Jáchymovská základka zavedla tablety do tříd s romskými žáky. Jako první

úterý 11. listopadu 2014 · 0 komentářů

Patnáct let vedl Jan Musil prestižní jazykovou školu v Klášterci nad Ohří. Domluvil studentům stáže ve Velké Británii či Německu a k ruce měl špičkové vybavení. Před třinácti roky se však rozhodl pustit do úplně jiného projektu – stal se ředitelem základní školy v Jáchymově, kde narůstal počet problémových dětí a město se vylidňovalo.

Škola měla tehdy k dispozici jediný počítač. Dneska má tabletovou učebnu, která se otevírala minulý týden, vlastní střižnu a žáci se sem začínají vracet. Musilův úspěch je o to výjimečnější, že se mu podařilo vrátit škole renomé v místě, které sužuje jedna z nejvyšších republikových nezaměstnaností a patří mezi sociálně vyloučené lokality.

Ze začátku čekalo na vystudovaného češtináře a dějepisáře nelehké období. "Učil jsem v Jáchymově jeden rok před šestatřiceti lety a zjistil jsem, že jediné, co se za tu dobu změnilo, byla výměna oken," vzpomíná. Nejdřív se musel pustit do oprav budovy, protože třeba elektrické rozvody byly dávno ve výsluze. Chtěl, aby i v Jáchymově mohly děti pracovat s nejmodernějším vybavením a aby je učili kvalitní učitelé.

Na všechny změny byla potřeba spousta peněz. Musil využil toho, že se v Centru celoživotního vzdělávání v Karlových Varech, které spoluzakládal, naučil pracovat s dotačními či grantovými výzvami. Jen třeba za loňský rok se škole podařilo z ministerských programů a od sponzorů získat 1,2 milionu korun, rok předtím byla ještě úspěšnější.


Počítače do tříd

První počítače do školy dodalo právě Musilovo centrum a ty nejlepší si nenechali učitelé ve sborovnách, ale rovnou šly žákům do učeben. Dneska už trudné začátky ve škole připomíná máloco, na opravu třeba čeká ještě tělocvična. Ve dvou učebnách už mohou žáci pracovat s tablety a ze spolupráce s pražským ČVUT brzy do Jáchymova doputuje další desítka chytrých zařízení pro učitele. "Budou rok docházet na školení, aby věděli, jaké jsou trendy v dotykových technologiích," popisuje plány energický pedagog.

V nové učebně se třeba může učitel propojit přes svůj tablet se zařízeními všech žáků a na jejich ikonách sledovat, jak pracují. Jednotlivé výsledky se pak dají pustit na velké obrazovce v čele třídy – třeba jako když sedmáci vytvářejí myšlenkovou mapu toho, co si spojují s Jáchymovem. Příznačné je, že ve třídě místo obrazu prezidenta visí podobizna Jana Ámose Komenského.

Jáchymovská škola je ovšem průkopníkem především v oblasti takzvané inkluze, tedy nastavení rovných podmínek pro všechny děti bez ohledu na sociální či zdravotní znevýhodnění. Podle Nadace Open Society Fund Praha je jáchymovská škola první českou základkou, kde s tablety pracují romští žáci.

Za to, že především tyto děti končí takřka automaticky ve zvláštních školách, už začala Česko vyšetřovat i Evropská komise. Ve speciálních zařízeních nejsou jen děti s těžkou poruchou učení, ale i s lehkými vadami anebo ty, které nemají dobré rodinné zázemí.


Vzdělání pro všechny

Jan Musil se rozhodl pro náročnější variantu – za poslední tři roky neodmítla jeho škola žádného žáka a do zvláštní školy poslala jediného. Aby se to povedlo, musel ředitel předělat učitelský sbor.

Někteří pedagogové nesouhlasili s tím, aby v jedné třídě seděli talentovaní žáci spolu s těmi, kteří jsou špatně zvládnutelní nebo potřebují intenzivnější pomoc. Ještě letos se tu museli rozloučit s jednou výchovnou poradkyní, protože se za ředitelovými zády pokoušela domluvit s vedením obce na rozdělení prvňáků do dvou tříd. Tu s bezproblémovými dětmi chtěla pak učit sama.

Pro Jáchymov jde ostatně o otázku přežití – kdyby jediná základní škola zavřela, protože by do ní kvůli mizerné úrovni nechtěl nikdo chodit, rodinám by nezůstalo mnoho důvodů, aby se neodstěhovaly. Učitelský sbor stojí ředitelovo rozhodnutí více práce, ale už teď je zjevné, že se třídy zase zaplňují.

Mnohé děti potřebují individuální plán, nejdůležitější je však zapojení rodiny. "V tom je Jáchymov velmi dobrým příkladem. Vždycky zdůrazňujeme, že nejde rozvíjet děti bez toho, aby se škola zapojila do života celé komunity a vtáhla rodiče," říká Karin Marquesová z Open Society Fund, která se školou dlouhodobě spolupracuje.


Aktivity školou nekončí

Škola třeba zavedla vzdělávání i pro dospělé, aby rodiče proškolila, jakou vadu nebo nevýhodu má jejich dítě a jak mu s ní mohou sami pomoci, aby mu učení usnadnili. Přímo ve třídách jsou pak dětem k ruce asistenti, logopedka, psycholožka a speciální pedagožka. A posledním zazvoněním aktivity školy nekončí. Jako první v Karlovarském kraji zavedli školní klub pro žáky druhého stupně, což je svého druhu družina – mají tu k dispozici netbooky či interaktivní tabuli, na kterých si mohou dělat domácí úkoly; ve vedlejší místnosti je zázemí pro školní časopis a nahrávací studio se střižnou.

O kousek dál v budově školky je galerie, která Jáchymovu přináší další unikát – vznikla v rámci projektu O2 Think Big, jenž byl zacílen na dobré nápady středoškoláků a vysokoškoláků. Ze základních škol uspěla s projektem jediná, deváťáci z Jáchymova. "Líbí se mi tu mnohem víc než na jazykové škole v Klášterci. Tamější děti pak na ulici ani nepozdravily, namísto elity z nich byli elitáři. Zdejší děti se sem vracejí, a ze školy se tak stává to, čím původně byla – přirozená součást života ve městě," vysvětluje ředitel, kterému zbývá necelý rok a půl do důchodu. "Pokud mi však bude sloužit zdraví, rozhodně se tam nechystám," ujišťuje.


Celý text si můžete přečíst ZDE.

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger