Jak se nestat Oslíkem Otřes se

úterý 5. dubna 2016 · 0 komentářů

Možná to znáte. Je pátek dopoledne a vy zjišťujete, že už zase máte prázdnou ledničku. Kam jen to jídlo tak rychle mizí? Přemýšlíte, jestli se pod postelí neschovává nějaký další neplatící nájemník, co luxuje vaše zásoby, a psychicky se připravujete na to, co bude nevyhnutelně následovat. Manžel je v práci, a tak musíte nachystat sebe i dítě a vyrazit do obchodu.


Operace N(ákup) začíná

Oblékáte se, popoháníte své neposedné dítko a upravujete si už trochu pocuchané nervy. S přesvědčením, že dnes to určitě zvládnete bez problémů, vyrážíte. Jenže když si prďola začne ještě ve dveřích vztekle sundávat kulicha, je vám jasné, že to tak úplně v pohodě nebude.


Bez lízátka ani ránu

Když přicházíte do supermarketu, mise začíná. Snažíte se naházet do vozíku všechno, co potřebujete, a to nejlépe v nadzvukové rychlosti. Nedej bože, aby vaše dítě stihlo zaregistrovat, že se ocitlo v obchodě. Držíte ho dostatečně daleko od regálů a s ladností bruslíte kolem oddělení se sladkostmi. Úspěšně odvracíte jeho pozornost od gumových medvídků, co mají zrovna v akci.

Za 10 minut máte nakoupeno, sprintujete k pokladnám a… fronta. Sakra! Dítko má najednou spoustu času koukat kolem sebe a samozřejmě toho náležitě využívá. Ukazuje prstem na jeden z pultů u pokladny, natahuje se k němu a povídá:
„Mami, lízátko!“
„Ne, broučku, máme doma lízátko, nemůžeme kupovat další.“
„Mamííííí, já chci lííízááátko!“
„Ne, teď ne, koupíme až zase jindy, jo.“
„Mamíííííííííííí… „
„Doprčic, ti obchodníci fakt ví, kam dát ta dětská lákadla. No nic, jen klid,“ říkáte si v duchu.

Jenže brouček začíná natahovat. Pusinka už se mu kroutí, o jiných částech těla ani nemluvě. Následuje hrozný řev. A to už víte, že je zle. V záchvatu lomcuje vozíkem, kope kolem sebe, svíjí se jak had a vřeští na celé kolo. Pokladní na vás významně mžourá zpoza brýlových obrouček. Ostatní nakupující hází opovržlivé pohledy, které se vám zavrtávají až do morku kostí.

„Super. Tak jo, je ze mě krkavčí matka, co nechce svému dítěti koupit ani pamlsek. Baba Jaga na ntou. Sežerte mě!“


Krkavčí matkou to nekončí

Dítě se mezitím zmítá vztekem čím dál víc a vás zachvátí panika. Nervy povolují. Z ničeho nic se vám zatmí před očima a slyšíte se, jak na něj křičíte:
„Můžeš mi říct, kvůli čemu vyvádíš? Snad jsem ti řekla, že lízátko máme doma. Okamžitě přestaň, nebo dostaneš na zadek… “

Už s posledními slovy vám to všechno možná začíná být líto a napadá vás, jestli se o vás bude psát v nějakém bulvárním plátku: „Plačící a hladové dítě zachráněno ze spárů hysterické matky. Nedala mu 14 dní najíst.“

S pocitem zoufalství balíte nákup, platíte a vracíte se domů. Celý večer přemýšlíte o nepovedeném výstupu a snažíte se přijít na to, co děláte špatně. Proč se začne ten váš čertík vztekat vždy, když něco chce, ale nemůže to mít? A proč vy nedokážete v takových chvílích zachovat chladnou hlavu a rozumně se s ním domluvit?


Superžena, milionář a uklízecí četa v jednom

Pro děti je jakýkoli obchod jedno velké dobrodružství. Místo, ve kterém se za každým rohem ukrývá nějaká báječná věc, kterou je třeba objevit, prozkoumat, a nejlépe i koupit. Chtějí prostě všechno a vůbec nechápou naše zamračené pohledy. Koukají na nás s upřímným dětským výrazem v očích a myslí si: “Proč to jako nemůžeme koupit, maminko?“ Když jim z jakéhokoli důvodu jejich vysněnou věc odepřeme, nestačíme se kolikrát divit, jakou strašnou pohromu to může způsobit.

Přitom všichni chceme pro své potomky jen to nejlepší. Ale zároveň víme, že kdybychom jim koupili vše, na co jen pomyslí, nejenže by na jejich pokojíček nestačila 3 fotbalová hřiště, ale ani milion na našem kontě. A my mámy bychom skončily v lepším případě na práškách za zdmi blázince po tom, co se z nás staly uhoněné uklízečky, pracující od rána do večera na 2 plné úvazky. Takže co s tím?
Umění kormidlovat mezi regály tak, aby vaše dítě nemělo čas nepozorovaně samo nakoupit, naštěstí není jediná cesta, jak zvládnout scény v obchoďácích.


Až na to budu mít… nevýchovné řešení jedné naší mámy

Jeden geniální způsob, který změnil nepříjemnou nákupní misi na krásný, nezapomenutelný okamžik, objevila naše máma Eva. Možná budete mít pocit, že vám občas mluví z duše.

Její syn Péťa byl v očích ostatních to, čemu se normálně říká typický vztekloun. Asi si dokážete živě představit jejich nekonečné boje. Obchod pro ně byl jako válečné pole, kde se sehrávaly bitvy o věci, které Péťa za každou cenu musel mít. Evino vysvětlování a opakování nikdy nepomohlo. Vždycky se stejně nakonec proměnila v naštvanou a frustrovanou mámu, co si neví rady.

Běžná situace, nic nového, že? Ale slíbili jsme vám geniální mámovské řešení, tak tady je. Po dalším takovém výstupu si Eva řekla, že nakupování ji, ani Péťu nezlomí, a rozhodla se, že na to půjdou společně.

A tak udělali dohodu. Za 50 korun kapesného na týden si Péťa mohl koupit, co chtěl. Vidíte tam to jemné postrčení k zodpovědnosti? Jestli jste to u vás doma ještě nikdy nezkusili, možná vás teď napadá, že Péťa určitě musel začít utrácet hlava nehlava. Jenže to je omyl…


Celý text si můžete přečíst ZDE.

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger