Hana Kasíková, Josef Valenta: DOKUMENTY 94. Projektová metoda

pondělí 14. prosince 2015 ·

Vysokoškolští pedagogové z FF UK, letití členové redakční rady Učitelských listů a oblíbení lektoři mnoha a mnoha učitelských seminářů napsali jedny z prvních studií o projektové metodě, která se v 90. letech rychle rozšířila.

Spolu s nimi se na publikaci „Pohledy. Projektová metoda ve škole a za školou“, vydané IPOS ARTAMA ve spolupráci se Sdružením pro tvořivou dramatiku v Praze již v roce 1993, podílela celá řada pedagogů svými praktickými náměty projektů: Eva Svobodová, Milada Mašatová, Michal Vybíral, Jaroslav Provazník, Jitka Kašová, Jiří Bláha a Dana Svozilová. Byla to velká inspirace.


Přednosti a úskalí projektů


Úskalí

– Vše musí být promyšleně organizováno a řízeno (naprostá liberalizace ruší smysl projektu).
– Učitel musí citlivě odhadnout míru volnosti a míru odpovědnosti dětí.
– Nemůžeme pominout vnitřní systémy, které tvoří poznatky jednotlivých věd – podle toho musí také učitel či vychovatel odhadnout míru využití projektů ve výuce či ve výchovném zaměstnání i jejich „obsah“ vzhledem – ve vyučování – k systematice učiva.
– Je nutno se vyrovnávat s tím, že „logika životní praxe“ či „situace“ či „mnohostrannosti jevů“ nerespektuje zásadu postupnosti vyučování poznatkům (např. od snadnějšího k obtížnějšímu atd.), zásadu přiměřenosti, vyrovnávat se s tím, že jevy jsou vyňaty z kontextu vědní soustavy (např. pozornost je v případě s křižovatkou studována jako relativně izolovaný psychologický fenomén).
– Je nutno mít možnost nakládat s časem pro vyučování.
– Ve výhodě bude učitel, který je dobrý organizátor a citlivý diagnostik a prognostik a dobrý znalec učiva i pedagogiky.


Přednosti

– Jednak jsou to ty, o nichž jsme již pojednali výše, totiž ty, které vyplývají ze samé podstaty koncentrace.
– Projektová metoda (PM) má motivační sílu.
– PM je blízká logice životní reality a je přirozená, tím vede k užitečným efektům vzdělání a výchovy.
– Zaměstnává a formuje celou osobnost.
– Umožňuje kvalitativní diferenciaci (podle sklonů, zájmů atd.) a individualizaci vyučování (demokratizuje).
– Učí spolupracovat.
– Učí diskutovat a formulovat názory.
– Učí řešit problémy.
– Učí tvořit, podněcuje intuici a fantazii.
– Učí hledat informace.
– Má mravní dimenzi (vnitřní kázeň, odpovědnost, tolerance, etika vedoucího a vedeného).

Zdroj: Valenta, Josef: Projektová metoda – přesahy minulosti a současnosti. In Pohledy. Projektová metoda ve škole a za školou. Praha: IPOS ARTAMA ve spolupráci se Sdružením pro tvořivou dramatiku 1993. Str. 7. ISBN 80-7068-066-0


Principy projektů

Ať už teoretici chápou učební projekt jakkoliv (ani současní pedagogové nepodávají jednotnou definici), základní momenty toho, čemu se říká učební projekt, vyučování v projektech či zájmových komplexech, jsou vystavěny na následujících principech:


A. Zřetel k potřebám a zájmům dítěte

Každá škola, která stanovuje potřeby a zájmy dítěte za východisko svého snažení, má určitou obdobu projektů ve svém programu – školy waldorfské v rámci organizace tzv. epoch, školy jenského plánu pracují na projektech spolu s oslavami, slavnostmi, freinetovská škola ve spojení s divadlem.Příklad alternativních škol však neznamená, že mimo ně se s projekty nepracuje, naopak množství zahraničních škol, aniž se hlásí k nějaké alternativě, s projekty běžně zachází.

V projektech se aktualizují zejména dětská potřeba aktivního střetání se světem, potřeba nových zkušeností, poznatků a schopností a potřeba vlastní odpovědnosti, spoluodpovědnosti za práci.


B. Zřetel k aktuální situaci

Umocňuje jej zejména princip „otevření školy“ – otevření poznání, lidem, sobě. Podněty, s kterými se pracuje v projektech, jsou aktuální tím, že přicházejí ve smyslu Nyní a Zde. Přicházejí z osobní situace jednotlivce, ze školního prostředí, ale i z komunity, blízkého i širšího společenského prostředí. Na některých školách je zvykem, že do projektu je zapojováno širší okolí, včetně pomoci s přípravou a materiálovým zajištěním (rodiče, ale vlastně všichni lidé, kteří mají dětem co říci).


C. Interdisciplinarita

Namísto izolovaných poznatků a dovedností, které s sebou často nese předmětové vyučování, nabízejí projekty celistvé poznání. Např. téma Hoření je pojednáno z různých úhlů pohledu, chemie, historie (velké požáry v dějinách), matematika (vyčíslení škod), literatura (včetně např. žáru lásky), bezpečnostní opatření atp. V projektu se mohou propojit a vzájemně obohatit ty disciplíny, které byly tradičně považovány za oddělené, sobě vzdálené – např. umělecké a přírodovědné disciplíny v projektu Kameny, kamínky.


D. Seberegulace při učení

Projekt je především podnikem žáků (jak praví S. vrána), a to i tehdy, přichází-li s ním do vyučování učitel. Učitelská role se v projektovém vyučování mění z role řídící na konzultační, řídící aktivity se přesouvají na žáka samého… Projekty nabízejí zcela přirozeně možnost učit se učit; koneckonců lze také realizovat projekt zaměřený na vlastní učení – jak vést své učení.


E. Orientace na produkt

Projekt míří co nejvíce k životu, kdy práce, činnost přináší také produkt a stvrzuje tak smysl učení. Proto projektové vyučování vyžaduje také dokumentaci průběhu a výsledku učení, jejich prezentaci pro školu i mimo školu (nástěnky, projektové mapy, foto a video – dokumentace, vyrobené předměty atp.).


F. Skupinová realizace

Sociální psychologie 2. poloviny 20. století potvrdila význam sociálního učení a učení ve skupině, a to jak při rozvoji sociability (sociálních vlastností jedince), tak ve výkonnosti učení. Vyučování v projektech znamená přirozené propojení činnosti dětí ve smysluplné týmové práci. Někdy se také zkouší společné projekty dvou nebo několika škol.


G. Společenská relevantnost

Projektové vyučování může být jedním z můstků propojujících život školy se životem obce i širší společnosti.


Zdroj: Kasíková, Hana: Nastal v naší škole čas projektů? In Pohledy. Projektová metoda ve škole a za školou. Praha: IPOS ARTAMA ve spolupráci se Sdružením pro tvořivou dramatiku 1993. Str. 8–9. ISBN 80-7068-066-0


Projekty v Učitelských listech

Jak je vidět z obsáhlého seznamu publikovaných článků a dokonce seriálů (většinou od učitelů z praxe), projektovou metodu si školy rychle oblíbily a osvojily.

ALCEDO: Nový mezinárodní projekt »Škola – místo k životu«, VIII/5/7
Alexová N., Šamšulová J.: Naši mladší spolužáci a kamarádi, XI/6/20
Bärtl V.: Projekt VOLBA, V/7/4–5
Bartůňková I.: Projekt »Učící se učitel«, VIII/5/5
Bělecký Z.: 8. Projekty, XIV/8/4
Bergmannová K.: Co se přihodilo Karlovi, V/4/10–11
Bihelerová M.: Projekt Největší Čech Prahy 6, XII/10/19
Bilská J., Zárubová M.: Indiánská noc, XI/10/21
Blahová M.: Projekt Kamarádi, XI/6/20
Blažková B.: Vánoční zvyky, IX/4/10–11
Burkovičová R., Vaňková B.: I. Příprava pedagogického projektu, XIV/7/15
Burkovičová R., Vaňková B.: II. Realizace pedagogického projektu, XIV/7/15
Červenka S.: Jak jsme nezavřeli školu – projekt Vánoce (1. část), III/6/19
Červenka S.: Jak jsme nezavřeli školu – projekt Vánoce (2. část), III/7/18–19
Červenka S.: Jak jsme nezavřeli školu – projekt Vánoce (3. část), III/8/13
Červenka S.: Zkoušky nanečisto, III/1/12–13
Darániová Y.: Projekt Praha, XIV/6/11
Darsa J.: Sběr místních pověstí jako metoda výchovy a vzdělávání žáků, VI/4/20
Drahorádová V., Krůsová R.: Oživování tradic, XV/9/6–7
Dudková T.: »Jedeme« do starého Egypta, XII/2/14
Dyjáková H.: Projekt o lese, XII/7/12
Dyjáková H.: Projekt Šikana, XII/5/15–16
Dyjáková H.: Projektové dny na ZŠ Okružní, Zlín, XI/10/18
Halík V.: Projekt »Učební ráj«, I/5/5
Hamáček P.: Terra felix – terra desolata, X/9/P 2–4
Hanuš R.: Zážitková pedagogika ve školní praxi – Hnutí GO!, VIII/5/19–21
Hanušová J.: Teče voda, teče (Zkušenosti s přípravou a realizací jednoho konkrétního projektu), VI/9/18–19
Havlínová M.: Učení kompetencím akčními projekty žáků (model BIVAC), XI/2/19–20
Hlinská I.: Škola – místo k životu (vzdělávací projekt pro učitele I. st. ZŠ), VIII/9/18–19
Holánek P.: Mediální výchova, XV/4/3
Holánek P.: Spolupráce mezi daltonskými školami, XIV/8/9–10
Houška T.: Projekt Práce na míru, XIV/3/6
Hradílková A.: Oprášená řemesla, XIII/7/13–14
Hradílková A.: Projekt Volba povolání, IX/3/19
Hudzietzová I.: Podzim ve 3. třídě, XII/3/10–11
Hudzietzová I.: Projektový den Od pramene ku prameni XIV/5/16–17
Janoušková A.: Projekt Okno aneb Co okno vypráví?, XI/8/18
Janoušková A.: Projekt pozorování v supermarketu, XI/9/16
Kalousek P.: Den spolků, XII/4/17
Kárová V.: Projekt Vánoce, V/4/23
Kašová J.: Evropská konference v Obříství, VI/2/8
Kašová J.: Projektové vyučování, I/1/4
Kašová J.: Škola naruby, I/9/12
Kinczerová P.: Projekt Vystěhování Sedlčanska – Netradiční výuka dějepisu, XIV/2/16
Komárek L., Kříž J.: Projekt Zdravá škola se znovu otevírá – vstupte!, VI/6/8–9
Korda J.: Projekt Lesní strašidelná univerzita, IX/3/P III–IV
Košťálová H.: Projekt Rovnováha začíná spolupracovat s gymnázii, XIV/4/14
Košťálová H.: Projektové vyučování – prostor pro rozvoj životních kompetencí, X/9/P 1
Kratochvílová J.: Obec ve škole, škola v obci, III/1/14–15
Křivánek R.: Projekt DEEP aneb Výměnou zkušeností k lepší demokracii, X/2/5
Kubačka M.: Naučná dendrologická stezka v okolí školy, X/7/11–12
Kubačková M.: Mezinárodní česko-polský projekt »Příroda bez hranic«, X/4/11
Kubačková M.: Projekt »Škola v přírodě – škola života«, XI/1/18
Kučerová B.: Nejen o projektovém vyučování na ZvŠ, XI/9/14
Kyncl L.: Projektová výuka holocaustu na gymnáziu, X/1/13–14
Lauermann M., Matyášová L., Procházka M.: Divadlo Fórum – podpora kreativní práce učitele i žáků, XII/2/11–12
Lauermann M.: Projekty jako cesta zapojení školy do života obce, X/7/6–7
Málková I.: Primátor nakoukl do Školy Hrou, VI/4/21
Merhautová H.: Projekt poznávání cizích jazyků, IX/6/17
Müllerová J.: Poznáváme naši vlast, X/9/P 1–2
Musílková A.: Vzájemné poznávání, VII/10/18
Německá H.: Jak přivítat nové studenty, XII/3/18
NIDV: Národní projekt Model vzdělávání vedoucích pracovníků škola školských zařízení, XIII/5/P 1–4
Nováková I.: Celoroční projekt Cesta staletími, X/2/13
Ondráčková J.: Projekt »Sousedé«, VII/7/21
Ondrejčík M.: Studentská mise do života (projekt Co zanechala indiánská kultura lidem?), VII/4/18–19
Pavelka R.: Projektové vyučování, nebo projekty ve výuce?, XI/1/10
Pelán M.: Školní asistent – projekt ZŠ Na Valech v Plané, XIII/9/9
Pešáková E.: Etická výchova v mateřské škole, X/6/18
Plesná L.: Projekty, XIV/2/5–6
Pol M., Rusín V.: O projektu podporujícím málotřídní školy, X/5/8
Pol M., Vašťatková J., Novotný P.: Vlastní hodnocení (autoevaluace) školy – projekt Bridges across Boundaries, XIII/1/P 1–8
Pol M.: O jednom úspěšném a netradičním projektu rozvoje škol, IV/1/18
Prášilová M.: Co to vlastně je, když se řekne projekt, XI/1/10
Projekt ZŠ dr. Malíka, Chrudim: Magalhaensova plavba kolem světa, II/6/20–21
Průchová M.: Májové hrátky aneb letem světem do EU, XII/1/12
Řehková L. a kol.: Jak jsme spali ve škole, XI/7/12
SeVa: Výstupní projekty žáků – nový pohled na ukončení základní školy, XIII/1/4
Schnirchová J.: Japonský den v Liberci, XII/2/5
Strnadová R.: E-mailové projekty – příjemné zpestření výuky, X/9/18
Strnadová R.: E-mailový projekt krok za krokem, X/6/20
Stonišová T.: Zase projekt?!, XV/7/17
Strakatá M.: Možnosti spolupráce ve školním projektu, XV/1/19–20
Strouhalová B.: Dítě v ústavní výchově a jeho cesta zpět do rodiny, XV/8/7–8
Šebešová P.: Jak se žáci stávají fotografy, historiky a aktivními občany, XV/6/5–6
Šílová E.: Stavění mostů mezi ročníky, XI/6/20
Švantnerová J.: Silný prožitek, XIII/3/6
Tatíček P.: Jak si gymnazisté (a jejich učitelé) hrají, XII/4/16
Tesařová H.: Týden deváťáků, IX/4/18
Tomková A.: Objevování neznámé krajiny (Námět na školu v přírodě), IV/2/12
Tomková A.: Projekt na škole v přírodě, III/2/11
Václavík V.: Projektová metoda – cesta ke změně, XI/2/5
Věříšová I.: Kudy vede cesta za čtenářem, XV/5/12–13
Vybíral M.: Projekt »ŘEKA«, IV/4/19–21
Wojnar P.: Napříč Evropskou unií aneb Jak jsme se neučili?, XII/1/11
Wojnar P.: Napříč školou – Napříč Evropou, VIII/6/18–19
Wojnar P.: Napříč školou aneb Školní den napříč životem, VI/9/10–11
Wojnar P.: Tu a tam aneb Napříč profesemi, XI/1/11– 12
Wojnar P.: Vánoční desetiboj na Mendelce, IX/4/9
Zákrevská V.: Jak jsme přivítali »Jaro Evropy«, XII/1/13
Zákrevská V.: Spolupráce škol v mezinárodním projektu, XIV/4/16
Zelená D.: Oslava jako úspěšný projekt (140. výročí založení vyšší dívčí), X/9/16
Zmrzlík B.: Je školská reforma šancí i pro rodiče?, XV/3/17
Zmrzlík: Piráti z Žermanic, XV/5/18
Zmrzlík B.: Příležitost k mediální výchově přináší sám život, X/9/P 4
Zmrzlík B., Wojnar P.: Jak jsme se učili pomáhat aneb Povodňový den na Mendelce, X/5/19
ZŠ Loučná nad Desnou: Expedice YTWOK, XIII/2/15
ZŠ Praha 6: Cesta kolem světa za 80 minut, XII/6/16
ZŠ Příbram: Knoflíková válka na Šumavě (námět na školu v přírodě), XII/6/15

Nebojte se projektů:
Machatý R.:1. Hudební projekty, XV/5/13
Machatý R.: 2. Hudební projekty 2, XV/6/10
Plíšková J.: 3. Projektové vyučování v matematice, XV/7/10
Plíšková J.: 4. Zkušenosti s projektovým vyučováním v matematice II, XV/8/12
Machatý R.: 5. Projekty do školy v přírodě, XV/9/11
Plíšková J.: 6. Zkušenosti s projektovým vyučováním v matematice III, XV/10/14–15

Nevšední projekty do všedních dní:
Machatý R.: 1. Dobrodružství Toma Sawyera – projekt na školu v přírodě, XV/1/13
Machatý R.: 2. Projekt Cestovní kancelář (školní kombinovaný projekt pro 4.–5. třídy, XV/2/16–17
Machatý R.: 3. Projekty pro žáky 2. stupně – oblast Umění a kultura, XV/5/9
Machatý R.: 4. Projekt Letiště, XV/6/12–13
Machatý R.: 5. Projekt Měsíc s Duhovým skřítkem, XV/8/13–14
Machatý R.: 6. Všichni jsme jenom lidé (Školní projekt pro1.–2. třídu), XV/9/15

Projekty v málotřídce:
Červenka S.: 1. Vědecká konference, XIV/4/15
Červenka S.: 2. Projekt Svět, XIV/5/14
Červenka S.: 3. Domácí úkoly, XIV/6/12–13
Červenka S.: 4. Projekty v málotřídce, XIV/7/14
Červenka S.: 5. Projekty v málotřídce, XIV/9/12–13
Červenka S.: 6. Projekty v málotřídce, XIV/10/15–16



Další díly seriálu najdete ZDE.

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger