Jana Hrubá: Kde se naši žáci učí řešit problémové situace?

středa 9. dubna 2014 ·

Minulý týden jsme dostali potěšující zprávu: čeští žáci se ve výzkumu PISA 2012 umístili v řešení problémových situací „lehce nad průměrem“, lépe než předtím ve zkoumaných gramotnostech. Tyto dovednosti byly ve výzkumu PISA 2012 zjišťovány poprvé elektronicky.

Tisková zpráva ČŠI vysvětluje: „Tyto úlohy nelze jednoznačně zařadit do jedné z testovaných oblastí, protože při jejich řešení musí žáci tvořivě kombinovat vědomosti a dovednosti z různých oborů. Testové úlohy se zaměřovaly na tři hlavní aspekty řešení problémů – kontext problému, povaha problémové situace a uplatňované kognitivní postupy. Do testu byly zařazeny především autentické a komplexní problémové situace, při jejichž řešení museli žáci vlastním působením na situaci aktivně vyhledávat a získávat relevantní informace. Do takových situací se člověk dostává např. při zacházení s neznámými přístroji pro každodenní použití (dálkové ovladače, mobilní telefony, prodejní automaty apod.). Jiné problémové situace tohoto typu vznikají při sportovním tréninku, péči o domácí zvířata, pěstování rostlin nebo v sociálních vztazích. Díky elektronickému testování umožnilo šetření hodnotit tyto tzv. interaktivní problémy v rámci mezinárodního šetření zcela poprvé.“

Ústřední školní inspektor Tomáš Zapletal to na tiskové konferenci připisoval úspěšnému využívání progresivních výukových metod – například problémového učení, badatelsky orientovaného vyučování a také individuální a skupinové práce na projektech. Ministr školství Marcel Chládek dokonce prohlásil, že za tím je „odklon od tradiční výuky, od tradičního drilu a memorování informací. Budeme na těchto výsledcích stavět.“

Ministerstvo i inspekce slibuje, že „příčiny tohoto stavu by měly objasnit sekundární analýzy výsledků tohoto šetření. Výstupy z těchto analýz by měly být k dispozici do začátku nového školního roku.“ Ministr čeká, že se objeví vliv zájmové činnosti žáků.

Co jsou problémové situace, jakých postupů pro řešení se používá a příklady úloh najdete v dokumentu „PISA 2012 – koncepční rámec kompetence k řešení problémů“ ZDE.

Při řešení problémů se využívá kreativní a kritické myšlení. „V zadání testových otázek by neměly být přímo uvedeny návody na postup řešení. Žáci musí narážet na překážky různého druhu nebo vyhledávat chybějící informace. Předmětem hodnocení jsou nerutinní problémy (tj. problémy, na které nelze jednoduše aplikovat dříve naučený postup). Žáci musí problém aktivně zkoumat, snažit se ho pochopit a buď vymyslet novou strategii řešení, nebo použít strategii, s níž se seznámili v jiném kontextu.“

„Předpokládá se, že žáci na nejvyšší úrovni způsobilosti jsou schopni prokázat následující schopnosti:
– plánovat a provádět řešení, která vyžadují promyšlení několika kroků dopředu a splnění několika omezujících podmínek; uplatňovat složité způsoby uvažování; sledovat postup k cíli v průběhu celého procesu řešení a měnit plány, pokud to bude nutné;
– chápat a propojovat různé informace včetně těch, které jsou prezentovány neobvyklým způsobem;
– systematicky působit na problémovou situaci a záměrně vyhledávat neznámé informace.“


Kde se to ti žáci naučili?

Než nám experti připraví sekundární analýzy, můžeme si prolistovat poslední výroční zprávu ČŠI za rok 2012/13 ZDE. Téma není sledováno systematicky. Zaměříme-li se na náhodné zmínky, zjistíme, že na ZŠ stále převažuje frontální výuka „s momenty samostatné práce žáků“. Aktivizující metody, skupinová výuka, individualizovaná práce jsou používány především na 1. stupni, diferencované úlohy více na malých školách. Pouze v hodinách informačních technologií (spíše na 2. stupni) se objevují interaktivní úlohy, příležitosti formulovat problémově dotazy, předkládat variantní řešení.

Zpráva o výsledcích středních škol se těmito aspekty výuky příliš nezabývá. 89,1 % sledovaných hodin bylo vyučováno frontálně, aktivizující metody byly využívány spíše nahodile a nesystematicky.

Tematická zpráva Podpora rozvoje matematické, finanční a čtenářské gramotnosti srovnává výsledky ve školním roce 2009/10 a 2012/13 a sleduje mimo jiné rozvoj kompetencí k řešení problémů v matematice. Konstatuje, že v roce 2009/10 byl nízký výskyt nalézání různých způsobů řešení a v roce 2012/13 došlo ještě k poklesu samostatnosti při řešení úloh. Na středních školách se zmíněnými dovednostmi zabývala spíše gymnázia.

K využívání zkušeností žáků dochází více na ZŠ (2009/10 v 76 % vyučovacích hodin, 2012/13 v 83 %. Na SŠ je to v roce 2009/10 pouze 61 % hodin, 2012/13 63 %, a to spíše na SOU. „Výuka je z jedné třetiny odtržena od reality.“


Budeme se tedy opravdu těšit na sekundární analýzu PISA 2012 – Problem solving. Pokud tak byly otázky položeny, nedozvíme se náhodou, že se žáci učí řešit problémy při hodinách ICT, tu a tam v matematice, především však při zájmové a neformální činnosti, nebo dokonce snad při hraní počítačových her???

A co škola? Bude učit mladou generaci řešit problémy, kterých máme v této republice nemálo? Docela dost na tom záleží úroveň nejen jejich budoucího života, ale i každého z nás.

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger