Žáci 3. ročníků se v testech Kalibro za 5 let nezhoršili

čtvrtek 24. září 2015 ·

Společnost Kalibro Projekt zveřejnila hlavní výstupy z šetření výsledků vzdělávání žáků 3. ročníků základních škol v letech 2010 a 2015.

Šetření porovnávalo výsledky žáků ve srovnávacích testech z českého jazyka, matematiky a prvouky s pětiletým odstupem za stejných podmínek (stejné testy, stejné školy). Účastnila se ho stovka škol z celé ČR a řádově tisíce žáků. Součástí šetření bylo i podrobné zjišťování změn, ke kterým na zúčastněných školách mezi roky 2010 a 2015 došlo a které mohly výsledky žáků ovlivnit.

„Celková úspěšnost žáků třetích tříd v testech mezi roky 2010 a 2015 velmi mírně vzrostla, nejvíce v prvouce (o 1,1 %) a matematice (o 0,9 %), nejméně v českém jazyce (o 0,2 %)“, shrnul základní výstup z šetření David Souček, ředitel společnosti Kalibro Projekt.

Mírný vzestup úspěšnosti (v rámci statistické chyby) ve sledovaných školách nastal navzdory tomu, že podle ředitelů došlo ve školách v uplynulých pěti letech k nárůstu různých, pro výuku negativních faktorů, zejména k nárůstu počtu dětí s poruchami učení, s poruchami chování, se zdravotním postižením, a také k nárůstu počtu dětí ze znevýhodňujícího socioekonomického prostředí.

Z pohledu ředitelů se však žáci zhoršili v řadě důležitých parametrů (znalosti, zodpovědnost, schopnost učit se). Naopak jejich sebevědomí, schopnost spolupracovat, vyjádřit myšlenky a řešit problémy se podle ředitelů spíše zlepšily.


Doplňující dotazníky pro ředitele

Dotazníky pro ředitele škol měly za cíl zmapovat současný stav škol i změny, ke kterým na nich za uplynulých pět let došlo. Vzhledem k tomu, že se jednalo o první šetření podobného druhu, byly dotazníky poměrně rozsáhlé – v dalších evaluačních ohlednutích již bude možné zacílit je na ty faktory, které se ukázaly jako významné, a rozsah dotazníků tak výrazně zredukovat.

Dotazníkové šetření probíhalo online formou v termínu od 20. 5. 2015 do 26. 6. 2015. V rámci dotazníkového šetření byli osloveni všichni ředitelé, jejichž školy se zúčastnily testování v roce 2010 i 2015. Dotazník vyplnilo celkem 70 ze sta oslovených ředitelů.


Faktory, které jsou společné úspěšným školám

Zatímco celkové výsledky zúčastněných škol se zásadním způsobem nezměnily, výsledky jednotlivých škol se v některých případech změnily velmi výrazně, v ojedinělých případech až o desítky procent (zhoršení 32 %, stagnace 38 %, zlepšení 30 % škol).

Zaměříme-li se na zhruba třicetiprocentní skupinu škol, které se významně zlepšily, je možné jim přiřadit některé společné znaky. Jsou to školy aktivní, zapojují se ve zvýšené míře do různých projektů včetně mezinárodní spolupráce. Ve školách, kde došlo ke zlepšení, došlo častěji ke zvýšení počtu asistentů pedagoga, a naopak ubylo učitelů bez kvalifikace. Tyto školy také zaznamenaly častěji zlepšení spolupráce se zřizovatelem, zvýšení pracovního nasazení učitelů a též zlepšení vztahů učitelů s vedením školy.

„Informace o takových školách se dnes rychle rozšíří mezi rodiči, a tak není divu, že v nich podle našich výsledků za uplynulých pět let také častěji přibylo žáků. Rodiče, aniž by měli k dispozici nějaké oficiální srovnání, dokáží kvality těchto škol ocenit, a to se samozřejmě projeví ve zvýšeném zájmu při zápisu“, dodává do souvislosti shodu mezi výsledky šetření a poptávkou po studiu Anna Zelinková ze společnosti Kalibro, která se zpracování dat z dotazníků věnovala.


Změny ve vybavení škol a vztazích uvnitř a navenek

Je zřejmé, že zázemí a vybavení se zlepšilo prakticky na všech školách, což ovšem znamená, že na výsledky žáků nemá tento faktor výrazný vliv. Co se týče vztahů, zlepšila se podle ředitelů zejména profesní spolupráce učitelů, jejich pracovní nasazení a také zájem o další vzdělávání. Školy lépe spolupracují se zřizovateli, lépe komunikují a spolupracují s rodiči a mírně se zlepšila i jejich podpora ze strany soukromých subjektů. Samotné vztahy mezi učiteli se rovněž převážně zlepšily, naopak u žáků ředitelé konstatují spíše zhoršení vztahů, a to jak navzájem mezi sebou, tak vůči dospělým. Celkový výskyt sociálně patologických jevů se však podle ředitelů spíše zlepšil (tedy snížil).


Inkluze může pomoci, a ne uškodit

Překvapující je, že ve školách, které se zlepšily, vzrostl ještě častěji počet žáků s poruchami učení, s poruchami chování a počet žáků ze sociálně a ekonomicky znevýhodňujícího prostředí, než tomu bylo u ostatních škol. „Domníváme se, že proinkluzivní opatření, které školy zavedly, pomáhají všem žákům, nejen těm znevýhodněným. A díky tomu dosáhli žáci těchto škol celkového zlepšení. To by nám ale měla potvrdit další šetření“, dodává k tomu David Souček, a pokračuje: „Zajímavé rovněž je, že ředitelé škol, které se zlepšily, jsou ke studijním předpokladům a schopnostem svých žáků kritičtější než jejich kolegové na ostatních školách. I tomuto tématu se budeme blíže věnovat.“

V další fázi šetření budou provedeny případové studie na vybraných školách, na kterých se podle výsledků testů a dotazníků v uplynulých pěti letech stalo něco výjimečného, například došlo k jejímu sloučení s jinou školou, výrazně se obměnil kolektiv učitelů, výsledky v testech se významně změnily, ať už směrem nahoru či dolů, do školy nastoupila skupina nových žáků apod. Součástí budou i rozhovory s učiteli a řediteli, zaměřené na detaily změn, ke kterým v jejich školách došlo, případně i s přihlédnutím k váze, kterou jim oni sami přikládají.

Na tomto šetření, realizovaném díky podpoře nakladatelství Fraus, se podíleli a dále budou podílet pracovníci Fakulty sociálních věd UK, Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty UK a další odborníci z akademické sféry.


O projektu Kalibro a společnosti Kalibro Projekt

Projekt Kalibro, založený Oldřichem Botlíkem a Davidem Součkem v roce 1995, se zabývá pravidelně a systematicky zjišťováním výsledků vzdělávání na základních a středních školách pomocí srovnávacích testů. Hlavním cílem je poskytování zpětné vazby ředitelům, učitelům, žákům a rodičům. Souhrnné výsledky pak průběžně mapují výsledky vzdělávání v českém školství jako celku a poskytují hodnotné informace o jeho vývoji. Kromě srovnávacích testů nabízí projekt Kalibro školám a jejich zřizovatelům dotazníková šetření pro žáky, rodiče, učitele a nepedagogické pracovníky. Šetření jsou zaměřena na různé kvality práce školy, jako jsou vztahy uvnitř školy i navenek, spokojenost s vybavením a chodem školy, na oblasti, které by chtěli jednotliví aktéři vzdělávání změnit atd.

Od roku 1995 se do projektu Kalibro zapojilo více než 3 500 základních a středních škol. Díky tomu jeho organizátor disponuje rozsáhlou databází výsledků testů a dotazníkových šetření od více než tří milionů (anonymních) respondentů, která umožňuje provádět srovnávací šetření zaměřená na vývoj českého školství od první poloviny devadesátých let až do současnosti. Projekt Kalibro organizuje společnost Kalibro Projekt, s. r. o.


Podrobný text „Evaluační ohlédnutí 3. r. ZŠ – 2015 vs. 2010“ včetně grafů a tabulek si můžete stáhnout ZDE.

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger