Jana Odstrčilová: Za změnou je učitel

čtvrtek 26. listopadu 2015 ·

Reportáž z mezinárodní konference Teachers-Agents of Change: A strategic approach to anchoring development education in formal education systems.

Současný svět se může zdát komplikovanější než kdy předtím. Celá škála globálních problémů, o kterých téměř denně slýcháme z médií, sahá od změn klimatu po chudobu nebo ničení životního prostředí ve všech koutech planety. Lehce propadáme pocitu beznaděje a marnosti jakékoliv snahy. Ale je dynamická povaha současného světa opravdu tak hrozivá, jak ji média s gustem podávají? Nemáme dnes naopak díky moderním technologiím, snadnému cestování a větší globální propojenosti jedinečnou šanci porozumět pestré mozaice světového dění lépe než kdy předtím? Klíčem k rozlousknutí tohoto dilematu může být schopnost kritického myšlení, umění třídit a vyhodnocovat informace a osobní rozhodnutí řídit se podle hodnot, ve které věříme.

Těmito schopnostmi by nás měla v ideálním případě vybavit škola. Propojovat aktuální světové dění s obsahem vzdělávání pedagogů je podmínkou toho, aby škola tuto funkci mohla plnit. Globální témata by si proto měla najít své místo na všech úrovních vzdělávacího systému.

A právě této problematice, tedy jak začlenit globální rozvojová témata do vzdělávání budoucích učitelů, se věnovala mezinárodní konference uspořádaná v rámci projektuTeachers-Agents of Change (Za změnou je učitel).

Na konferenci, která se konala 20.–21. října tohoto roku v pražském Impact Hubu, se sjelo 50 účastníků, převážně vysokoškolských pedagogů a lektorů, ze 13 evropských zemí. Společně se zamýšleli především nad formou, jakou lze s globálními tématy pracovat.

“Pedagogové ale nepřijeli jen mluvit o tom, jak na univerzitách tato témata učit. Pro řadu z nich byla konference jedinečnou příležitostí se potkat s podobně smýšlejícími kolegy, sdílet zkušenosti a společně řešit aktuální výzvy začlenění globálních rozvojových témat do výuky. Udržet si motivaci, přelévat nadšení na ostatní, nevzdat své úsilí inovovat vzdělávání učitelů, i to byl důležitý cíl konference,” přibližuje smysl dvoudenního setkání Olga Daskin, koordinátorka projektu Za změnou je učitel z organizace Člověk v tísni.

První den čekalo na účastníky několik inspirativních přednášek.

Andy Thorton z Citizenship Foundation (Občanské nadace) z Velké Británie mluvil o tom, jakým způsobem povzbudit v mladých lidech zájem společensky se angažovat a stát se tak aktivními občany, kterým není lhostejné, v jakém prostředí žijí. Nechyběly příklady úspěšné praxe z Británie i z dalších zemí.

Neda Forghani-Arani z Vídně se s posluchači podělila o zkušenosti, jak učit o globálních rozvojových tématech tak, aby mladé lidi zaujaly. Zároveň se zabývala možnostmi, jak mohou učitelé posílit svojí motivaci o rozvojových tématech učit, dále je reflektovat a přemýšlet o nich v širším měřítku.

Dalším hostem byla Lenka Parkánová z oikos Czech Republic (mezinárodní studentská organizace pro udržitelnou ekonomiku a management), která se podívala na globální rozvojová témata očima vysokoškolských studentů se zaměřením na ekonomiku a management.

Marcin Starnawski z University of Lower Silesia ve své přednášce zpochybnil samotný pojem globálního vzdělávání. Vycházel z kontextu vývoje ve střední a východní Evropě, který přirovnával k dualitě rozvinutého a rozvojového světa. Globální vzdělávání vidí spíše jako formu odpovědného občanství než politicko-kritického pohledu na globální problémy.

Metodu Filozofie pro děti představil Clive Belgeonne z Development Education Centre South z Velké Británie. Koncept Filozofie pro děti podporuje myšlení, které je kritické a tvořivé, spolupracující a citlivé.

“Filozofie pro děti je metoda, která umožňuje dětem i dospělým vést dialog o složitých problémech dnešního světa. Ve skupině například řešíme otázky, podle čeho se pozná, že nějaký čin je statečný a nikoliv bláznivý, za jakých podmínek a jestli vůbec je správné jít do války, nebo třeba co je opakem sýru, angličtiny, dneška, žárlivosti…škála aktivit je opravdu velmi široká,” přibližuje tuto netradiční, ale velmi oblíbenou výukovou metodu Clive Belgeonne.

Odpoledne na přednášku navazoval workshop, kde měli účastníci možnost si sami metodu vyzkoušet, diskutovat o jejím využití ve výuce a možnostech, které přináší.

Další metoda vhodná k výuce globálních rozvojových témat, kterou na workshopu prezentovaly Neda Forghani-Arani a Magda Kuleta-Hulboj, se jmenuje Open Spaces for Dialogue and Enquiry(Otevřený prostor pro dialog a výzkum). Jedná se o nástroj pro pedagogy, jak vytvořit bezpečný prostor pro výuku, kde se mohou účastníci kriticky zabývat celým spektrem globálních problémů v jejich různých perspektivách. Vztah mezi účastníky navzájem je stejně důležitý jako to, co se reálně naučí.

Workshop k metodice Aktivního občanství, vedený Andy Thortonem a Petrou Skalickou, představil celý výukový cyklus, který může ve studentech vzbudit zájem o občanskou společnost a vlastní aktivitu v ní, neboť jen aktivní občané mohou být hybatelem demokratické společenské změny.

Učení založenému na osobním zájmu a samostatném výzkumu celého spektra globálních problémů se věnovaly lektorky Andrea Bullivant a Marta Gontarska na workshopu Objevujeme svět jaký je a jaký by mohl být: Nástroje a techniky pro výzkum. Využily přitom zkušenosti učitelů globálního rozvojového vzdělávání z Polska a Velké Británie. Aktivity byly zaměřeny na témata migrace, rozdílnosti a rovnosti v různých kontextech.

Účastníci konference si nejvíce cenili informací o metodě Filozofie pro děti. Pochvalovali si možnost sdílet příklady dobré praxe, vzájemně se podpořit a posílit svoji motivaci pro další práci i možnost získat nové kontakty. Obohacující pro ně bylo vnímat výuku globálních témat z pohledu ostatních zemí.

„Organizace byla skvělá. Doufám, že budeme mít v budoucnu možnost spolupracovat a navázat na toto setkání ,“ zhodnotila svůj dojem z konference a očekávání do budoucna vysokoškolská pedagožka z Kypru Muesser Cemal Nat.

„Tuto konferenci jsem velmi přivítal. Odjíždím s několika skvělými nápady, optimismem a nadšením pro další práci,” shrnul své dojmy Dimitar Petrov z Bulharska.

Většina účastníků odjížděla z Prahy s pocitem, že jejich iniciativa začlenit globální vzdělávání do výuky budoucích pedagogů, je smysluplná. Odváželi si inspiraci a chuť zkusit nové věci a také přehodnotit některé vlastní dosavadní praktiky. Vnímali, že otevřenost a komunikace s ostatními nejen ve skupině kolegů je klíčová pro úspěch jejich další práce.

Mgr. Jana Odstrčilová, Vzdělávací program Varianty organizace Člověk v tísni

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger