Karel Vašíček: Dějiny informatiky. Od abaku k internetu – recenze

sobota 19. července 2014 ·

Počítače dnes používá prakticky každý, o jejich historii znají podrobnosti jen zasvěcení. Jejich historie je podstatně delší, než si většina uživatelů myslí. Kniha Friedricha Naumanna může tuto mezeru ve znalostech zaplnit.

Friedrich Naumann: Dějiny informatiky. Od abaku k internetu. Academia, 2009, Praha, 422 str., váz. ISBN 978-80-200-1730-7.

Kniha má 12 kapitol, jmenný rejstřík a seznam literatury. Zachycuje počítání a pomůcky používané pro počítání od pravěku do současnosti. Není to tedy jen historie moderních elektronických počítačů. Autor popisuje různé číselné soustavy, abaky, počítadla, vrubovky, mechanické kalkulátory Pascala, Schickarda, Leibnize a dalších tvůrců, logaritmické pravítko.

Vedle dalších obecně známých konstruktérů Babbage, děrnoštítkového systému Holleritha, je zde např. informace o Leupoldovi, německém matematikovi, konstruktérovi a autorovi, který v 18. stol. nejen sestrojil vlastní kalkulačku, ale sepsal dvě velká a významná díla: Theatrum arithmetico-geometricum a Theatrum machinarum. Druhé dílo bylo přeloženo do ruštiny.

Tento autor mě zaujal a našel jsem na Internetu elektronické verze. Hlavní dílo Leupolda je ZDE. Dílo Theatrum arithmetico-geometricum v PDF je ZDE. Bohužel je to sken zřejmě původního vydání a je to ve švabachu, takže to je pro mě obtížně čitelné, kdybych objevil nějaký moderní text, nebo překlad do jiného jazyka, tak bych pár stránek přeložil.

Autor knihy Dějiny informatiky Friedrich Naumann popisuje i nástroje a vynálezy na zpracování a přenos informací: telegraf, telefon, historii elektronek a tranzistorů a integrovaných obvodů. Autor má vynikající znalostí německé historie informatiky, ale líčí i historii v jiných zemích. Samozřejmě vedle USA, která je dnes velmocí, také Velké Británie, Francie, Japonska, bývalých socialistických zemí a dalších evropských zemí.

Byl jsem zvědavý, zda se zmíní o českém průkopníkovi IT světového významu Antonínu Svobodovi, autor samozřejmě nezapomněl a zmiňuje se o něm jako autorovi prvního světového teoretického díla o počítači. Uvádí se, že každý, kdo v Silicon Valley něco znamená, se učil buď u Antonína Svobody nebo jeho žáků a spolupracovníků. Je třeba poznamenat, že Antonín Svoboda vedl v Československu vývoj prvního československého počítače SAPO a kvůli potížím či házení klacků pod nohy emigroval do USA a za ním jeho další spolupracovníci.

Naumann samozřejmě nemůže nepopisovat historii IBM, Microsoftu, Apple a dalších firem, ale také historii Internetu.

Německého konstrukéra Konrada Zuseho líčí jako tvůrce prvního reléového počítače na světě. Občas se uvádí jako první počítač ten, na jehož se podílel britský matematik Alan Turing, který sloužil pro dešifrování německého šifrovacího přístroje z 2. světové války Enigmy. Tato historie byla až do 70. let utajovaná a počítač byl zřejmě po válce rozebrán.

Kniha obsahuje celou řadu obrázků, fotografií kalkulátorů či počítačů a portétů tvůrců a konstruktérů. Škoda, že seznam literatury neobsahuje seznam původních historických děl či odkaz na eventuální elektronickou podobu.

Hledal jsem na Internetu i díla Leibnize a toto je výsledek. Sebrané spisy Leibnize – informace v ruštině jsou ZDE. Spisy Leibnize v ruském vydání by měly být ZDE.

Našel jsem na ruském Internetu v PDF sebrané spisy Leibnize v sedmi dílech, které byly ve francouzštině, ale stáhl jsem si jen poslední čtyři, další stahování bylo placené a protože jsem si neuložil odkaz, nemohu teď webové stránky znovu nalézt, nicméně, pokud by měl někdo zájem, umístil bych na svých webových stránkách odkaz na úložiště, kam bych uložil PDF, které jsem si sám stáhl. Další stránka, na kterém jsou některá díla Leibnize je ZDE.

České vydání knihy recenzoval Dr. Ing. Lubomír Soukup, který často doplňuje či opravuje autora a odbornou revizi provedl Prof. Milan Mareš. Vedle této knihy bych zmínil knihu Jaroslava Folty Vývoj výpočetní techniky, která je stručnější a má skromnější provedení. Psal jsem o ní v časopisu Moderní vyučování. Kniha je vhodná nejen pro učitele informatiky, či programátory, ale je to titul vhodný i do školní knihovny pro potřeby studentů

RNDr. Vašíček Karel
exučitel matematiky, exprogramátor
www.mathpublishing.eu

Zveřejněno v časopisu Matematika, fyzika, informatika.

Knihu si můžete objednat ZDE.

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger