Simona Juřičková: Job-shadowing ve Španělsku

středa 23. října 2013 · 0 komentářů

Pracuji jako učitelka na malotřídní škole již devátým rokem. Jednoho dne jsem si řekla, že je na čase obohatit své zkušenosti, získat nové poznatky a vůbec zažít něco nového, dostat se na chvíli z toho běžného stereotypu. Rozhodla jsem se vycestovat do zahraničí a obohatit své jazykové i učitelské dovednosti.

Již z dob mého studia na vysoké škole jsem věděla, že existují agentury, které pracují pod záštitou ministerstva školství a s jejich využitím lze uskutečnit studijní pobyty či stáže v zahraničí. Národní agentura pro evropské vzdělávací programy (NAEP) je ta, kterou jsem zvolila pro realizaci programu Comenius – Další vzdělávání pedagogických pracovníků. Cílem programu je umožnit pedagogickým pracovníkům účastnit se nejrůznějších vzdělávacích aktivit např. job-shadowingu („stínování“), kurzu profesního rozvoje apod. Já jsem se rozhodla pro job-shadowing, přesněji pro kombinaci hospitace a praktické stáže v zahraniční škole.

Místo, které jsem zvolila pro uskutečnění vzdělávací aktivity, bylo jižní Španělsko, Andalusie. Andalusie je největší oblastí Španělska, je místem kontrastů, fiest, flamenca a nádherného pobřeží. Mám tuhle oblast velmi ráda, zdejší kulturu, otevřenost lidí a španělštinu všeobecně, proto jsem při volbě země neváhala. Vybrala jsem si přístavní město Almería, které se nachází na známém pobřeží Costa de Almería.

Před podáním žádosti o grant na vzdělávací aktivitu jsem musela splnit několik kroků. První a ten nejdůležitější krok byl najít ve Španělsku hostitelskou základní školu, ve které bude stáž realizována. Kritéria při výběru jsou dána nejen vlastními požadavky, především aby zaměření vzdělávací aktivity korespondovalo se současným zaměstnáním, ale i požadavky hostitelské instituce. V mém případě se jednalo o to, najít nejlépe bilingvální základní školu, ve které se vyučuje anglický jazyk jako předmět „cizí jazyk“. Bylo třeba instituci kontaktovat, vyžádat si potvrzení, že škola souhlasí s hospitacemi a stáží a společně vypracovat podrobný plán činností na každý den. Jelikož Španělé jsou pověstní svou „rychlostí“ při vyřizování jakýchkoliv formalit, obávala jsem se, zda vůbec stihnu včas zařídit veškeré potřebné věci. Proto jsem byla velice mile překvapena, když mi kladné přijetí přišlo prakticky ihned a veškerá komunikace s hostitelskou institucí probíhala rychle a s maximální ochotou vyjít mi vstříc. Škola, ve které jsem se rozhodla strávit 6 týdnů, se jmenovala Centro Educativo de Infantil y Primaria Ginés Morata.

Jako snad každého, kdo se rozhodl k podobnému kroku, mě před odjezdem provázely mnohé pochybnosti. Nejčastěji se mi honilo hlavou, zda se s pedagogy a dětmi domluvím a jestli zvládnu výuku, k níž potřebuji komunikovat dvěma jazyky. Obavy se rozplynuly brzy po vstupu do prostor školy a uvolněná atmosféra bylo to, co mě přivítalo. Jakmile jsem byla seznámena s pedagogy a prostorami školy, mohla moje stáž začít. Rámcově jsem věděla, co se ode mne očekává. První dva týdny jsem si vyčlenila na hospitaci, tedy na pozorování průběhu hodiny, činnosti učitele, reakcí žáků, a zbylé čtyři na praktickou stáž. Otevřenost a ochota pedagogů byla nepopsatelná. Navzdory předchozímu plánu mi bylo nabídnuto, že mohu navštěvovat hodiny anglického jazyka (i kterékoliv jiné hodiny) zcela neomezeně v jakémkoliv ročníku či mateřské škole. Samozřejmě jsem tuto nabídku využila a navíc i možnosti docházet do hodin španělského jazyka. Bylo mi umožněno pohybovat se po prostorách školy bez omezení a využít všeho, co škola nabízela. A tak jsem se jednoho dne účastnila i konference učitelů bilingválních škol, která byla zaměřena na jazykovou zručnost učitelů při výuce cizího jazyka.

C.E.I.P. Ginés Morata je španělsko-anglická bilingvální základní a mateřská škola. Děti přicházejí do kontaktu s anglickým jazykem již od mateřské školy několikrát týdně. Stěžejní metodou výuky u předškolních dětí je hra. Děti získávají základní slovní zásobu, dramatizují jednoduché krátké anglické pohádky, zpívají písničky a vedou jednoduché konverzace. Při vstupu do základní školy, která je od 1. do 6. ročníku, již disponují určitou slovní zásobou a nevnímají anglický jazyk jako něco nového. Od první třídy se učí anglickému jazyku i písemnou formou. Časová dotace jsou tři hodiny týdně, ve vyšších ročnících jsou navíc určité předměty vyučovány pouze v anglickém jazyce.

Anglický jazyk a bilingvální předměty vyučují jen aprobovaní učitelé, kteří na žáky mluví převážně anglicky. Žáci jsou již od první třídy vedeni k tomu, aby se nebáli mluvit, dotazovali se a snažili se komunikovat co nejvíce anglicky. Dětem nejsou předávány hotové informace, ale jsou vedeny k tomu, aby samy dospěly k novým poznatkům. V hodinách se přiměřeně střídaly aktivity zaměřené na poslech, čtení, psaní a mluvení. Při výuce dominovalo použití interaktivní tabule, která učiteli dává prostor pro využití všeho, co tento moderní prezentační nástroj nabízí. Klasické hodiny jsou tak obohaceny o nejrůznější programy či prezentace, včetně internetu.

Byla jsem překvapena, co vše lze na internetu najít a využít při práci s dětmi ve vyučování. Zaujaly mě například stránky www.glossi.com, kde žáci vytvářeli vlastní anglický magazín, dále www.toondoo.com, které jsou určeny převážně pro tvorbu komixů nebo www.dipity.com, kde děti seskupily své důležité životní události do časové osy obohacené o fotografie z událostí. S uvedenými stránkami děti aktivně pracovaly ve vyučování nebo pokračovaly za domácí úkol. Líbilo se mi, že každé dítě má v hodině k dispozici vlastní notebook, tudíž mohou všichni aktivně pracovat na zadaném úkolu. Děti tak získávají soubor znalostí, schopností a dovedností zaměřených na využívání počítače v životě a značně rozvíjí svoji počítačovou i jazykovou gramotnost.

V hodinách byly zastoupeny různé metody výuky, včetně projektového vyučování. Děti také často pracovaly ve skupinách. Žákům byl zadán určitý úkol a čas na jeho vypracování. Žáci spolupracovali, diskutovali, dotazovali se, hledali informace a v konečné fázi prezentovali výsledky vlastní práce. Jeden příklad skupinové práce ve 3. ročníku, který se mi moc líbil, byl následující. Zadání znělo, že žáci mají vytvořit „zábavnou hru“ podle vlastní fantazie, kterou pojmenují, vyrobí (je-li třeba), vymyslí pravidla a odprezentují spolužákům, včetně krátké ukázky, jak se hraje. A to vše v anglickém jazyce. Výsledek práce byl fascinující a děti tato skupinová činnost velmi bavila. Mnohé z toho, co žáci udělají či vytvoří v anglickém jazyce, publikují na internetových stránkách školního webu či blogu. Samozřejmostí je asistence rodilého mluvčího, který v hodinách pomáhá a je k dispozici jak učiteli, tak žákům. Děti osobu zvenčí přijímaly s nadšením, byly velmi otevřené a přátelské a snažily se komunikovat.

Výuka probíhala ve dvou blocích, od devíti hodin do půl dvanácté, poté polední přestávka a od dvanácti do dvou hodin. Místo klasického zvonění dětem hrála hudba, která je upozornila na začátek a konec vyučování a navozovala příjemnou a uvolněnou atmosféru. Ve třídě byli integrováni žáci s poruchami učení. Pro práci s nimi byli využíváni asistenti nebo jim asistovali učitelé, kteří v daný čas nevyučovali. Pracovali společně ve třídě s ostatními dětmi nebo využívali jiných prostor školy. Na škole také pravidelně probíhala tzv. „tutorización“, kdy starší žáci učili mladší spolužáky. Nejčastěji jeden či dva žáci z 5. a 6. třídy měli na starosti čtyři mladší spolužáky. Velmi se mi líbilo, jak se starší žáci ujali této role a přistupovali k mladším dětem s trpělivostí, nadšením a velmi kamarádsky.

Stručně bych shrnula průběh aktivit vzdělávací stáže následovně. První třetina byla zaměřena především na hospitace v hodinách. V tomto období jsem se snažila zjistit co nejvíce informací o vyučovacích metodách, vzdělávacím plánu, metodologii anglického jazyka, využití nejrůznějších pomůcek apod. Kontrolovala jsem práci žáků a pomáhala s přípravou a organizací hodin anglického jazyka. Ve všech ročnících, včetně mateřské školy, jsem formou diskuze v anglickém jazyce a s využitím ICT prezentovala Českou republiku.

V druhé a třetí třetině mého pobytu byly činnosti uskutečňovány nejen formou hospitace a stínování, ale i formou praktické stáže. V hodinách jsem nikdy nebyla sama, vždy za přítomnosti učitele. Jednotlivé aktivity probíhaly podle domluvy s pedagogem. Pomáhala jsem při jednotlivých činnostech, kontrolovala práci žáků, asistovala učiteli nebo pomáhala žákům slabším. Zajímala jsem se o využití ICT, jazykové dovednosti učitelů, způsob hodnocení a klasifikace. Seznámila jsem se také s organizací a chodem hostitelské instituce, včetně mnoha tradic a zvyků ve škole. Při každodenní komunikaci s pedagogy jsem lépe poznala španělskou kulturu.

Od třetího týdne až po ukončení vzdělávací stáže jsem dostala na starost práci s žáky s výukovými obtížemi, jejichž vědomosti v anglickém jazyce byly na nižší úrovni ve srovnání se spolužáky. Mojí povinností byla výuka těchto žáků, příprava materiálů, pomůcek a kontrola jejich práce.

Během mého pobytu na škole děti absolvovaly různé mimotřídní či mimoškolní aktivity. Škola také fandí fotbalu. Proto, když jednoho dne zdejší fotbalový tým vyhrál důležité utkání, přišla následující den většina žáků i učitelů v oděvu s logem týmu, aby vyjádřili podporu a poděkování. Žáci jsou vedeni k tomu, aby vyjádřili vlastní názor, respektovali názor druhého a byli hrdí na svou vlast. Klima školy bylo velmi otevřené a přátelské. I mezi pedagogy panovala příjemná atmosféra, pravidelně se scházeli nejen ve škole, ale i v centru města na zdejší „tapas“. Instituce se snaží o získání Evropské dimenze zapojením do programu Comenius, zaměřuje se na mobilitu žáků a učitelů a na další vzdělávání pedagogů.

Závěrem bych chtěla podotknout, že jsem byla velmi překvapena vysokou jazykovou úrovní žáků a nadšena ze způsobu, jakým jsou žáci vyučováni, a jsem velmi vděčná, že mi bylo umožněno absolvovat tuto vzdělávací aktivitu. Každému učiteli, jemuž to podmínky dovolí, bych doporučila absolvování stejné či podobné aktivity, protože nejen že si zdokonalí jazykové schopnosti, ale odnese si mnoho nových poznatků a nápadů, zaujme kritické stanovisko k vlastnímu způsobu práce a obohatí se rovněž o neocenitelné zkušenosti, které s sebou nese pobyt v zahraničí.

Mgr. Simona Juřičková, Ph.D., ZŠ a MŠ Haňovice

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger