Válení po koberci? Alternativní školy fungují, říká odborník

středa 9. září 2015 · 0 komentářů

Podle prorektora Univerzity Pardubice Karla Rýdla, který se od devadesátých let věnuje výzkumu netradičního školství, mají děti z alternativních škol dobré výsledky.

Zdroj: Markéta Hronová, Aktuálně.cz 31. 8. 2015

Bude mému dítěti lépe v alternativní škole, kde tolik nezáleží na výsledcích, ale více na prožitcích? Dostane se potom na vysokou školu, nebudou mu chybět znalosti? Tyto otázky si pokládají někteří rodiče předtím, než zapíší své dítě do školy. Podle Karla Rýdla, prorektora Univerzity Pardubice, který se výzkumu alternativního školství věnuje už od devadesátých let, se nemusejí bát. Děti z těchto škol mají dobré výsledky.

Aktuálně.cz: Přibývá podle vás takzvaných alternativních škol?

Ano, a hodně. Přibývá netradičních škol s novými programy, které se vracejí k historii. S Waldorfskou pedagogikou, montessori, daltonským plánem. Přicházejí s demokratickými obsahy, s liberálním přístupem, vychází z nejnovějších výzkumů – z toho, co tradičnímu školství pořád nedochází – že by měl změnit celou metodiku přístupu k dětem.

A to je ten důvod, proč alternativ přibývá, že se tradiční školy pomalu přizpůsobují dnešní době?
Já bych to odlišil. Důvody jsou podle mě tři. Zřizovatelé se snaží pracovat podle zákonů. Ty dělají politici na základě určitých připomínek, ale mnoho se jich tam nedostalo. Změna školského zákona z roku 2005 umožnila, aby si každá škola pedagogicky mohla jít svou cestou, pokud to schválí zřizovatel. Jenže ti tomu většinou nerozumí, bojí se, že škola bude extravagantní, nepřijdou do ní děti a podobně. Alternativní školy pak většinou zakládají soukromníci či církve, málokdy stát nebo obec.

Druhá věc je, že skončila vlna nadšení z devadesátých let. Učitelé jsou už pod tlakem nových rodičů, kteří o alternativu mají zájem. Chtějí se starat o způsob vzdělání, do jaké školy bude dítě chodit, kdo se mu bude věnovat, jakými osobnostmi jsou učitelé, vychovatelé. To pozoruji velmi silně. Spousta mladých rodičů se na mě obrací se žádostí o pomoc, kontakty, rady, na co se soustředit, kde takové školy jsou, jakým způsobem je zakládat a podobně.


Novým iniciativám chybí podpora

Co dělají školy špatně?

Já mám k tradičnímu školství tři základní výtky. Zaprvé: nové poznatky se velmi málo dostávají do přípravy učitelů. Ta je pořád hodně orientovaná na znalosti místo na poznatky dětí. Přitom to se zásadně proměnilo.

Jak?

Děti mají přístup k informacím, který předchozí generace neměly. Nechci zobecňovat, ale vidím to na své vnučce a vnukovi, běžně v devíti letech pracují s internetem.

Co je druhá věc?

Nově vznikajícím iniciativám chybí podpora. Spíše je všichni vnímají jako něco nepatřičného. Veřejnost nechápe, proč chtějí měnit něco zažitého, když tolik generací takovou školou prošlo a taky to přežilo. Pro mě je to velmi hloupý argument, ale pořád funguje. Informace z jiných oborů než pedagogických se neberou jako nosné, hlavně medicínské, psychiatrické. I když se už ví, jak mozek funguje a co je příčinou určitých selhávání, tak pedagogika to ve svých teoretických východiscích nezohlednila. Pořád se opakují věci jako tresty a odměny, složky výchovy, které byly dominantní ve stylu: učitel může všechno, žák poslouchá a je hodný.

Co vůbec znamená alternativní školství pro tradiční školství? Sám jste říkal, že je to spíše záležitost soukromých či církevních škol, není to ohrožení státního, spíše tradičního školství?
Pokud alternativy někdo bere jako ohrožující, je to jeho soukromý problém. Já znám řadu učitelů na tradičních školách, kteří přebírají spoustu metod z alternativních směrů ve své třídě. Škola jako celek na to není připravená, ale učitel může třeba ještě s kolegou jinými metodami učit.

To funguje?

Někdy to přináší problémy do sboroven. Když dva tři učitelé učí v jedné třídě zábavně, dětem se to většinou líbí víc a takové učitele mají raději než ty, kteří jdou tradiční cestou. V komunikaci mezi učiteli se to pak projeví. Ale to nevnímám jako ohrožení, ale spíše jako ukázku toho, že je tu možnost výběru, jak učit. V zákoně je dokonce pod vzdělávacími cíli napsáno, že to není naučit, ale naplnit osobnost.

Celý text si můžete přečíst ZDE.

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger