete do Učitelských listů, do rubriky DOKUMENTY.

Chybí nám podrobnosti o činnosti školské komise KC OF – její složení a aktivity. Třeba to už někdo někde zpracoval – pošlete odkaz, případně texty dokumentů nebo aspoň Vaše vzpomínky.

Možná, že by nebylo na škodu s nynějším odstupem připomenout i to, co předcházelo – stav školství na konci 80. let. Aby si ti mladší o něm nedělali zbytečné iluze.

Těším se, že se připojíte! Budu Vás vyzývat k jednotlivým tématům postupně.

Jana Hrubá



Další díly seriálu najdete ZDE.

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger