Jana Hrubá: České školy více integrují, ale učitelé si málo věří

čtvrtek 25. února 2016 · 0 komentářů

Česká školní inspekce informovala o současném stavu inkluzivního vzdělávání ve školách. Pochválila, že počet individuálně integrovaných žáků v běžných školách roste. Něco je ale v tiskových materiálech zarážející.

„Podle šetření TALIS 2013 hodnotili čeští učitelé subjektivní vnímání vlastní zdatnosti podprůměrně v porovnání s ostatními zeměmi zapojenými do TALIS (druhá nejnižší hodnota po Japonsku), přičemž se hodnotili podprůměrně ve všech třech sledovaných oblastech (řízení třídy, výukové postupy, motivování žáků). Největší propad byl pozorován v motivování a aktivním zapojování žáků do výuky.“

Zdroj: ČŠI – Současný stav inkluzivního vzdělávání ve školách. Tisková zpráva z 22. 2. 2016. Můžete si ji přečíst ZDE.

Řízení třídy, výukové postupy, motivování a aktivní zapojování žáků… Základní profesní dovednosti učitele – subjektivní vnímání vlastní zdatnosti v nich hodnotili čeští učitelé podprůměrně. Když si to dáte do souvislosti s tématy, která víří v poslední době mediální vody, zabliká vám červená kontrolka.

Roste počet integrovaných žáků, roste počet konfliktů s žáky, rostou nároky na školy – a učitelé nevěří svým profesním dovednostem? Proč? Kde se stala chyba? Fakulty je dostatečně nepřipravily? Učitelé se nestarali o svůj další profesní rozvoj? Ředitelům to nevadilo? Školy včas nezachytily změny ve společnosti a v působení technologií, učitelé včas nezareagovali na změny psychiky a životního stylu svých žáků? Dosavadní metody přestaly účinkovat?

Tyto změny nenastaly přes noc. Je zbytečné lamentovat, že děti nejsou jako dřív, že rodiče se chovají jinak, že se na učitele valí nové a nové požadavky. Vývoj se nám nemusí líbit, ale nedá se zastavit. Doba je náročná, to bezesporu. Člověk se musí umět adaptovat, jinak nepřežije. Kdyby byly všechny ty síly, všechna ta energie vložená do kritik a protestů, využity jiným způsobem, mohly být individuální pocity mnohých učitelů dnes jiné. Mohli být na nové situace vyzbrojeni. Možností vzdělávat se a nacházet nová řešení je dnes více než kdy jindy, dostupných pro každého. Nemůžeme čekat, až to někdo zařídí za nás.

Fakt je, že k dnešnímu stavu přispělo rozbití systému dalšího vzdělávání pro učitele, systému, který by umožňoval dostupné a opravdu soustavné profesní vzdělávání. Nadprodukce nabídek vzdělávání z nesčetných projektů přinesla roztříštěnost a nesystematičnost. Znám ale řadu škol a učitelů, které a kteří se s tím dokázali vyrovnat. Máme-li jako příslušníci profese vést a usměrňovat vzdělávání druhých, musíme uřídit především sami sebe. Nikdo jiný to za nás neudělá.

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger