Martina Celecká: Tištěná nebo elektronická média u dětí?

čtvrtek 18. září 2014 ·

Schopnost čtení společně s psaním a počítáním patří mezi základní dovednosti, které jsou nezbytné pro fungování v civilizovaném světě. Plynulé čtení s porozuměním textu a jeho převedením do řeči je důležitým předpokladem pro rozvoj myšlení, učení, paměti a představivosti. V dnešní době prvňáci pravidelně používají počítač, tablet nebo mobilní telefon, a přitom neumí správně číst. Co pro to mohou udělat rodiče?
: Podklad k vystoupení lékařky MUDr. Martiny Celecké na tiskové konferenci Unie vydavatelů 10. 9. 2014


Jak přivést děti ke čtení

Děti bychom měli připravovat na čtení již od raného dětství. Vzbuzovat u nich zájem o knihy a hrát si s nimi „na čtení“. Předškolákům by měli dospělí pravidelně nahlas předčítat. Tím u nich rozvineme čtenářské dovednosti, jako jsou předvídavost děje, vizualizace, shrnování, kladení otázek či propojení textu s vlastní zkušeností. Pokud se nám podaří v předškolním dítěti vzbudit potěšení ze čtení a potřebu číst, je již na správné cestě stát se čtenářem. Čtení knihy či časopisu s blízkou osobou navíc upevňuje jejich emoční vazbu, rozvíjí sociální a komunikační dovednosti, zlepšuje slovní zásobu.


Číst se nelze naučit jinak než čtením

Kdo se naučil číst bez obtíží, jako dospělý si nepamatuje, jak se to naučil. Vnímá tuto dovednost jako přirozenou a dostupnou každému. Jsou za tím však hodiny trénování malého školáčka, který s pomocí vhodného nástroje (tištěné učebnice, obrázkové knihy, dětského časopisu) a s pomocí starší osoby (rodič, učitel, prarodič, sourozenec) postupně mohl zautomatizovat tuto dovednost. Přes různé mediální možnosti je „čtení z papíru“ tím nejvhodnějším způsobem pro začínajícího čtenáře. Menší děti mají rády krásné obrázky doplňující text. Rády na knihu sahají, opakovaně si ji prohlížejí a chtějí domyslet příběh.


Proč je vhodnější tištěný text oproti digitalizovanému u mladších školáků?

– dítě se čtením z papíru neunaví tak rychle,
– snadněji dodržuje správnou vzdálenost očí od textu,
– černá písmena na bílém papíře mají ideální kontrast,
– v knize, časopise nebo sešitu se snadněji listuje a vrací zpět k přečtenému textu,
– na papíře může s textem pracovat – podtrhávat, psát poznámky a kreslit,


Rychlost čtení

Pokud dítě dosáhne plynulosti čtení asi 70 slov za minutu, můžeme předpokládat, že již bude dobře zvládat náročnější text a o textu bude víc přemýšlet. Pak již záleží na vhodném vedení dítěte, aby čtení nevyměnilo za jinou snadnější formu zábavy (jako je například počítačová hra).


Poruchy čtení

Do dětské psychiatrické ambulance se dostávají děti, které mají různé psychické potíže a poruchy chování. Tyto děti často selhávají ve škole, přestávají mít zájem o další vzdělávání anebo u nich nejsou patrny pokroky ve vzdělávání. Pokud se u dítěte objeví problém týkající se čtení (dítě odmítá číst, neumí číst, dělá při čtení chyby), je nutno zvažovat, zda základem potíží není specifická porucha čtení – dyslexie. Nejdříve však musí lékař vyloučit jiné příčiny – zda nejde o následek smyslové vady, nedostatečné inteligence či následek vnějších okolností.

Vnějšími okolnostmi mohou být: nedostatečná stimulace dítěte v rodině, vícejazyčná výchova, nedostatečná příležitost ke vzdělávání. Včasná diagnostika dyslexie umožňuje nápravu poruchy správnou rehabilitací, která se děje tréninkem čtení pod odborným vedením. Při rehabilitaci se používá čtení tištěného textu a individuální přístup k dítěti. V případě, že se porucha neodhalí a nerehabilituje včas, potíže přetrvávají do dospělosti. Následkem může být snížené sebehodnocení, problematické chování, selhání v komunikačních dovednostech a sociálních interakcích.


Interakce s moderními technologiemi a nadměrná konzumace médií

V dnešním světě je nutná gramotnost v používání informačně-komunikačních technologií. Problémem však je narůstající doba, kterou s elektronickými médii trávíme a s tím i narůstající negativa, která nepříznivě ovlivňují celou společnost. Zvláště pak zdravý vývoj dětí a adolescentů. Bezproblémoví uživatelé ve věkové skupině 7–18 let tráví u těchto médií maximálně 1 až 3 hodiny denně, nejmladší školní děti maximálně hodinu denně. Mozek dětí se stále vyvíjí, proto by neměl být přetěžován jednostranně. Běžně však tato věková skupina tráví s elektronickými médii asi třikrát delší dobu. Ve své praxi přicházím do kontaktu s dětskými pacienty, kteří projevují rysy závislosti – např. na internetu, na mobilu či na počítači. Rodiče často dlouhou dobu podporují „vysedávání“ dětí u digitálních médií a pak jsou zaskočeni, když dítě začne mít potíže.


Roztěkané, unavené a rozladěné děti

Děti jsou při nadměrném používání elektronických médií zahlcené informacemi (často i zcela nevhodnými a nepřiměřenými jejich věku). Jsou roztěkané, unavené, nesoustředěné, nespokojené a rozladěné. Mají problémy s chováním, trpí bolestmi hlavy a zad, selhávají ve vzdělávání (proti jejich skutečným předpokladům), mají problémy se spánkem a objevují se u nich psychosomatické potíže. Starší děti tráví hodně času na sociálních sítích, což jim narušuje běžné sociální a komunikační fungování. Preferují tak „virtuální“ sociální kontakty (často nové) před těmi reálnými. V této oblasti jim pak může hrozit i nebezpečí zneužití dospělým.

V nabídce počítačových her a videoher jsou hry agresivní, což iniciuje nebo zvyšuje agresivní chování dětí. Děti od 7 do 11 let věku mají konkrétní myšlení, mohou snadno napodobit praktiky hry v reálném životě bez odhadnutí reálných následků. V běžném životě tito hráči také více riskují.


Zdravotní rizika z nadměrného používání elektronických médií

Výrazným negativem používání elektronických médií jsou zdravotní rizika, která vznikají ze sedavého způsobu života, nevhodné polohy u počítače, narušení životosprávy a psychického přetížení.

Psychická rizika:
– únava, podrážděnost, narušení koncentrace, zhoršení paměti, selhávání ve škole,
– poruchy spánku, noční pomočování,
– neurotické potíže a tiky,
– psychosomatické potíže,
– depresivní příznaky,
omezení sociálních reálných kontaktů (nahrazení sociálními kontakty na síti),
– zhoršení vztahů v rodině,
– rysy závislosti, abstinenční příznaky při odnětí (nervozita, pohotovost k agresi, bažení),
– agresivita, napodobování násilného chování, snížení empatie, šikanování,
– hostilita (agresivní či nepřátelské jednání vůči druhým lidem),
– pseudo ADHD syndrom (Attention Deficit Hyperactivity Disorder = hyperaktivita s poruchou pozornosti).

Tělesná rizika:
– oční onemocnění – počítačový zrakový syndrom,
– bolesti hlavy,
– vadné držení těla, bolesti páteře a horních končetin,
– obezita se všemi následky,
– poruchy příjmu potravy,
– epilepsie.


Desatero správné výchovy malého čtenáře

1. Čtěte dětem nahlas a seznamujte je s knihami už od batolecího věku (leporelo, hračka).

2. Zaveďte čtení jako rituál před spaním.

3. U příběhu si povídejte, střídejte se ve čtení.

4. Trénujte čtení každý den. V 1. a 2. třídě by dítě mělo číst 10 až 15 minut denně nahlas, od 3. třídy aspoň občas nahlas. Se starším dítětem si čtěte potichu vedle sebe.

5. Jděte příkladem. Ukažte dítěti, že čtení je součástí vašeho běžného života.

6. Nechejte výběr knihy nebo časopisu na dítěti, ale pomozte mu. Obsah by měl být přiměřený úrovni vývoje psychiky dítěte.

7. Objednejte dítěti předplatné časopisu, přihlaste je do knihovny, choďte do knihkupectví.

8. Dítě ke čtení motivujte. Projevujte zájem o to, co si dítě prohlíží, co čte, chvalte jeho zájem o knížky, časopisy i komiksy.

9. Nikdy nepoužívejte čtení jako trest.

10. Elektronická média (počítač, televize, mobil, čtečky, tablet) nezakazujte, ale vymezte čas jejich používání.


MUDr. Martina Celecká je lékařka se specializací na psychiatrii a dětskou a dorostovou psychiatrii, Thomayerova nemocnice Praha

2 komentářů:

Pavel PEŠAT řekl(a)...
19. září 2014 v 0:57  

Pěkně napsáno.

Anonymní řekl(a)...
21. září 2014 v 21:57  

S většinou napsaného lze souhlasit.
Na druhou stranu je to typický příklad nepochopení role digitálních technologií v učení: předpokládá, že nějaká digitální technologie bude používána jako náhrada jiné - tradiční - technologie úplně stejným způsobem. V tomto případě náhrada knihy. Takový postup samozřejmě není vhodný a jak text správně ukazuje, má mnoho nevýhod. Škoda jen, že autorka neobviňuje toto tradiční použití nové technologie, ale nesprávně "elektronická média".
Autorka hází elektronická média do jednoho pytle, což je zásadní chyba. Popisované problémy "digitalizovaného textu" samozřejmě nemají s podstatou digitálního zpracování nic společného, hlavní problém je ve skutečnosti ve fluorescenčním displeji, který má skutečně výše uvedené nevýhody (na ty je vhodné upozorňovat). Značně odlišná je charakteristika elektronické čtečky, které se ale autorka vůbec nevěnuje, což je v souvislosti se čtením dost zásadní opomenutí.
Text je nevyvážený, jak jsme už v ČR u digitálních technologií ve vzdělávání bohužel zvyklí. Pokud negativně hodnotí "nadměrnou konzumaci" z fluorescenčních displejů, měla by autorka v rámci objektivity hodnotit i nadměrnou konzumaci u knih - mnohá rizika jsou totiž společná (únava, podrážděnost, omezení sociálních reálných kontaktů, pohybové problémy, bolest očí atp.).

Ondřej Neumajer

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger