Jana Hrubá: DOKUMENTY 32. Dost bylo Vopěnky!

pondělí 2. června 2014 · 0 komentářů

V únoru 1992 se vyhrotila situace kolem platů učitelů. Odbory vyhrožovaly stávkou. V Čelákovicích se 22.–23. 2. konala porada předsedů oblastních rad ČMOS pracovníků školství a ředitelů školských úřadů, aby jednala o platových poměrech zaměstnanců v rozpočtových organizacích, o návrhu MŠMT na zvýšení vyučovací povinnosti učitelů a vychovatelů, o financování regionálního školství a postavení učitele ve společnosti.


Stávka na obzoru

„Během jednání se sešlo nové Kolegium ministra, jehož členové se zabývali momentálními prioritami školství. Většina konstatovala, že v tuto chvíli platy učitelů nepřímo ovlivňují úroveň školství. Již dnes z finančních důvodů odcházejí ze školství učitelé nejen dobří, ale i průměrní. Tuto prioritu posléze potvrdili v diskusích i ostatní účastníci konference. Náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy ing. Jan Koucký proto znovu, stejně jako i na minulých zasedáních odborových pracovníků školství, opakoval: „ Ministerstvo od prvního dubna, i v případě, že nebude schválen zákon o platových poměrech rozpočtových a příspěvkových organizací, uvolní rezervy na mzdy učitelů.“ Tím se oproti začátku loňského roku mzda zvýší o 31 procent. Školy samotné mohou zvýšit platy učitelů i převedením provozních prostředků do mezd. Slova potvrdil později sám ministr RNDr. Vopěnka…

„Nevidím jinou cestu, než podřídit se zákonným možnostem a platným platovým vyhláškám. Ministerstvo má částku danou zákonem – státním rozpočtem. Nechť odboráři kritizují ministerstvo, až ji použije neuváženě či neodborně, ale nechť nekritizují ministerstvo, že nemá víc peněz. V tom případě se musí obrátit na veřejné mínění a na poslance,“ poznamenal k vývoji jednání ředitel Školského úřadu v Teplicích Jan Žák.“

Zdroj: Stávky – ad acta. Telegraf 24. 2. 1992

Všímáte si, jak témata jsou stále stejná?A jak jsou problémy (dnes již dlouhé roky) řešeny nesystémově?

„ Jsem hrdý na svého pana ministra a udělám vše, aby se v našem okrese učitelé k demonstracím nepřidali.“ „Páni učitelé mají dva roky svobodu, mohou učit, co chtějí, ale na školách není vidět, že by učitelé byli progresivní částí národa. Chtějí-li přidat peníze, ať je opravdu za co. Jsem pro zlepšení platů, ale nátlakovým akcím bych neustupovala.“ Tyto dva názory zazněly z úst ředitelů školských úřadů na jejich včerejší poradě v Čelákovicích…

Třetina odborových organizací je prý připravena vstoupit do stávkové pohotovosti. Když v neděli ráno za zástupci odborářů přijel ministr Vopěnka, dozvěděl se o záměru svolat na 7. březen do pražské Sportovní haly shromáždění na podporu zmíněného zákona „o mzdě“. Po tomto zjištění zrušil ministr plánované společné jednání zástupců státní správy a odborářů a odvedl si „své“ ředitele školských úřadů do nedalekého kulturního domu k separátní schůzce.

Jsem hrdý na své ředitele školských úřadů,“ poděkoval pak ministr za jednomyslné odsouzení odborářských postojů a jejich zamýšlené demonstrace. „Česká vláda usiluje o to, aby dobří učitelé mohli být lépe zaplaceni. Vyšla nám vstříc a umožnila školství a zdravotnictví čerpat v prvním čtvrtletí 23procentní valorizaci, zatímco ostatním resortům jen 20. Záměr uskutečnit 7. března – v den Masarykových narozenin – demonstraci, mě zamrazil. Připomíná mi to setkání předsedů závodních rad v únoru 1948. Veřejnost učitele určitě nepodpoří.“

Přítomní odboráři nakonec od demonstrace i stávkových pohotovostí ustoupili a přijali s představiteli ministerstva školství dohodu, která mj. obsahuje uvolnění mzdových prostředků ve výši minimálně 31 procent základního platu k 1. dubnu 1992…“

Zdroj: Kučerová, Vlaďka: Učitelé stávkovat nebudou. Mladá fronta 24. 2. 1992


Odvolají svého ministra?

„ Na veřejnou besedu o problémech školství, kterou uspořádala ČSSD v Domě kovoprůmyslu na Smíchově, nepřišli jen ti, na něž se nejvíce čekalo – zástupci ministerstva. Říká se, že jsou tak zaneprázdněni výročím J. A. Komenského, že nemají čas na školství. Nevadí, učitelé se dostavili a měli leccos na jazyku…

Mnoho dotazů a nemnoho nadšení mezi učiteli vyvolává Program rozvoje výchovně vzdělávací soustavy ČR (1. krok), který bude do vlády předkládat ministr školství ČR P. Vopěnka… Předseda školské komise ČSSD doc. Otto Roth zdůraznil, že ministerstvo mělo dva roky na důkladné rozpracování nového školského programu. To, co ministr Vopěnka však předkládá, je narychlo sestavené. Ve hře byly další čtyři návrhy od různých iniciativních skupin, ty však byly odloženy do šuplíku. Doc. Roth vyslovil domněnku, že ministr Vopěnka musel do konce března předložit vládě jakýsi návrh, proto ve spěchu vznikl tento nepovedený program. Současné připomínkové řízení je pravděpodobně jen jakousi zástěrkou, aby nikdo nemohl říci, že nebylo přihlédnuto k připomínkám… Podivné rovněž je, že tento návrh by měla vláda pouze „vzít na vědomí“. V této souvislosti požádal doc. Roth poslance ČNR, aby ve svém připomínkovém řízení postupovali velmi zásadně…

Všichni účastníci besedy se shodli, že obecně mezi učiteli panuje odmítavé stanovisko k nové koncepci školství ministra Vopěnky. Člen rady Odborového svazu školství Čech a Moravy J. Roček řekl, že připomínky jejich svazu byly v koncepci opomenuty. V této souvislosti několikrát zazněl dotaz, jak je možné, že P. Vopěnka (a nejen on) ještě na ministerstvu školství působí. Jak se vyjádřil jeden z přítomných pedagogů, „v demokratické společnosti by ministr za podobné nedostatky už na svém místě dávno neseděl…“

Zdroj: Odvolají svého ministra? Právo lidu 28. 3. 1992


Dost bylo Vopěnky

„Pane ministře, děkujeme za všechno… Dříve, než se tento a další umírněně laděné transparenty objevily nad hlavami několika stovek pražských i mimopražských kantorů, vypadalo to na Staroměstském náměstí spíše jako na sjezdu bezpečnostních sil – nechyběly pendreky, pistole, vlčáci. Prý na ochranu učitelů. Prezident Mezinárodní pedagogické unie Alain Mouchaux, který svou přítomností vyjádřil plnou podporu požadavkům Českomoravského odborového svazu pracovníků školství, se asi divil. Učitelé sem nepřišli kvůli svým platům, jak se pan Vopěnka snaží přesvědčovat veřejnost. Jsou nespokojeni s nekoncepčností práce ministerstva. S tím, že návrhy vyhlášek a nařízení nevycházejí z praxe, dodnes nebyla přijata (ani projednána) Charta učitelů atd. Odboráři proto požadují výrazné personální změny na vedoucích místech ministerstva; toto stanovisko bylo jednomyslně přijato všemi pražskými předsedy 23. 4. 1992, na jehož základě proběhla výstražná stávka v pátek a manifestace včera. Pan ministr pozvání nepřijal.“

Zdroj: Dost bylo Vopěnky. Haló noviny 28. 4.1992 (Titulek článku je citací nápisu na jednom z transparentů – pozn. aut.)

„Městská rada odborových svazů pracovníků školství a obvodní rady OS pracovníků školství Prahy 1 až 10 zorganizovaly včera od 16 hodin protestní shromáždění pedagogických pracovníků k vyjádření stanovisek k práci ministra školství a celého ministerstva…

Cílem shromáždění bylo upozornit veřejnost na současnou situaci ve školství, na nefunkčnost ministerstva, na marné úsilí pedagogů o dialog v uplynulých dvou letech, na legislativní nedostatky, na nejasnosti kolem nové platové úpravy pro učitele…

Shromáždění bylo rovněž seznámeno s prohlášením Rady Společnosti středoškolských pedagogů, které otiskujeme v plném znění:

„Kořeny současného napjatého stavu ve školství vidíme především v nekoncepční práci MŠMT, neuspokojivé činnosti vedoucích pracovníků MŠMT a trvale přezíravém postoji MŠMT k iniciativám pedagogické veřejnosti.

Zdůrazňujeme především, že:

– doposud nebyl předložen uspokojivý návrh koncepce rozvoje školství

– chybí vyhlášky a prováděcí pokyny k novému platovému řádu. Tím nejsou vytvořeny legislativní podmínky pro zdárné zahájení školního roku 1992/93.

– významné dokumenty jsou připravovány na poslední chvíli a nepromyšleně

– jednání vedoucích pracovníků MŠMT je často autoritativní a nedemokratické

– byly zrušeny poradní sbory, výzvy k diskusi jsou formální a pedagogové nejsou zváni k přípravě důležitých dokumentů

– informace pana ministra a dalších vedoucích pracovníků MŠMT o současné situaci jsou jednostranné, neobjektivní a zavádějící. Vyvolávají nespokojenost mezi pedagogy a napětí mezi učiteli a veřejností.

Žádáme proto:

– odvolání náměstků ministra dr. Čecha a ing. Kouckého z výše uvedených důvodů

– odvolání poradce ministra ing. Hlaváčka, který bez jakékoli odpovědnosti a bohužel i zkušenosti ve školství má již téměř dva roky zásadní podíl na neuspokojivé práci MŠMT.

Domníváme se, že prof. Vopěnka, který je zodpovědný za práci svých podřízených a koncepci práce celého MŠMT, by měl zvážit své setrvání ve funkci ministra školství, mládeže a tělovýchovy.“

Zdroj: Kovaříková, Blanka: Chceme upozornit veřejnost. Noviny 28. 4. 1992

„Mezi účastníky mítinku jsme zaznamenali i poslance FS P. Dostála, V. Šilhána a L. Lise; P. Dostála jsme se aspoň krátce zeptali: Co říkáte dnešnímu shromáždění?
„Jsem rád, že se učitelé nebojí a mluví věcně. Myslím, že vážnost učitelského povolání není dostatečná a musí se za ni sami kantoři brát. Stále ještě nebyla naplněna myšlenka z programu OF o tom, že škola je nejdůležitější budova v obci. Pořád ještě není…“

Zdroj: (ap): Učitelé protestovali pod Mistrem Janem. Právo lidu 28. 4. 1992

„…Téma diskuse bylo neměnné. Špatný ministr, mnoho vyučovacích hodin a málo peněz. V celém průběhu demonstrace však ani jednou nezazněla informace o tom, co za poslední dva roky udělali sami učitelé. Co udělali v době, kdy jim už nikdo nediktuje, co a jak mají učit? A co na všechno toto dění rodiče dětí ZŠ?“

Zdroj: (van): Demonstrace učitelů. Český deník 28. 4. 1992

„Učitelé mohou být nespokojeni s řadou věcí, domnívám se však, že zásadní příčinou jejich nespokojenosti jsou rozpaky z nabyté svobody, kdy jim už nikdo neříká, co přesně mají dělat,“ řekl na včerejším brífinku Křesťanskodemokratické strany (KDS) ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Vopěnka.

Podle jeho informací budou s účinností od 1. května zařazeny platy učitelů středních škol do 9. (rozmezí základního platu podle délky praxe od 3900 do 5700 Kčs) či 10. platové třídy (4400 až 6380 Kčs), přičemž k základnímu platu bude možno přiznat osobní příplatek až do výše 2280 Kčs (9. třída) nebo 2552 Kčs (10. třída). Jak poznamenal P. Vopěnka, do 10. platové třídy spadají mj. platy přednostů okresních úřadů…“

Zdroj: (rš): Rozpaky ze svobody. Telegraf 28. 4. 1992


Média reagovala podle své politické orientace. Nicméně díky jim máme uchovány alespoň zlomkové informace o atmosféře doby, o jednání zúčastněných stran. Můžeme přemýšlet o jejich postojích, o jejich zodpovědnosti. Že by až sem sahaly kořeny dnešní rezistence některých učitelů?

V téže době bylo uveřejněno stanovisko nezávislé skupiny odborníků:

„Jako odborníci zastupující základní pedagogické obory vyjadřujeme hluboké zklamání,“ píší význační pedagogičtí odborníci ve svém stanovisku k návrhu Programu rozvoje výchovně vzdělávací soustavy v České republice“, jehož autorem je ministr školství, mládeže a tělovýchovy prof. dr. P. Vopěnka, DrSc. „S politováním konstatujeme,“ citujeme dále, „že předložený program v praktických krocích nereflektuje návrhy, které vypracovaly učitelské iniciativy i pedagogičtí odborníci (někteří v rámci grantových úkolů resortního výzkumu).“

Obsáhlé stanovisko, které zaslali pedagogové redakci Práva lidu, je odborným vyjádřením nesouhlasu s postupem pana ministra. Vyjímáme z něj jeho závěr: „Celkově lze konstatovat, že předložený návrh zatím nesplnil vládní úkol připravit celkový program české školské politiky, neobsahuje dlouhodobější výhled a zůstal dost hluboko pod demokratickými zvyklostmi i pod možnostmi naší pedagogiky a celé tvůrčí pedagogické obce ČR.

Namísto rozvoje výchovně vzdělávací soustavy v duchu humanity, demokracie a prosperity se jednostranně uplatňují zkušenosti z překonané minulosti. Velká výzva z prvého setkání tvůrčí pedagogické obce na celostátní konferenci „J. A. Komenský a přítomnost“, která se konala v Brně v březnu 1991, zůstává nenaplněna. Učitelské iniciativy i odborníci při tom nabízejí pomoc a připravili již nemálo expertíz a námětů k optimalizaci předpokladů. Žádný z dosavadních návrhů není však natolik ucelený, aby dovoloval další legislativně organizační změny ve struktuře našeho školství. Doporučujeme proto neodkladně ustavení týmu předních odborníků pro konkrétní projekty rozvoje českého (československého) školství. Výsledné ucelené projekty nutno pak předložit k důkladné odborné i veřejné diskusi a všechny otevřené nebo sporné otázky před jejich obecným zavedením experimentálně vyzkoušet na pokusných školách.“

Stanovisko podepsali: prof. B. Blížkovský, CSc., PhDr. V. Bokorová, CSc., prof. dr. J. Cach, CSc., prof. dr. V. Čapek, DrSc., prof. dr. L. Hintnaus, CSc., PhDr. F. Hýbl, doc. dr. Z. Kalous, CSc., prof. dr. J. Kotásek, CSc., doc. dr. V. Krejčí, CSc., prom. soc. H. Kubátová, doc. dr. M. Kubíčková, CSc., prof. dr. S. Kučerová, CSc., prof. dr. F. Malíř, DrSc., doc. dr. E. Opravilová, CSc., prof. dr. E. Pachmann, DrSc., doc. dr. J. Pelikán, CSc., prof. dr. B. Uher, CSc. a dr. Z. Veselá, CSc., vesměs pracovníci Masarykovy univerzity v Brně, Karlovy univerzity v Praze, ČSAV a Palackého univerzity v Olomouci.

Zdroj: Stanovisko nezávislé skupiny. Právo lidu – výstřižek z archivu autorky bez datace.


Další díly seriálu najdete ZDE.

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger