Zbavte se závislosti na cukru!

sobota 30. listopadu 2013 ·

Závislostí na cukru se zabývá nová kniha Martiny Fontana Sladká droga. Cukr se totiž stal novodobou návykovou látkou. Německá výživová poradkyně v knize popisuje, jak k tomu došlo, a radí, jak návyk překonat. Nakladatelství Portál vydává Sladkou drogu symbolicky 14. listopadu, na Světový den diabetu.

Každý Čech spotřebuje průměrně 40 kilogramů rafinovaného cukru ročně. Z toho pouze 15 % použije ve své vlastní domácnosti na vaření, ke slazení. Zbytek nám dodává potravinářský průmysl v nealkoholických nápojích, sladkostech, ale také skrytě v minerálkách, hotových pokrmech, jogurtech a v mnoha dalších produktech. Potravinářskému průmyslu se zatím daří zabránit tomu, aby se cukr stal oficiálně uznávanou látkou, na niž si lze vypěstovat závislost.

Autorka popisuje, proč jsme závislí na cukru. Sladké dobře chutná a zdá se nám, že cukr pozitivně ovlivňuje naši náladu. To, co děláme rádi, v nás vyvolává příjemný pocit a v mozku se ukládá jako zvyk. Když opakovaně jíme sladké, mozek začne vylučovat látku dopamin, zodpovědnou za pocit štěstí. Dobrá nálada tedy není vyvolána látkami obsaženými v čokoládě, ale „drogami“, které v těle sami vytváříme. Čtenáři mohou v knize pomocí testu zjistit, zda jejich konzumace sladkostí už je závislostí.

Sladká droga vysvětluje také rozdíly v příjmu energie. Sacharidy jsou našimi základními živinami. Vyskytují se v rostlinné potravě, v ovoci a zelenině, obilí, mléčných produktech. Naše tělo z glukózy, která je v nich obsažena, dokáže snadno získat energii. Průmyslově vyráběné cukry jsou ale jen prázdné kalorie, bez vitaminů a minerálních látek. Dodávají tělu pouze rychlou energii, jejich zpracování však tělo velmi zatěžuje.

Důležitá kapitola knihy se věnuje zdravotním důsledkům nadměrné konzumace cukru, jako je nadváha, obezita a zvláště cukrovka 2. typu. Jí onemocní téměř výhradně lidé s nadváhou, kteří se dlouho špatně stravují. Ti tvoří 95 % všech diabetiků. Pokud však změní stravování, mají dobrou šanci, že se jejich slinivka a buňky vzpamatují a budou moci fungovat bez inzulinu.

Autorka varuje před některými reklamními taháky potravinářského průmyslu, které však se zdravou výživou nemají nic společného, např. slogany „bez přidaného cukru“ nebo „light“. Současně radí, jak jim nepodlehnout: nahlížet kriticky na reklamní spoty, číst si složení produktů nebo využívat internetové stránky jako www.bezpecnostpotravin.cz či www.zdravapotravina.cz.

A k tomu Fontana v knize uvádí množství dalších tipů a triků, jak se závislosti na cukru zbavit. Radí, jak začít vařit ze zdravých a čerstvých surovin tak, aby nás to bavilo a jídla dobře chutnala. Varuje před různými dietami, které dlouhodobě nefungují. Místo toho doporučuje začít s duševním „přeprogramováním“: uvědomit si, kdy jíme, aniž bychom měli hlad, jaké myšlenky nás při tom provázejí, co bychom rádi změnili a jakých cílů tím dosáhneme.

Špatné programy nejlépe poznáme, když si je sepíšeme a nahradíme je zdravou alternativou. Častým pročítáním tohoto seznamu budeme posilovat svoji motivaci změnu uskutečnit a vytrvat. Návyk se ze změny stane za třicet až šedesát dní. Vydržet nám pomůže také dechové a odvykací cvičení, boj s abstinenčními příznaky, pohyb a relaxace.

Kniha obsahuje mnoho konkrétních příkladů, které objasňují nebezpečí, jež nám při nadměrné konzumaci cukru hrozí. Autorka je do knihy vybrala úmyslně: „Přála bych si, abyste nalezli svůj vlastní zdravý stravovací styl tak jako já. Svoji změnu jsem realizovala již před více než deseti lety. Od té doby jsem „čistá“, stravuji se bez cukru a cítím se zdravější než kdykoli předtím. Vyřešil se i můj problém s váhou, od té doby jsem již nikdy nepřibrala. Nový způsob chování mi natolik přešel do krve, všechno to již funguje automaticky. A v klidu.“


Ukázka

Marina, 58 let
Mnoho let jsem se nemohla dívat na televizi, aniž bych u toho nemlsala. Jakmile jsem zapnula televizi, ozvala se ve mně podivná automatická chuť na čokoládu. Samozřejmě jsem s ní vždy chvíli bojovala, protože jsem se chtěla chovat rozumně. Bylo to ale, jako kdybych proti této touze neměla vůbec žádnou šanci. Velmi rychle jsem rezignovala a přinesla si něco na mlsání. Chovala jsem se, jako bych byla na dálkové ovládání, a příliš mnoho jsem jedla. Nakonec jsem samozřejmě měla černé svědomí a zlobila jsem se sama na sebe. Náhodou jsem přišla na to, že se mohu chuti na sladké bránit tak, že s ní „budu hovořit“. Zní to možná zvláště, mně to ale velmi pomohlo.

Odvykací cvičení: Pokud máte v určitých situacích opakovaně pocit, že musíte mlsat, snažte se s vaší chutí/touhou hovořit: „Dobrý den, tak už jsi tu zase. Prima, že už ti nemusím podléhat! Můžeš odejít.“

O autorce: Martina Fontana (1967) žije v Berlíně. Pracovala v marketingu, dnes působí jako výživová specialistka.

Více o knize včetně ukázek najdete ZDE. Titul Sladká droga vychází současně jako e-kniha.

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger