Jana Hrubá: První rok SCIOškoly

úterý 4. října 2016 · 0 komentářů

O založení první SCIOškoly v Praze 11, nám. Pošepného jsme před časem psali ZDE. Zatím má roční zkušenost s 1.–6. ročníkem, letos přibývá sedmý.

„Naším cílem je, aby se děti do školy těšily,“ říká ředitel školy Jiří Hokeš v rozhovoru, který si můžete přečíst ZDE.

Loni měla škola 107 žáků. Třídy („koleje“) sdružovaly děti ve věku běžné 1.–2., 3.–4., 5.–6. třídy, v projektech spolupracují děti v heterogenních skupinách. Každá kolej má dva průvodce. Celkem působí na škole 7 učitelů, 2 asistenti pedagoga a 3 vychovatelé.

Škola zveřejňuje na webu svůj školní vzdělávací program pod názvem „Změna je trvalý stav". Vyučuje zvlášť matematiku a anglický jazyk (z důvodů různé úrovně žáků), v 1. a 2. třídě čtení a psaní. Ostatní předměty integruje v předmětu Svět v souvislostech především formou projektů.


Jak vidí SCIOškolu inspekce

Koncem května navštívila školu Česká školní inspekce. Zdá se, že byla spokojena (až na ne dost důsledné zapisování do třídních knih). V inspekční zprávě se mj. uvádí:

„Profilace školy je jedinečná, specificky zaměřená na převzetí zodpovědnosti žáka za své vzdělávání vytvořením jeho vlastní studijní autonomie. Charakteristický znak vzdělávání představuje výrazná participace žáků na chodu školy.

Výuka je částečně realizována formou projektů, které integrují vzdělávací obsah jednotlivých předmětů. Hlavním záměrem školy je minimalizovat zařazení frontálního vyučování. Hodnocení žáků ve všech ročnících probíhá slovně…“

„Personální podmínky ZŠ jsou na velmi dobré úrovni. Plně kvalifikovaný, výborně spolupracující pedagogický sbor se ztotožňuje s koncepcí školy. Pomáhá spoluvytvářet společně se žáky pravidla fungování školy. Výrazná týmová práce pedagogů přispívá ke shodě ve volbě metod, forem a pedagogického působení při vzdělávání…“

„Vzdělávání vychází z využívání projektového vyučování a skupinové práce. K tomuto účelu je přizpůsoben rozvrh hodin a skladba vyučovacích předmětů. Žáci absolvují dle stanoveného rozvrhu vyučovací hodiny předmětu český jazyk, matematika, anglický jazyk a svět v souvislostech. Rozděleni jsou zpravidla do skupin respektujících jejich schopnosti, možnosti i náročnost probíraného učiva, tím dochází k propojování žáků napříč ročníky.

Dále si volí obvykle ze dvou tematicky zaměřených projektů, které integrují jednotlivé vzdělávací oblasti, případně vyučovací předměty tak, aby byla naplněna předepsaná časová dotace vyučovacích hodin stanovená ŠVP ZV. Možnost volby projektů a práce v různých skupinách dává žákům jedinečnou příležitost plně rozvíjet své kompetence, především pracovní, komunikativní, sociální, k řešení problémů a k učení. Rovněž vhodně podporuje u žáků rozvoj kompetencí souvisejících s plánováním, rozvržením pracovních povinností, utvářením pracovních skupin a přijímáním sociálních rolí, sebehodnocením a vzájemným hodnocením, odpovědností za svou aktivitu.

Vztahy mezi žáky a učiteli jsou přátelské, založené na vzájemném respektu. V komunikaci mezi učiteli a žáky během vyučování i o přestávkách se projevovala vzájemná důvěra a empatie. Všem žákům byla poskytována příležitost pro aktivní zapojení do výuky. Mohli vyjádřit svůj názor, klást otázky, odpovídat na dotazy pedagogů, komunikovat uvnitř skupiny, aktivně se podílet na vzdělávání. Činnosti byly voleny tak, aby žáci postupně vědomě přijímali zodpovědnost za své vzdělávání. Průběžná pozitivní motivace byla založena na společném řešení problému, většinou ve skupině, kde vyučující pouze směřoval aktivity jednotlivců a celé skupiny k požadovanému cíli. Učitelé plní ve vzdělávání funkci průvodce, aktivními tvůrci vzdělávacího procesu jsou žáci…“

„V průběhu vyučování byli žáci cíleně hodnoceni ze strany pedagogů, byla jim poskytována kvalitní zpětná vazba o výsledcích jejich realizované práce. Do výuky bylo efektivně zařazováno problémové vyučování i práce s chybou, která byla chápána jako prostředek nápravy.

Příkladně byli ve většině skupin podporováni žáci se specifickými vzdělávacími potřebami (dále „žáci se SVP“). Měli ke splnění zadaných úloh vždy dostatek času vzhledem ke svým možnostem, schopnostem i k obtížnosti zadání (výběr z lehčí a těžší varianty). Ve všech případech jim bylo poskytováno i cílené hodnocení.

Pedagogové efektivně střídali a kombinovali vyučovací metody např. experiment, názorně demonstrační metody, dovednostně praktické metody nebo práci s textem. V části vyučovacích hodin se vyskytla frontální forma výuky, která nepodněcovala aktivitu žáků, ani neumožňovala jejich dostatečné zapojení do výuky…“

„Žáci prokázali ve vzdělávání odpovídající úroveň vědomostí i znalostí. Využívané slovní hodnocení podporuje motivaci žáků a učitelům umožňuje postihnout jejich silné stránky a citlivě poukázat na nedostatky. Výsledky vzdělávání na úrovni jednotlivých ročníků nebo celé školy však nebylo možné hodnotit vzhledem ke krátké existenci školy.

Jedním z efektivních nástrojů sledování výsledků vzdělávání žáků je pozorovací list, v němž učitelé vyhodnocují oblasti, jako je motivovanost žáka, formy jeho práce, dosažené vzdělávací výstupy a nástin jeho možného rozvoje. Nedílnou složkou těchto listů je i sebehodnocení žáků. Prostřednictvím pozorovacích listů žáka získávají pedagogové i zpětnou vazbu o efektivitě výuky. Zároveň podrobně vedená žákovská portfolia dostatečně mapují průběh vzdělávání.

Škola zajišťuje úspěšnou individuální integraci šesti žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (dále „SVP“), kteří se vzdělávají podle individuálního vzdělávacího programu. Dalších čtrnáct žáků je při výuce zohledňováno na základě doporučení školského poradenského zařízení. Jejich pokroky jsou hodnoceny vzhledem k jejich individuálním možnostem. Ze záznamů o průběhu vzdělávání a z hospitační činnosti je zřetelné, že je podpora žáků se SVP na velmi dobré úrovni, poskytována je jim maximální možná pomoc k samostatnému zvládnutí vzdělávacích aktivit. Individuální přístup je však zajištěn všem žákům. Poradenské pracoviště školy poskytuje speciálně pedagogické, psychologické a další služby všem účastníkům vzdělávání…“

„Systém patronů je jedním z preventivních mechanizmů školy. Starší žáci vykonávají dohled nad mladšími spolužáky, v případě potřeby jim poskytují pomoc, čímž se nenásilnou formou vytvářejí kamarádské vztahy napříč věkovými skupinami žáků. Podpora otevřené komunikace v rámci komunitních kruhů napomáhá vytváření dobrých mezilidských vztahů a respektujícímu přístupu žáků ke svému okolí. Prostřednictvím školního shromáždění žáci vznášejí připomínky k obsahu vzdělávání i k fungování školy. Škola rovněž efektivně využívá institut kolejí, které jsou obdobou třídnických hodin, při projednávání konkrétních výchovných a vzdělávacích problémů žáků…“


SCIOškoly se množí

Letos byly otevřeny tři nové SCIOškoly v Praze 9, Brně a Olomouci. Můžete si o nich přečíst ZDE.

Byla jsem se podívat na otevření SCIOškoly v Praze 9. Atmosféra byla nesmírně příjemná, na trávníku pod krásnými stromy před školou se sešly celé rodiny i s miminky (jistě budoucími žáky) a s babičkami a dědečky. Všichni si prošli nové prostory, které byly škole zapůjčeny díky podpoře radnice Prahy 9 od střední školy zeměměřičské a které se podařilo adaptovat během dvou a půl měsíce. V průběhu akce dorazila dodávka sedacích vaků do společenské místnosti – ihned se našly ochotné ruce tatínků na stěhování. Na „strom přání“ mnozí účastníci zavěsili vlastně své představy o „jiné“ škole. Děti jí přály, aby byla hezká a aby v ní našly dobré kamarády. Proběhly pak pod branou z roztočeného lana a vykročily tak do nové etapy života.

Každý návštěvník dostal obrázek bobra. Ondřej Šteffl všem vysvětlil, proč. „Nejtěžší na světě je nemyslet na bobra,“ odpověděl prý jeden zen-buddhistický mnich na otázku: Co je nejtěžší na světě? Když se nám do hlavy dostane něco nežádoucího, nesprávného či škodlivého, už to jen těžko dostaneme ven.“ A tak všichni přítomní s chutí zničili obrázek bobra, aby vypudili z hlavy své utkvělé představy o škole. Ta nová bude určitě vypadat docela jinak!

Od doby založení první SCIOškoly vyšlo mnoho článků jak z pera (či spíše z klávesnice) jejich zakladatele Ondřeje Šteffla, tak i od novinářů. Od formulace vizí přešel Ondřej Šteffl k jejich realizaci. Někdo to u nás přece musí zkusit jinak, ne? Informace vyvolávají zájem rodičů i v dalších městech. V současnosti se hledají prostory (a učitelé – průvodci). Výhledově se uvažuje i o střední SCIOškole.

Tak ať se průkopníkům daří! A ať bobři zmizí i z dalších hlav!

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger