Jak to vypadá, když se děti „nevychovávají“

úterý 25. listopadu 2014 ·

Kateřina Králová je pedagožka, která s dětmi pracuje už více než patnáct let. A právě ona je autorkou principů Nevýchovy a snaží se je šířit mezi další rodiče. Podle jejích slov je jedním z důvodů to, že na tak důležitý životní úkol, jako je výchova, nás nikdo nepřipravuje, přestože se bude týkat většiny z nás.

…„Kateřina věří, že dítě je v podstatě hotový člověk: „Už teď v sobě všechno má. Jen vrůstá do rodiny a společnosti. Není třeba ho nic učit, učí se samo. Od svých nejbližších, rodičů a učitelů. Učíme ho tím, jací jsme, co děláme, jaký život žijeme, ne slovy nebo postupy. Stačí mu být partnerem a žít vlastní život podle svého nejlepšího vědomí. Dítě je v tomhle geniální, učí se nápodobou, saje do sebe všechny poznatky i vzorce chování. Jakákoliv snaha navíc je navíc.


Tabula rasa, nebo divoké zvíře?

Nutkání dítě formovat a usměrňovat podle ní vychází z klasických koncepcí pedagogiky. Vidí ho jako takové ničím nezasažené „divoké zvířátko", které by se nám bez výchovy mohlo vymknout z rukou, přerůst přes hlavu, vyrůst v kriminálníka. Druhý pohled káže, že dítě je nepopsaný list, co do něj nezapíšeme, to v něm není. Je v podstatě hloupé, potřebuje, abychom ho učili, ochraňovali ho, pečovali o něj a jeho vývoj, budovali mu sebevědomí. Nevýchova však nevychází ani z jednoho z těchto pohledů.

„Víme, že dítě je skvělé a má v sobě všechno už teď. Není potřeba rozvíjet jeho sebevědomí, protože je si úplně vědomo sebe sama, alespoň dokud ho o to klasickými výchovnými postupy nepřipravíme. Já jako rodič potřebuji dělat jen pět věcí: milovat ho, důvěřovat mu, inspirovat ho vlastním životem, nepřekážet mu a užívat si společný čas. Pokud mám teď ve výchově jakékoliv trable, je to výsledkem toho, že k dítěti takto nepřistupuji," tvrdí Kateřina Králová.

Jak taková nevýchova vypadá? V první řadě žádné moralizovaní dítěte. Slova jako špatný, zlobivý, ošklivý jsou zapovězena. Dále je to akceptování faktu, že dítě nejlépe ví, co potřebuje, a v tu chvíli si o to řekne. Základem nevýchovy je pak kvalitní komunikace na partnerské úrovni. Podle Kateřiny Králové je dítě schopné pochopit a vymyslet vlastní řešení, pouze se musíme dostatečně snažit mu vysvětlit, co se děje a proč. „Máme na to takovou pomůcku. Řekla bys tohle kamarádce? Chovala by ses k ní takhle? Pokud ne, tak to tak neříkej ani dítěti. Je jenom menší, ne hloupější," dodává.


Výchova dobrým příkladem

Nevýchova podle Králové neznamená nechat dítě jako dříví v lese. Změna přístupu podle ní zkvalitní vztah a vzájemný respekt. Ale nevyrostou z takových dětí nevychovaní fracci, kterým na nikom nezáleží?

„Výchova i nevýchova není o tom, co říkám. Jde o to, co skutečně dělám. Pokud se já budu chovat morálně, dítě se to ode mě může naučit. Pokud ho budu poučovat o úctě k lidem a přitom za rohem budu pomlouvat důchodce, dítě to pozná. Nevím, kde jsme přišli k přesvědčení, že ho můžeme takhle lehce oblafnout. Pokud ale bude jeho dovednost, třeba zdravení, výsledkem strachu, špatného pocitu, nestojí na pevných základech. Představte si sami sebe. Děláte s radostí věci, které jste se naučili proto, že vás někdo strašil?" ptá se rodičů pedagožka a lektorka. Podle jejího názoru je právě moralizování a nucení dětí do činností, o jejichž smyslu nejsou přesvědčeny, živnou půdou pro vymezování se vůči rodičům…“

Celý text článku si můžete přečíst ZDE.


Pro jak staré děti Nevýchova je?

„Stejně jako začneme s autoritativním přístupem k dítěti hned po jeho narození, Nevýchovu můžete zahájit také kdykoliv. Jako jinde, i v Nevýchově platí: čím dřív, tím líp. Fakt, že je náš partner v zavinovačce, mění jen to, že nám zatím neumí odpovědět. To ale neznamená, že spolu nekomunikujeme. A možná je snadnější popisovat své chování či pocity před nemluvnětem, než začít u puberťáka. Ale i v období dospívání vás děti dokáží překvapit. Začít se dá i v osmnácti, s dospívajícími je to možná jednodušší, protože jsou na partnerství velmi citliví.“


Příběhy rodičů

„Tomuhle říkám rodičovská maturita. Poslední dobou jsme odpoledne odcházeli ze školky za úděsného brekotu a vztekání mého „školkového“ synka doprovázeni soucitnými pohledy všech ostatních maminek. Když jsem se ptala, co by potřeboval, tak odpovědí bylo, že chce odnést k autu. Jenže já jsem měla na břiše v nosítku brášku (10 měsíců). Zapeklitá situace. Dvě děti takovou dálku neutáhnu (ani kdyby se mi chtělo). Dnes byl hysterický záchvat obzvláště silný. Říkala jsem, že chápu, že se zlobí na bráchu, ale že se musíme nějak dostat k autu, co že navrhuje atd. Nikam to moc nevedlo. Pak jsem ho kus trochu násilím táhla, ale v tom jsem se necítila dobře já ani on. Tak jsem si sedla, byla tam s ním a čekala, co bude. Chtěl se zase vrátit. Zeptala jsem se, zda by chtěl pochovat. Dlouho jsme se chovali a pak jsem se zeptala, zda se bojí, že ho mám méně ráda než malého bráchu. Takové srdceryvné JO jsem od něho ještě nikdy před tím neslyšela. Ujistila jsem ho, že ho mám ráda a že je pro mě moc důležitý a že je můj brouček atd. Chvíli jsme se ještě mazlili a pusinkovali. Po chvíli řekl: Mami, já už chvi jít domů. Dal mi ruku a šli jsme. V naprostém klidu a pohodě…“ (Petra Procházková)

Další příběhy najdete ZDE.


Nevýchovu už znají rodiče v 57 zemích světa. Jenom v ČR má 40 000 aktivních rodičů a každý měsíc se připojuje 1000 dalších. Bez složitých teorií, s dostupností kdykoli a odkudkoli pomáhá zvláště mladým matkám, které si často v krizových situacích nevědí rady, nevědí, jak se s dětmi domluvit. Spoustu reakcí můžete najít na internetu – ve velké většině jsou kladné.

Nevýchova má svou komunitu i na Facebooku. Vzniká tu nová sounáležitost pro moderní rodiče, nacházejí tu přístupy, které většinou ve svém dětství nepoznali. Zajímavé je, jak reagují děti od těch nejmenších. Ale o tom si už přečtěte sami.


Připravila Jana Hrubá

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger