Veronika Kudrnová: Vědecká centra – nový typ vzdělávání

úterý 6. října 2015 · 0 komentářů

Vědeckozábavní centra chtějí více zasáhnout do formálního vzdělávání v Česku. Na nabídku ale školy neslyší, nemají peníze. Ředitelé domů dětí si stěžují na nedostatek lektorů.

Zdroj: Příloha Hospodářských novin Technické školství je „in a cool“, 29. 9. 2015, str. 3


Vzdělávací systém v Česku potřebuje změnu. Frontální výuka v podobě přednášejícího kantora a poslušných žáků, kteří si tiše zapisují jeho výklad, je přežitek z dob Marie Terezie. Moderní způsob vzdělávání spočívá v experimentování, interaktivitě, diskusích, prožitcích a schopnosti dát si informace do souvislosti. Nejen o zkostnatělosti a limitech českého školství, ale i o budoucnosti vědy a technických oborů jsme si povídali s předsedou správní rady České asociace science center Vlastimilem Volákem.

"Z učebních plánů se dlouhodobě nic nevymazává, studenti memorují stále více pro praxi nedůležitých informací. V následujících letech bude velmi záležet na tom, kdo z politiků se tématu vzdělávání chopí a která pedagogická fakulta se chytí za hlavu a vytvoří systém vzdělávání pro 21. století," říká Volák, který zároveň stojí v čele plzeňského Techmania Science Centra.

Centra tohoto typu jsou podle něj významným inovativním prvkem na poli formálního vzdělávání. Dokážou přinášet témata, která se do učebních plánů dostanou třeba až za 15 let. Jako příklad uvádí případ nanotechnologií. "Centra měla už před 10 lety expozice na nanotechnologie, které se do učebnic dostávají až dnes," uvádí Volák. Výuka má podle něj být aktuální a učitelé musí umět zprostředkovat vlastní zkušenosti a poznatky, které získají nejen v centrech, ale i v diskusních, televizních či vzdělávacích programech nebo badatelsky orientovaných projektech.

Bohužel český systém formálního vzdělávání je tomuto ideálnímu stavu stále vzdálen. "Dnešní střední i vysoké školství trpí tím, že lidé, kteří něco umí, to zpravidla dělají, a ti, kteří umí o něco méně, učí. Na této logice není v zásadě nic špatného, jen ty rozdíly nesmí být moc markantní," říká s úsměvem šéf asociace vědeckých center.


Technici jsou ohrožený druh

Zatímco Česko zaplavuje vlna ekonomů a právníků, inženýrů a techniků je již nějakou dobu nedostatek. Ten Volák přičítá vlivu západního světa. "Do roku 1989 nebylo prakticky možné v průmyslově orientovaném Československu studovat nic jiného než technické obory. Po revoluci přišla změna, objevily se nové myšlenky i možnosti. Ze Západu proudily informace, že ekonomové a právníci mají velmi dobré postavení a zajištění, a jde tedy o perspektivní obory. Posledních 10 let je nicméně patrná snaha společnosti, aby došlo k vybalancování stavu možností, které skýtá svobodná ekonomika, a zároveň nebylo ignorováno zaměření státu, které je průmyslové, a proto má blízko k inženýrské tradici."

Hlavní problém vidí Volák v devalvaci technických oborů. "Dříve se na technické obory hlásili premianti nebo žáci s průměrným prospěchem, dnes jsou to ti nejhorší z ročníku − čtyřkaři. Kamenem úrazu proto není ani tak počet uchazečů, nýbrž jejich struktura. Otázkou zůstává, co s tím na půdě základních a středních škol udělat," uvažuje ředitel Techmanie. Jedním dechem dodává, že za nedostatek techniků ve společnosti nemůže ani zvýšený zájem o gymnaziální vzdělání, které je podle něj důležité pro svůj univerzální rozměr. Technické obory na vysokých školách totiž zpravidla vyžadují pokročilé matematické myšlení, které si studenti osvojí právě na gymnáziích.


Centra jsou jako bazény

Roli vědeckých center na poli formálního vzdělávání Volák přirovnává k bazénům. "Ty také každá základní škola nemá, ale děti se přesto naučí plavat ve 'sdílených' plaveckých zařízeních. Pokud myšlenku přeneseme do prostředí výuky fyziky, chemie a matematiky, je lepší vybavit nejmodernějšími technologiemi několik zařízení a čas od času do nich děti s učiteli poslat než polovičatými řešeními vybavovat všechny školy plošně," vysvětluje přínos center Volák.

Nabídka stovek interaktivních exponátů, vědeckých show, chemických, fyzikálních i biologických laboratoří ale české školy zatím dostatečně nepřitahuje. "Poten¬ciál školních skupin je určitě větší, než kolik jich centra ročně navštíví. Největší komplikací je nedostatek peněz, které do školství tečou. Ředitelé škol nemají prostředky na to, aby nakupovali služby externího vzdělávání. Primárně jdou peníze na platy učitelů a chod budov," vysvětluje Volák. Letos by mělo centra sdružená v asociaci navštívit 1,5 milionu návštěvníků, z toho školní skupiny tvoří přibližně čtvrtinu. Polovina návštěvníků je z řad rodičů a dětí, což jen potvrzuje silnou pozici vědecko-zábavních parků na poli neformálního vzdělávání.

Nedostatek peněz neřeší jen školy, ale i centra samotná. Jejich komerční potenciál se snižuje s rostoucí edukativní složkou, která u těch, jež jsou sdružena v asociaci, převládá nad herní. "Celosvětově si science centra nejsou schopna na sebe vydělat. Za úspěch se považuje, když alespoň polovina jejich nákladů je kryta vlastními výnosy. Zbývající část vykryjí finance z veřejných rozpočtů, v Česku jsou to zejména lokální zdroje," říká Volák.

Jen v Techmanii bylo od roku 2008, kdy se otevřela veřejnosti, proinvestováno 750 milionů korun. Významnou pomocí, díky které mohlo centrum loni ztrojnásobit svou expoziční plochu, byly prostředky z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. "Nebýt peněz z tohoto programu, máme dnes v Česku pouze dva vědecko-zábavní parky," dodává Volák. Myslí si ale, že jejich současná síť je už dostačující. "Dílem náhody se nám podařilo vytvořit síť center, která jsou od sebe dostatečně vzdálená a vzájemně si nekonkurují. Nepřetahujeme si návštěvníky, což nám umožňuje mezi sebou spolupracovat. Prostor pro další centrum v Česku už ale nevidím," uzavírá.

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger