Stanislava Jarolímková: Co možná nevíte o životě našich předků

sobota 26. ledna 2013 · 0 komentářů

Kniha o životě poddaných za vlády českých panovníků před nástupem Habsburků. Volné pokračování knih Co v učebnicích nebývá, které přinášely zajímavosti o českých panovnících, přibližuje život obyčejných lidí ve středověku.

Na stránkách této knihy vás nečekají spousty dat, popisy politických jednání ani líčení vyhraných nebo prohraných bitev. Autorka si všímá hlavně každodenního života našich slovanských předků, na nějž v učebnicích dějepisu obvykle bohužel nezbývá místo. Text prvního dílu začíná příchodem Slovanů do nové vlasti a končí rokem 1526, kdy se na českém trůně usadili Habsburkové.

Zabývá se takovými otázkami, proč lidé běhali s keserem, kdy odříkávali do taktu „tata mamu češe“, proč vysazovali ovocné stromy v lesích, dokdy si všichni navzájem tykali, čemu se rovnaly takové míry jako čberník, dlaň, hrnec či látro, proč dostala Plzeň do městského znaku velblouda, co byly mluvící erby a k čemu sloužila a jak vypadala trdlice.

Text doprovází šedesát ilustrací kreslíře Štěpána Zavadila.

Knihu vydává nakladatelství Motto. Ukázku si můžete stáhnout ZDE.


_______________

Stanislava Jarolímková je novinářka a spisovatelka. Vyhledává méně známé zajímavosti z řady oborů – od medicíny a techniky přes flóru a faunu až po historii. Knihy píše od roku 1999, zatím jich napsala 17. Pro nakladatelství Motto napsala Co encyklopedie tají, tři díly Co v průvodcích nebývá, dva díly Co v průvodcích o Praze nebývá, dva díly Co v učebnicích nebývá aneb Čeští panovníci, jak je (možná) neznáte.

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger