Ladislav Czémy a kol.: Agresivní chování ve školách ČR z pohledu učitelů a žáků 2. stupně základních škol

středa 29. října 2014 · 0 komentářů

Dotazníkové šetření na vzorku více než 1000 učitelů z náhodně vybraných škol zjišťovalo výskyt různých forem agresivního chování žáků na základních školách z hlediska učitelů. Pedagogové se nejvíce setkávali se slovní a fyzickou agresí mezi žáky a vandalismem vůči majetku a vybavení školy. 86% dotázaných uvedlo hrubé slovní výpady vůči učitelům, 16% uvedlo napadení někoho z učitelského sboru žákem.

Zdroj: CEPROS – Centrum výzkumu protidrogových služeb a veřejného zdraví, 2013


…Zcela jednoznačné je stanovisko učitelů 2. stupně základních škol v otázce, zda je agresivní chování žáků ve srovnání s minulostí četnější, či nikoliv. Více než tři čtvrtiny (76,7 %) učitelů uvedly, že dle jejich názoru je agresivita žáků na 2. stupni základních škol vyšší, než bývala dříve. Jen necelá pětina (19,1 %) učitelů se domnívá, že je zhruba na stejné úrovni, nikdo z učitelů neuvedl, že by agresivita žáků byla v porovnání s minulostí nižší. Zbývající 4,2 % učitelů tuto okolnost nedokáží posoudit…

Z porovnání jednotlivých skupin respondentů vyplývá, že učitelé – muži se častěji než ženy domnívají, že agresivita žáků je zhruba stejná, jako bývala dříve, ženy jsou naopak ve větší míře toho názoru, že agresivita je vyšší...


Shrnutí

Cílem výzkumu bylo analyzovat rozsah a formy agresivního chování na 2. stupni základních škol v České republice z pohledu učitelů, zjistit jejich postoje ke kompetencím pro řešení agresivity žáků, problémy, které jim agresivní chování žáků způsobuje a zda by se do řešení těchto problémů měly zapojit jiné subjekty. Spolu s tím bylo cílem identifikovat názory učitelů na účinnost jednotlivých způsobů ovlivňování agresivity žáků. Výzkum proběhl ve 115 základních školách s 2. stupněm v celé České republice. Celkem se do něj zapojilo 1003 učitelů. Sběr dat byl prováděn prostřednictvím on-line webové aplikace dotazníku.

Nejrozšířenější formou agresivního chování žáků je podle učitelů jednoznačně hrubá slovní agrese mezi žáky. Častěji se vyskytuje rovněž fyzická agrese mezi žáky, úmyslné poškozování vybavení nebo majetku školy a úmyslné poškozování nebo ničení věcí žáků. Slovní a fyzická agrese vůči učitelům je méně častá, nicméně pokud se takové případy vyskytly, je nezbytné je považovat za velmi závažné.

Názor učitelů na výskyt jednotlivých forem agresivního jednání je jednotný. Nebyly identifikovány statisticky významné rozdíly v hodnocení mužů a žen, jednotlivých věkových skupin či dle délky praxe a třídnictví. Pouze v případě kyberšikany ženy – učitelky a učitelé, kteří měli v posledním roce třídnictví, uváděli, že se s kyberšikanou setkávali častěji.

Výzkum prokázal, že s výjimkou kyberšikany má výskyt agresivního chování žáků ve všech jeho formách vliv na spokojenost učitele v povolání a jeho psychickou pohodu. Platí, že učitelé, kteří byli vystaveni či častěji se setkávají s agresivním chováním žáků, jsou méně spokojeni v učitelském povolání, práce je neuspokojuje, nechodí do ní rádi a nevnímají ji jako obohacující. Z hlediska psychického hodnotí tito učitelé své duševní zdraví jako horší a rovněž uvádějí, že je práce velmi psychicky zatěžuje. Jednoznačným závěrem výzkumu je skutečnost, že agresivní chování žáků má velký vliv na spokojenost pedagoga s jeho profesí i jeho duševní pohodu.

Z hlediska názoru učitelů na kompetence k řešení agresivity platí, že většina z nich zastává stanovisko, že si s agresivitou umí poradit. Více tento názor zastávají muži, učitelé s delší praxí a ve vyšším věku. Větší část dotázaných pedagogů je též toho názoru, že má dostatek informací, sociálních dovedností a nástrojů, aby agresivitu žáků zvládla. Nicméně by přivítali v této oblasti větší podporu ze strany vedení školy.

V souvislosti s kompetencemi k řešení agresivity žáků platí, že ti učitelé, kteří jsou v učitelském povolání spokojeni, práce je uspokojuje, obohacuje je a kteří ji nevnímají jako psychickou zátěž jsou v oblasti kompetencí sebevědomější, více si věří a nepociťují ve větší míře nedostatek informací, sociálních dovedností a nástrojů v této oblasti.

V případě výroků, mapujících agresivitu jako problém v práci pedagoga, se pedagogové nejvíce ztotožnili s tezí, že agresivita mezi žáky výrazně ztěžuje výuku a zhoršuje klima ve třídě. Tuto skutečnost je třeba vnímat jako stěžejní problém v práci pedagoga. Velká míra souhlasu byla rovněž vyslovena s tvrzením, že agresivita žáků patří mezi problémy, které učitel musí v rámci své práce řešit, a že je společným tématem učitelů v jejich škole. Všechny tyto skutečnosti signalizují závažnost problému agresivity žáků a nutnost jeho soustavného a cílevědomého řešení.

V případě agresivity žáků jako problému, který by měl řešit někdo jiný než pedagog, platí, že učitelé významně podporují myšlenku, aby jim s řešením agresivity žáků pomáhal i jiný subjekt. Především by to měli být rodiče – největší podporu získal názor, že škola potřebuje účinný nástroj, jak přimět rodiče, aby omezovali agresivitu dětí ve škole. Významně je podporována rovněž teze, aby agresivní chování žáků řešil odborník, např. školní psycholog, aby se učitelé mohli plně věnovat výuce. Učitelé jsou rovněž ve velké většině pro zavedení možnosti dočasného vyloučení žáka ze školní docházky v případě jeho zvláště agresivního chování. Tyto teze získaly nejvíce souhlasných stanovisek ze všech 14 tezí, věnovaných názorům učitelů na agresivitu žáků.

Z výzkumu též vyplynulo, že za nejúčinnější prostředky potlačování agresivity žáků na základní škole učitelé považují osobní a pedagogický přístup pedagoga, ovlivňování agresivity žáků prostřednictvím rodičů a spolupráci se žáky např. formou školní prevence, peer programů apod. Názor na tyto formy je u učitelů poměrně homogenní a vykazuje velkou míru shody a nízký podíl odpovědí „nevím“.

O účinnosti uvedených způsobů ovlivňování agresivity žáků jsou více přesvědčeni ti pedagogové, kteří jsou ve svém učitelském povolání spokojeni a práce je uspokojuje a obohacuje. Skeptičtější jsou naopak učitelé, kteří svůj psychický stav hodnotí jako horší a uvádějí, že je práce učitele psychicky zatěžuje. (str. 43–44)

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger