Jak usnadnit nejen Žanetě cestu ke vzdělávání?

středa 7. ledna 2015 ·

Když se jí paní učitelka zeptá, co si lidé oblékali před sto lety, odpovídat nechce. Ale když má popsat princip parního stroje je nadšená a celá se rozzáří. Je jasné, že ji zajímají hlavně technické obory a baví matematika nebo fyzika. V osmé třídě základní školy u žáka nic neobvyklého. Až na to, že Žaneta Beková se narodila s dyskinetickou formou dětské mozkové obrny.

Kromě těžkého motorického defektu má dívka oční vadu a zcela jí chybí schopnost aktivního vyjadřování. To vše při zachovaném intelektu. Žaneta je zcela odkázána na pomoc druhých, bez jejich pomoci si neodežene ani mouchu. Svůj handicap si plně uvědomuje a snaží se ho kompenzovat studijními výsledky. Má obrovskou touhu po vzdělávání.

Žaneta je žákyní školy SVÍTÁNÍ v Pardubicích. Její maminka ji třikrát týdně přiveze autem a pomocí invalidního vozíku přemístí až do třídy. Žaneta se učí formou otázek a odpovědí. Umí odpovědět jen „ehm a ne“. Když souhlasí, navíc bouchne rukou, když nesouhlasí, řekne ne. Tímto způsobem už dokázala ujít kus cesty. Neuvěřitelnou metodu dorozumívání vymyslela její maminka, která se o ni stará čtyřiadvacet hodin denně a ve škole dělá asistentku pedagoga. „Nikdo nám na začátku nevěřil. Odborníci si mysleli, že ji rukou navádím. Ale po dvou po sobě nezávislých vyšetřeních konstatovali, že intelekt je v pořádku a že dítě není mentálně postižené. A co je důležité, stačí se jednou zmínit a ona si látku pamatuje. A v paměti to zůstane, “ řekla Alice Beková.

Dívka má ve škole individuální hodiny, ve kterých jí paní učitelka promítá látku pomocí powerpointové prezentace. Ukazuje jí obrázky nebo fotky, u kterých se zastaví a povídají si třeba o státních symbolech Spojených států. Žaneta hltá látku očima a neurčitými zvuky dává najevo, že ji to zajímá. Podobně se učí angličtinu nebo matematiku. Po dvou hodinách musí následovat rehabilitace, protože je unavená. „Ze začátku to bylo zvláštní, než jsme se naladily a přišla jsem na to, jakým způsobem komunikovat. Teď už si rozumíme,“ řekla učitelka Světlana Pavelková, která dívku učí dějepis a občanskou výchovu. Přiznala, že příprava na takové vyučování je náročná, ale stojí to za to, když vidí, jaké má Žaneta výborné výsledky.

Podle psycholožky Lidmily Pekařové je žákyně raritou, protože vše, co na ni pozoruje, odporuje běžným pravidlům a normám. „Je to dítě, které není schopné se najíst, manipulovat s hračkou, posunout se, ale celý proces běžného učení tam funguje. Je to neskutečné. Dítě nemluví, ale její slovník porozumění je až nadprůměrný a její matematické výsledky jsou na úrovni kalkulačky,“ vysvětlila klinická psycholožka.

Maminka teď společně s pedagogy hledá způsob, jak ve vzdělání dívky pokračovat také po deváté třídě základní školy. Chtěla by, aby pokračovala dál na střední škole.

„Chci, aby byla spokojená. Vzděláním kompenzuje svůj hendikep a má z učení velkou radost,“ doplnila maminka. Příběh Žanety by mohl být první vlaštovkou v českém vzdělávacím systému. „Chceme upozornit na to, že současné možnosti úprav přijímacích zkoušek neumožňují jejich absolvování u takto postižených dětí. I když tam touha a schopnosti jsou,“ řekla speciální pedagožka Kateřina Kopecká a vysvětlila, že Žaneta je schopna odpovídat pouze na uzavřené konkrétní otázky ano či ne. „V případě písemného přijímacího řízení by bylo třeba zcela přeformulovat některá zadání, promítat je na zvětšenou plochu a hlasitě je předčítat. Tím by se několika násobně navýšil časový limit,“ vysvětlila speciální pedagožka. Možností by podle ní byla výjimka ze strany ministerstva školství mládeže i tělovýchovy. „Vývoj technologií jde neustále dopředu. Za pár let bude Žaneta mít možnost komunikovat přes komunikátor, co my víme? Proč ji nyní omezovat, když třeba jednou bude schopná ovládat počítač sama?“ myslí si speciální pedagožka.

Pokud by dívka dostala výjimku a byla na střední školu přijata, mělo by jí zařízení poskytnout takové podmínky, aby vyučování zvládla. Podobně, jako jí to umožnila škola Svítání, kde pedagogové vyšli maximálně vstříc. Irena Tlapáková z odboru školství pardubického krajského úřadu řekla, že se za dobu své praxe ve školství s takovým neobvyklým případem nesetkala. „Hledáme teď optimální možnosti, jak Žanetě a celé rodině usnadnit cestu k jejímu dalšímu vzdělávání,“ potvrdila Tlapáková. Stejného názoru je i psycholožka Lidmila Pekařová. „Já rodinu v této aktivitě jednoznačně podporuji. Je potřeba vysvětlit lidem z legislativního světa, že prostě někdy existují výjimky, kdy musíme uvažovat lidsky a ne jenom formálně,“ dodala psycholožka.

Na pomoc dětem, které potřebují speciální podmínky pro své vzdělávání, přichází projekt Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR financovaný z Evropského sociálního fondu a rozpočtu ČR. „Během posledního roku 150 odborníků z praxe, především speciálně pedagogických center, i akademických pracovníků a zkušených učitelů vytvořilo Katalog podpůrných opatření, který bude sloužit zejména učitelům v běžných školách,“ vysvětlil hlavní řešitel projektu Jan Michalík z Univerzity Palackého v Olomouci. Učitelé tak dostávají návod jak metodicky i prakticky tyto děti nově začlenit do kolektivu běžné třídy a vytvořit jim takové podmínky, aby mohly dosáhnout maximálním možných výsledků. Katalog počítá nejen s dětmi zdravotně postiženými, ale i sociálně znevýhodněnými. Projekt realizuje Univerzita Palackého v Olomouci spolu s partnerem společností Člověk v tísni o. p. s.

Více ZDE.

Kontaktní osoba:
Mgr. Hana Kroupová – koordinátorka klíčových aktivit
systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR
Tel.: 585 635 055, mob.: 777 963 362
e-mail: hana.kroupova@upol.cz

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger