Olga Janičatová: Vizualizér v hodinách českého jazyka a literatury?

úterý 10. června 2014 ·

Vizualizér je praktická pomůcka pro učitele a skvělá hračka pro žáky. Nabízí velmi pestré využití v různých částech hodiny a může se stát součástí již zavedených či nově objevovaných výukových metod.

Zpočátku jsem si myslela, že se tato pomůcku do mých hodin nehodí, ale teď se stává pravidelnou součástí mých jazykových nebo literárních hodin.

Chci se s vámi podělit o několik příjemných a užitečných zkušeností a nabídnout tak zároveň inspiraci do vašich vyučovacích hodin.

V úvodu hodiny používám metodu žákovské reflexe, jejíž součástí je kontrola domácího úkolu.
Vizualizér nám nabízí rychlý a snadný náhled do podoby splněného úkolu, kdy žáci předloží přímo pod vizualizér svoji domácí práci. Ta se v tomto okamžiku stává věcí veřejnou a ostatní žáci spolupracují na jejím vyhodnocení. Žák před třídou komentuje a vysvětluje vypracování úkolu a ostatní mohou cíleně reagovat na správnost jeho věcné stránky. Jako přidanou hodnotu v tomto případě získáváme možnost společně vyhodnotit i grafickou úroveň vypracovaného textu (přehlednost, návaznost, čitelnost apod.), která se tak stává významnou součástí celkového hodnocení.

Vizualizér lze samozřejmě využít ve všech výukových předmětech, kde nám nabízí takřka detailní pohled na text, předmět či obrázek.

S velkým ohlasem se proto setkalo využití této pomůcky v literatuře, kdy žáci dostali na základě úryvku z knihy vypracovat ve skupinách komiks na formát A4 a pak ho měli prezentovat.

Nejenže je samotné bavilo svou práci pod vizualizér správně nastavit a s komiksem pohybovat, ale zároveň si třída užívala zvětšeného formátu komiksu na promítacím plátně. Prezentace získaly nový „šmrnc“, stejně jako jejich procedura společného vyhodnocování. Zároveň odpadlo poněkud zdlouhavé „kolování“ materiálu po třídě, který se občas, co si budeme povídat, vrací i poškozen.

Z toho důvodu pod zvětšovací „oko“ vizualizéru již dávám materiály ze svého archivu, kdy zejména v hodinách literatury dokládám, např. při výkladu jednotlivých uměleckých směrů různé fotografie, pohlednice, obrázky, texty a grafy z časopisů.

V závěru hodiny probíhá žákovská reflexe i sebereflexe, kterou si žáci zapíší do svých sešitů a poté opět ukáží pod vizualizérem podobu jejího zpracování, kterou ústně komentují.

Vizualizér samozřejmě není pomůckou do každé vyučovací hodiny, ale může se stát její součástí podle našich výukových potřeb. Je potěšující, že žáci nepřijímají vizualizér jako nepříjemný nástroj kontroly, ale jako příležitost se ve výuce zviditelnit a předvést se v tom nejlepším slova smyslu.

Olga Janičatová, středoškolská učitelka
SOŠ a SOU Horky nad Jizerou

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger