Jana Hrubá: Proč se zabývat auditem vzdělávacího systému?

úterý 26. ledna 2016 · 0 komentářů

Kulatý stůl SKAV a EDUin 21. 1. 2016 „Proč se zabývat auditem vzdělávacího systému“ se jaksi vymykal ostatním diskusím z řady. Debata byla zasvěcená a věcná, tón nekonfrontační, i když šlo o různé pohledy na problémy. Panoval vzájemný respekt k názorům druhých.

Jako pravidelná účastnice kulatých stolů od jejich prvopočátku jsem s potěšením vnímala posun v atmosféře diskuse. Myslím to teď obecně – veřejné debaty i diskuse na internetu. Ty v poslední době nabyly konfrontačních podob, osobního napadání a zpochybňování odlišných názorů. Pokud se pedagogové za více než dvacet let nedokázali domluvit ani mezi sebou, vzájemně pochopit odlišný pohled, hledat místo rozdílů shody a průniky názorů na podstatu i řešení problémů, hledat odshora dolů a napříč možnosti spolupráce, těžko si mohou stěžovat na to, že zlepšování kvality vzdělávání a podmínek pro jeho aktéry nenastává.

Je obtížné říci, co tuto atmosféru na kulatém stole způsobilo: hodnotící téma, složení panelu, vystupování panelistů či moderátora? Všeobecně panující pocit, že už by se problémy měly konečně systémově řešit? Nebo všechno dohromady?

Panelisty kulatého stolu byli:
Dominik Dvořák, vědecký pracovník, ÚVRV, PedF UK v Praze,
Bohumil Kartous, vedoucí komunikace, EDUin,
Jiří Kuhn, předseda Asociace ředitelů gymnázií, ředitel Gymnázia Bohumila Hrabala v Nymburce,
Stanislav Štech, náměstek ministryně školství, MŠMT,
Václav Trojan, vedoucí Centra školského managementu, PedF UK v Praze.

Moderoval Jindřich Kitzberger, ředitel ZŠ Duhovka, čestný člen SKAV.

Koho z čtenářů zajímá vzdělávací politika, měl by se po uveřejnění podívat na videozáznam na webu SKAV nebo EDUin. Panelisté se vyjadřovali o smyslu a užitečnosti auditu EDUin, měli najít body, ve kterých se s auditem ztotožňují, body, ke kterým mají výhrady nebo s nimi polemizují, a konečně, co by do auditu zařadili navíc. V debatě se objevila řada dalších důležitých myšlenek a námětů k řešení. Dostatek času zbylo i na diskusi z pléna. Dá se říci, že všechny spojoval společný zájem.

Mimo jiné se také mluvilo o nedostatcích ve strategickém řízení. K tomu bych ráda zdůraznila, jak se v uplynulých letech řada dobrých záměrů poškodila nevhodnou implementací. Mnohé změny byly zamýšleny tak, že nejprve musí být vytvořeny podmínky (vysvětlování smyslu aktérům vzdělávání i veřejnosti, zajištění financování, předběžného vzdělávání učitelů atd.), zavádění mělo být postupné a založené na dobrovolnosti, na osobním přijetí, a tudíž i na umožnění systému více rychlostí. Plošné nařizování shora, často bez předběžných analýz stavu a dopadů, bez zajištění podmínek opravdu strategické nebylo a není. S výsledky zápasíme všichni.

Myslím, že titulní otázka, proč se zabývat auditem vzdělávacího systému, byla na kulatém stole jasně zodpovězena. Má to smysl. Teď ještě ta realizace…

Celý audit je ke stažení ZDE. Doporučujeme využít i odkazy na podklady auditu.
Infografika ke stažení ZDE.

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger