Hana Vaverková: DOKUMENTY 131. Vím já?

pondělí 17. října 2016 ·

Hančin článek dokumentuje, že učitelé PAU se nevzdělávali jen tenkrát dávno, ale vzdělávají se pořád. Nedá jim to, aby nevěděli.

„Vím já?“ odpovídala lektorka na dotaz, zda je náš výsledek správný. Tak trochu mě to štvalo. Když už jsem se horko těžko dopracovala k možnému řešení, chtěla jsem vědět, jestli je to tak dobře. „ Má někdo jiné řešení?“ zeptala se místo toho. Jasně že měli. A já to měla blbě. Pokolikáté už. Koncem čtyřdenní Letní školy matematiky profesora Hejného jsem měla jasno. Jsem tu nejen nejstarší, ale i nejzabedněnější.

Pan profesor, čerstvý osmdesátník, byl tady v Lučině s námi. Rozdával pohodu, úsměvy, rady a nakonec i certifikáty a selfíčka. V kostkovaných kraťasech, v doprovodu manželky a vnučky, co za pár měsíců povije jeho první pravnouče, sršel optimismem a vtipem. Zato já s každým dalším prostředím upadala do deprese.

Že nevíte, o čem mluvím? Jaké že to „ prostředí“? Už je jich prý kolem třiceti: Zvířátka dědy Lesoně, autobus, rodina, hadi, parkety, sousedé, atd. atd. Taky součtové trojúhelníky nebo násobkové čtverce. Je to úplně jiné, než jak to umím a jak jsem to čtyřicet let učila své žáky.


Ve složce máme letáček s 12 principy této matematiky:

1. Budování schémat – dítě ví i to, co jsme ho neučili.
2. Práce v prostředích – učíme se opakovanou návštěvou.
3. Role učitele – průvodce a moderátor diskusí.
4. Rozvoj osobnosti – podporujeme samostatné uvažování dětí.
5. Skutečná motivace – když „ nevím“ a „ chci vědět“.
6. Reálné zkušenosti – stavíme na vlastních zážitcích dítěte.
7. Radost z matematiky – výrazně pomáhá při další výuce.
8. Vlastní poznatek – má větší váhu než ten převzatý.
9. Prolínání témat – matematické zákonitosti neizolujeme.
10. Práce s chybou – předcházíme u dětí zbytečnému strachu.
11. Přiměřené výzvy – pro každé dítě zvlášť podle jeho úrovně.
12. Podpora spolupráce – poznatky se rodí díky diskusi.

Což o to, principům rozumím a jsou mi blízké, zato matematice ne.

A pan profesor doplňuje: „Není důležitý výsledek, ale činnost.“ (To mě trošku uklidňuje…)
„Důležitá je vnitřní motivace – nevím, ale chtěl bych vědět. A pak se dostaví i radost z úspěchu.“
(No, jak u koho…)

Zlomky lektorky Evy mě fakt zlomily. Dostali jsme tento úkol: „Maminka poslala na nákup polovinu svých dětí a půl dítěte. Doma zůstalo jedno její dítě. Kolik dětí má maminka?“„ A pak ještě jeden: „Barunka má polovinu ze třetiny koláče, Lucka třetinu z poloviny. Kdo má víc?“ (Vím já?)


Večer byla společná beseda, která se týkala hodnocení

Pan profesor na úvod řekl: „Můj pohled na hodnocení je hodně odlišný od tradičního pojetí.“ A uvedl několik příběhů ze života:

Rok 1952 – Chlapci hrozilo propadnutí, protože nedokázal přeskočit kozu – kdyby neodmaturoval, nemohl by jít na VŠ. Dnes je uznávaný psychiatr.

Další spolužák tak tak odmaturoval z ČJ, později se z něj stal významný vědec Antonín Holý.

Studentka pedagogické fakulty Anička byla z matematiky suverénně nejslabší, a protože ji vyhodili z diplomové práce z dramatické výchovy, požádala profesora Hejného, aby u něj mohla obhájit diplomovou práci z matematiky. Nakonec úspěšně absolvovala, dnes je z ní výborná učitelka.

Pan profesor dodává: „Tím, že Anička do té matematiky nevidí, o to víc do ní vidí její žáci“. (Jo, jo, jo!!!…)

„Jak tedy hodnotit? Neeliminujme žáky. Čtyřku jsem nastavil tak nízko, že na ni dosáhli v podstatě všichni .“

A přidává pár rad závěrem:
– Neskákejte žákům do řeči, neodpovídejte za ně.
– Neprozrazujte výsledek, nedávejte najevo, zda je to správně.
– Žák žáka naučí daleko lépe než učitel žáka.
– Výjimečným žákům dávejte náročné úkoly, nebo roli učitele – koordinátora.
– Chyba neznamená konec, ale mezikrok, zjistěte, kde chyba vznikla. K tomu je důležitá analýza žákovy práce.

„Nejlepší vyznamenání pro učitele je, když děti mezi sebou debatují, učitel tam vůbec nemusí být.“
„Lépe je zapálit malou svíci, než nadávat na tmu.“

To nejlepší nakonec: „Kdo nic neví, nic neprozradí!!!“ (Jako třeba já.)

Aby bylo jasno. I když v matematice profesora Hejného často tápu, s jistotou vím, že tahle cesta k radosti z matematických objevů je ta nejlepší! Je totiž naprosto geniální!!!


Další díly seriálu najdete ZDE.

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger